Správa národního parku si po odeznění kůrovcového žíru našla nový důvod pro tažení proti vlastním bezzásahovým zónám: přemnožené myši.

Situační zpráva: Před dvěma týdny se v médiích objevila informace, že největším problémem šumavského národního parku už není kůrovec, ale jsou to myši, které ničí mladé stromky. Zpráva neunikla pozornosti Čestmíra Klose, který spolu se zoology argumentuje: popisované okusování stromků v podzimním čase, kdy mají hlodavci období hojnosti, je podivné.

Mediální smršť na téma "na Šumavě se přemnožily myši" končí zpravidla konstatováním, že původ tohoto přemnožení je v lokalitách, kde se "rozpadají uschlé smrkové lesy". Přičemž problém je naopak s mladými stromky vysazovanými na vykácených plochách. Malí hlodavci nejsou stádní živočichové, kteří by jako hejna kobylek přebíhali z bezzásahových zón do opečovávané výsadby místo vykáceného původního lesa, aby si na ni pochutnali a zase zmizeli.

Životní rádius malých hlodavců je od čtyřiceti metrů čtverečních nanejvýš do sta metrů, podle druhu, pohlaví i charakteru místa. A tak ty nové stromky nepochybně ožírají hlodavci místní, jimž se dobře daří v zabuřeněných plochách, které tu po kácení vznikly místo lesa. Takže bezzásahové zóny jsou v tom nevinně.Myši jsou leda v kuchyni

Poukazuje-li ve sdělovacích prostředcích ředitel národního parku Jiří Mánek či modravský lesník Jan Bečvář na nový šumavský problém, vyskytující se shodou okolností Na Ztraceném, tedy na stejném místě, kde se odehrávaly spory o smysl kácení v původně bezzásahové zóně, člověk by od klíčové ochranářské instituce očekával věcný odborný popis. Na rozdíl od kuchařky, vyděšené u plotny náhle se zjevivším hlodavcem, na to má lidi. Ječí-li kuchařka "je tady myš", neměli by to dělat pracovníci národního parku.

Ječí-li kuchařka "je tady myš", neměli by to dělat pracovníci národního parkuOd spuštění tiskové myší kalamity však národní park nevydal žádnou věcnou zprávu. Komunikuje ředitel parku alespoň se svými vlastními zoology, když nový management ještě za časů Jana Stráského zpřetrhal vazby s přírodovědci z rady národního parku? Ví vůbec někdo, kdo, co a proč jim tu Šumavu před očima žere? A žere ji vůbec, není to teď na podzim, kdy mají hlodavci spoustu jiné potravy, jen planý poplach?

Celý článek si můžete přčíst zde.