Ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi dorazil z ciziny zatím nejostřeji formulovaný dopis, který varuje před tím, aby čeští politici neotevřeli cestu k likvidaci vzácné přírody šumavského národního parku. Podepsaly ho desítky významných ekologických osobností především z Evropy.

Dopis míří především na návrh nového zákona o Šumavě, který místopředseda ODS Chalupa už poslal do vlády. Předlohu kritizuje významná část českých přírodovědců a dalších vědeckých pracovníků i ekologické organizace.

Jenže Chalupu předběhl Plzeňský kraj. Vypracoval vlastní zákon a dokázal přesvědčit dostatek poslanců, aby ho schválili zatím v prvním čtení. Podle ochránců přírody i některých poslanců je plzeňská předloha pro šumavský park ještě horší než Chalupův zákon.

Kromě Chalupy dostal dopis s desítkami podpisů ještě ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a sněmovní výbor pro životní prostředí.

"My, níže podepsané organizace, se na Vás prostřednictvím tohoto otevřeného dopisu obracíme, abychom vyjádřili velké znepokojení ohledně návrhů Ministerstva životního prostředí ČR odebrat velkým částem jádrové oblasti národního parku Šumava jejich nynější statut přísně chráněných zón, jenž znemožňuje zásahový režim," uvádí se v listu, který má iDNES.cz k dispozici.

Podpis připojili ředitelé parků nebo vědci

Mezi 72 podpisy jsou ředitelé několika evropských národních parků z Rakouska, Itálie či Švýcarska, vysokoškolští pedagogové a vědečtí pracovníci z Polska, Německa, Chorvatska či Portugalska.

Podepsali i zástupci renomovaných mezinárodních organizací včetně Jima Leapeho, generálního ředitele Světového fondu na ochranu přírody a Angela Caserty, ředitele evropské pobočky ornitologické společnosti Birdlife.

Dopis dorazil do Prahy už ke konci loňského roku, ale "vyplaval" až nyní – právě v souvislosti s projednávaným zákonem o Šumavě.

Desítky zahraničních odborníků v dopise připomínají, že Šumava je známá jako "Divoké srdce Evropy". A to díky samovolnému přírodnímu vývoji, jehož součástí je i "nenáviděný" kůrovec.

"Existují však obecně rozšířené obavy, že současné plány poškodí tyto ekologické procesy a náprava potrvá několik desetiletí," napsaly zahraniční osobnosti, podle nichž mohou být některé negativní přírodní změny dokonce trvalé.

"Velmi doufáme, že si právem vysloužíte pověst zachránce jedinečného přírodního bohatství Šumavy pro budoucí generace v České republice a také toho, kdo ustoupil od chystaných plánů a zákonů," stojí v dopise.

Pět zahraničních doporučení pro Šumavu

Na jeho konec sestavili zahraniční experti pět doporučení. Patří mezi ně například to, aby rozsah nejcennějších zón neklesl pod 26 procent a do roku 2030 se zdvojnásobil.

Osobnosti z ciziny rovněž žádají, aby žádný zákon neumožnil výstavbu v parku včetně nových sjezdovek. S lanovkou na Hraničník v jihovýchodní části parku ovšem počítá Chalupova i plzeňská předloha.

Podle mluvčího ministerstva životního prostředí Matyáše Vitíka dopis dvaasedmdesáti osobností dokazuje, že Šumava je velké téma nejen v Česku, ale i Evropě.

"Vítáme diskuzi," řekl iDNES.cz Vitík, podle něhož nebyl dopis zahraničních odborníkem pro Chalupův úřad překvapením. "Jednáme a vysvětlujeme záležitosti ohledně Šumavy i s Evropskou komisí. I náš návrh zákona, který brzy představíme, vznikal i na základě diskusí s experty," poznamenal Vitík.

Jak velká bude skutečná divočina?

V písemné odpovědi na dopis Chalupa podle Vitíka například ujistil autory, že jeho zákona počítá s tím, že rozloha nejcennějších zón neklesne pod 26 procent, a že dalších téměř 9 procent území se bude připravovat na začlenění mezi tuto divokou přírodu. "První zóny jsou dnes rozdrobeny do 135 ostrůvků. Naším cílem je scelit je do větší plochy," konstatoval Vitík.

Jenže poslední známá verze Chalupova zákona předpokládala, že ze zhruba 26,5 procent bezzásahových zón parku by se vyčlenilo 4,5 procenta, kde by se proti kůrovci mohlo dočasně zasahovat. Je to tedy v rozporu s tím, o co žádají autoři dopisu.

Signatáři mají i jiný pohled na další rozšiřování nejcennějších zón, kde by se ponechala příroda samovolnému vývoji. Chtěli by, aby se do 16 let rozšířilo toto území na 50 procent rozlohy parku.

Chalupa počítá s rozšiřováním ve třech krocích, přičemž ten poslední by se udělal až za 45 let. Plzeňský návrh je v tomto ohledu nejméně ambiciózní - nejcennější zóny by neměly v první fázi tvořit ani pětinu parku.

Nemůžeme si na park jen hrát, říká poslanec

Místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Bořivoj Šarapatka z vládní TOP 09 pokládá šumavský dopis za významný. "Dvaasedmdesát odborníků nepodepíše jen tak něco," řekl iDNES.cz Šarapatka. Se zněním listu se ztotožňuje.

"Z odborného hlediska k němu nemám výhrady," konstatoval Šarapatka, který je bývalým vedoucím Katedry ekologie a životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Není to poprvé, co do Česka dorazil dopis zahraničních odborníků s tématem šumavského parku. Loni na podzim například Světový svaz ochrany přírody varoval, že odebere Šumavě status národního parku, pokud úřady nebudou účinně chránit vzácnou přírodu a dodržovat mezinárodní pravidla.

Poslanec Šarapatka je zpravodajem plzeňského návrhu zákona o šumavském parku, byť se mu nezamlouvá a v prvním čtení hlasoval pro jeho zamítnutí. Většina přítomných poslanců však předlohu pustila do dalšího projednávání.

Výbor pro životní prostředí chce začátkem května uspořádat speciální seminář o šumavském parku a chystaném zákonu. Šarapatka tam hodlá dopis od 72 zahraničních expertů zveřejnit.

"Musíme si říct, jestli šumavský park opravdu chceme. Pokud ano, musí splňovat určitá kritéria. Nemůže tam mít hospodářský les a tvářit se, že to je národní park," konstatoval Šarapatka.

Ostrá debata ve sněmovně: plantáž z prken, lunapark

Poslanec Viktor Paggio ze strany LIDEM na schůzi sněmovny varoval před přijetím plzeňského návrhu. Tvrdí dokonce, že by zákon vedl ke konci parku, protože rozšiřuje plochy pro volné využívání území včetně budování nových domů či penzionů.

"Návrh by de facto znamenal likvidaci národního parku, přesněji řečeno jeho přeměnu na lunapark," řekl Paggio. Dodal, že vizí Plzeňského kraje je plantáž prken.

Proti tomu se ohradilo několik poslanců, například Kateřina Konečná z KSČM, podle níž je možné případné nedostatky odstranit při projednávání ve sněmovně. Radní Plzeňského kraje Václav Štekl odmítl, že by jejich zákon umožnil masovou zástavbu Šumavy.

"Náš návrh sceluje současnou roztříštěnou zonaci a zvyšuje podíl první zóny ochrany přírody ze současných zhruba 13 procent na 18 procent území parku," řekl Štekl. "Za dvacet až třicet let by mohla první zóna tvořit až zhruba 35 procent území Národního parku Šumava."