Při zdražování plynu i dalších energií je šance pro zemědělce i obce v pěstování rychlerostoucích topolů.

Předlohou by jim mohl být Neznašov u Týna nad Vltavou, kde už léta topí v obecních objektech štěpkami z místní topolové plantáže a ušetří tak ročně desítky tisíc korun. Navíc obec vydělá i při prodeji řízků z těchto stromů.

Právu to potvrdil u plantáže před poli v obci místostarosta Neznašova Karel Tůma (nez.). „Samozřejmě že se na pěstování rychlerostoucích topolů dají vydělat docela pěkné peníze a v dnešní době je z nich výborná surovina na topení. Prodávají se však i řízky, což je další zisk. Na naší třičtvrtěhektarové plantáži je jich několik set tisíc a kupní cena za jeden se pohybuje kolem dvou až tří korun,” vysvětlil Tůma. Dále zmínil, že obec topí štěpkami z topolů například ve škole i v obecním úřadě a ušetří tak desítky tisíc korun.

Vznik plantáže inicioval v roce 1998 dnes již důchodce Horst Lampert a stále se o plantáž stará. Upřesnil, že se jedná o topoly 104 a 105, jejichž sazenice přivezl z Rakouska.

„V podstatě se dá říci, že je to vyšlechtěný topol, který dokáže velmi rychle vyrůst. Nejlépe je po pěti letech uříznout kmen a dříví sklidit na otop,” konstatoval Lampert.

Ten nechápe, proč takových pěstitelů není více. „Pěstováním těchto topolů se zabývám už od 90. let a nyní mě rozčiluje, když se v novinách dočítám, že na topení je málo dřeva. Mám pocit, že jsme jako vždycky zaspali,” míní Lampert. Zdůraznil, že pěstováním těchto topolů se dá velmi dobře uživit. „Cena dříví stále stoupá a vím, že v minulosti byly na pěstování zmíněných dřevin i dotace,” konstatoval Lampert.

Podle něj by si však měl každý dobře rozmyslet, jestli se na podobný podnik s plantážemi hodí. „Nejde ani tak o práci, ta je v porovnání s ostatními plodinami spíše minimální. Pěstitel se musí starat hlavně v prvním roce. Hlavní je však o těchto dřevinách hodně vědět, a to jak je udržovat. Nikdo nemůže očekávat, že zbohatne hned v prvním roce, ale sadba hektarové plantáže vyjde asi na pět tisíc korun, přičemž výnos z tohoto množství je deset až patnáct tun dřevní hmoty,” ozřejmil Lampert.

Podle něho pěstitelů topolů přibývá, ale je jich stále málo. „Když si vezmeme, kolik polí leží ladem a jsou naprosto zbytečně nevyužitá, tak nás rozhodně moc není. Navíc topení bude rok od roku dražší a všichni budou muset tento problém řešit. Čím více bude pěstitelů rychlerostoucích topolů, tím levnější bude také dříví,” dodal pěstitel Lampert.