KVILDA Příroda hranice nezná a ideální by bylo, kdyby je na Šumavě přestali vnímat i lidé. To je největší společný úkol podle ministra životního prostředí Richarda Brabce a bavorské ministryně životního prostředí a ochrany spotřebitelů Ulrike Scharfové, kteří se sešli v Návštěvnickém centru v Kvildě.
Představili několik společných projektů, na nichž budou v příštích letech pracovat odborníci z národních parků Šumava a Bavorský les. Jedním z nich bude tříleté vytváření společné přeshraniční mapy lesních porostů i cenného bezlesí. Ta bude speciální i tím, že se na její pořízení využijí nejnovější technologie leteckého snímkování. „V současné době zachycujeme přesnou polohu jednotlivých stromů do map přímo v terénu. Takovým způsobem bychom ale nikdy nedokázali zaměřit detailně celý prostor. Letecké snímkování využije laserový paprsek, který se spustí přímo do terénu a pomocí odrazů od překážek vymodeluje reálný obraz rozložení vegetace," popsal stručně novou metodu koordinátor projektu Jaroslav Červenka.
Díky laseru bude možné identifikovat jednotlivé druhy stromů a jejich objem. Paprsek zachytí i ležící dřevo, mladé stromky nebo nerovnosti terénu. Přesnost zaměření bude jeden centimetr. Pomocí leteckého scaneru vznikne i 3D model terénu a vegetace obou národních parků.
Jako další díl projektu vědci vytvoří i společnou plochu, o niž se budou správy obou národních parků starat a která bude sloužit výzkumu proměny lesního ekosystému. Její vývoj po napadení kůrovcem nebo větrných kalamitách přinese cenná data o vývoji horských smrčin.
Projekt bude zaměřený také na plošný výzkum populací tetřevovitých ptáků. „Cílem této části projektu je určení populace tetřeva hlušce, tetřívka obecného a jeřábka lesního a potvrzení přesných míst jejich výskytu," vysvětlil Červenka.
Vznikne přeshraniční databáze hub
Nad druhým tříletým projektem, který se jmenuje Silva Gabreta, si patronát ponechá Správa NP Bavorský les. „Jeho cílem bude monitoring přírodních rozmanitostí a vodního režimu v lesích, rašeliništích a vodních tocích. Výsledný model by měl být využitelný i jako návrh pro hospodaření v jiných evropských přírodních zónách, zvláště v příhraničních oblastech," popsala Linda Seifertová z NP Bavorský les.
Podle ní vznikne i přeshraniční databáze hub vyskytujících se na Šumavě. Na rozdíl od mapování lesa budou vědci při projektu Silva Gabreta spoléhat především na vlastní odchyt hmyzu a dalších živočichů. Dva nové projekty budou z velké části financované z Programu přeshraniční spolupráce a vyjdou přibližně na 55 milionů korun.
Ještě ambicióznější je projekt Obnovy šumavských rašelinišť. Díky němu bude možné v následujících pěti letech obnovit na obou stranách pohoří celkem více než dva tisíce hektarů rašelinišť, mokřadů a rašelinných lesů a do původních koryt vrátit dříve meliorované potoky. „Obnova přirozeného vodního režimu je absolutně nejefektivnějším způsobem, jak na Šumavě udržet vodu. Pro boj se suchem, s jehož častějším výskytem musíme do budoucna počítat, je tento projekt v tomto území klíčový," říká ministr životního prostředí Richard Brabec.
Právě díky ministru Brabcovi se v roce 2014 podařilo po delší odmlce obnovit spolupráci národních parků na české i německé straně Šumavy. V loňském roce se ji podařilo upevnit i díky zisku certifikátu Transboundary parks, který navázal na dřívější memoranda o spolupráci.
„Za současných podmínek spolupracujeme téměř denně a už se nebavíme o dvou parcích, ale jediném společném území," hodnotí ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Radek Štěpánek
