Příbram /ROZHOVOR/ – Sněmovna bude hlasovat o návrhu zákona o zrušení Vojenského újezdu Brdy a zmenšení dalších výcvikových prostorů. Po branném a ekologickém výboru normu podpořil i výbor pro veřejnou správu. Proti rušení újezdu Brdy vystupuje Středočeský kraj.

"

Podle jeho zástupců by se měla ze zákona vyjmout ta část, pojednávající o Brdech, aby se ještě přezkoumalo rozhodnutí zrušit brdský újezd. Balíček zákonů se ale dostane do Sněmovny celý, včetně brdského újezdu. Újezd má být zbaven munice do konce roku 2017 a letos se vyčistí na 3200 hektarů území.

Ochrana přírody má být zaručena tím, že den po zrušení újezdu bude vyhlášena chráněná krajinná oblast. Dělostřeleckému pluku v Jincích zůstane posádkové cvičiště o rozloze 560 hektarů na Brdě.

O budoucnosti středních Brd jsme si povídali s Karlem Urbanem, který pracuje na Újezdním úřadu Vojenského újezdu Brdy a mimo jiného má na starosti i ochranu přírody.

- Jakým směrem se území středních Brd bude v budoucnu ubírat?

To záleží hlavně na naší společnosti, jak bude toto unikátně zachovalé prostředí vnímat a jak si ho bude vážit. Buď začneme území postupně přeměňovat do té podoby, kterou máme všude, tedy území začneme směřovat do komerční podoby plné např. sportovních zařízení s nezbytnou infrastrukturou, rozhleden a podobně.

- A co myslíte, že by bylo pro Brdy nejlepší?

Myslím, si, že by stálo za to zachovat území v současné podobě, tedy zachovat nezastavitelnost území včetně dopravní infrastruktury. To je jeho nejcennější deviza a pak budeme hrdí na to, že máme uprostřed středních Čech relativně panenskou přírodu, která by podle mého názoru byla pro turisty podstatně zajímavější, než kdybychom kopírovali jiné turistické destinace s běžnou nabídkou, kterým by Brdy zbytečně konkurovaly a od kterých by se ničím zvláštním neodlišovaly.

- Takže navrhujete měkkou turistiku?

Ano. Podle mě by byla ideální v rozumné míře ve smyslu cyklotras a značených tras pro pěší turisty a měl by být využit potenciál okolních obcí, co se týče ubytovacích a stravovacích zařízení, což by mohlo vést k jejich oživení.

- Myslíte, že je to reálné?

Proč ne. Podívejte se, území Vojenského újezdu Brdy má jednu obrovskou výhodu. Téměř celé území, až na zhruba 12 tisíc m2 na Kolvíně, patří výhradně České republice. Pokud tedy bude Česká republika jako vlastník území garantem toho, že ho zachováme v současné podobě a jako vlastník bude vetovat jakékoliv snahy o jeho rozvoj ve smyslu výstavby nebo dopravní či energetické infrastruktury, pak se nemusíme o budoucnost středních Brd strachovat.

- Pomůže tomu vyhlášení CHKO Brdy?

Tak samozřejmě, ale vyhlášení CHKO Brdy není pro střední Brdy to podstatné. V současné době je již dávno dokončena zonace navrhované CHKO a na území újezdu jsou navrženy I., II. a III. zóny, přičemž I. a II. zóny jsou nejcennější a jsou navrženy téměř výhradně na dopadových plochách, které bude armáda dále využívat nebo na vodních plochách, které jsou jako zdroje pitné vody dostatečně chráněny vodním zákonem. Jedná se asi o 20 procent území.

- A co ostatní zóny?

Zbytek území, tedy asi 80 procent bude tvořit III. zóna, což jsou zase téměř výhradně lesní pozemky. Takže ty cenné zóny budou chráněny navíc přítomností armády, ale v těch III. zónách nebude mít správa CHKO významné kompetence a dle mého názoru nebude mít ani důvod v nich významněji zasahovat. Jinak řečeno, budoucí správa CHKO díky velmi dobrému současnému stavu významně poměry na území vojenského újezdu neovlivní. Naopak v těch III. zónách bude mít omezené kompetence ovlivnit například případnou budoucí výstavbu. Takže podstatně důležitější než vyhlášení CHKO Brdy bude pro toto území postoj státu jako vlastníka území, jako garanta zachování tohoto unikátního území, o čemž nepochybuji.

- Myslíte si, že proces opuštění Brd armádou a jeho přechod do civilu bude bezproblémový?

No, tak jedno reálné nebezpečí tady je, a to bude změna územního plánu Vojenského újezdu Brdy, který nepřipouští jakoukoliv výstavbu mimo staveb pro vojenské či lesnické využití. Vojenský újezd Brdy měl pět katastrálních území, které jsou již dnes rozděleny na 27 nových katastrů, které budou přičleněny k jednotlivým obcím.

- Takže se počty územních plánů zvýší za každou obec?

Obce budou zadávat a schvalovat nové územní plány, protože se jejich správní území rozroste v extravilánu (mimo zastavěné území obce) o nové území. Samotný proces změny probíhá v průměru rok až pět let podle složitosti schvalovacího procesu. Územní plány probíhají veřejným projednáním a obce a hlavně občané můžou do tohoto procesu zasahovat tak, aby mohli konečnou podobu územního plánu ovlivnit. Orgány státní správy samozřejmě vydávají k návrhu závazná stanoviska. Do tohoto procesu mohou zasahovat i občanské či ekologické organizace.

- Takže absenci územních plánů může někdo zneužít?

V našem případě může totiž nastat několikaleté období absence územních plánu pro území středních Brd, pokud tyto územní plány nebudou schváleny do konce roku 2015, o čemž silně pochybuji. Navíc stavební zákon v podstatě nestanovuje obcím povinnost mít schválený územní plán a v takovém případě platí zejména ustanovení § 18 stavebního zákona, jaké stavby je možné realizovat v nezastavěném nebo nezastavitelném území, tedy mimo zastavěnou část obce.

- Jaké konkrétní stavby zákon v takovém případě může povolit?

Tato situace může nastat v momentě, kdy vojenský újezd skončí a s ním i platnost jeho územního plánu. Nové územní plány nebudou schváleny nebo nebudou dokonce vůbec vypracovány – připomínám, že jedná o území pro 27 obcí. Podle stavebního zákona lze v nezastavěném území umisťovat poměrně širokou škálu staveb – od vodního hospodářství přes technickou a dopravní infrastrukturu, až po stavby pro účely rekreace a cestovního ruchu. Tento předpis je popsán docela obecně a dá se vykládat poměrně velkoryse. To se dá ještě v některých případech rozšířit (§ 188) o některé další stavby v termínu do roku 2020. V nezastavitelném území lze realizovat pouze výjimečně technickou infrastrukturu, ale definice tohoto pojmu podle § 2 stavebního zákona, se na nové katastrální území v Brdech nebude vztahovat.

- Je nějaké řešení, jak tomu zabránit?

Určité řešení by snad bylo vyhlášení stavebních uzávěr pro toto území, ale to považuji vzhledem k rozdělení středních Brd na obrovské množství katastrálních území do čtyř okresů a dvou krajů s působností velkého množství úřadů různých stupňů za zcela nemožné.

- Takže to musí být především v zájmu vlastníka, tedy státu?

Přesně tak. Bez souhlasu vlastníka pozemků nebude možné toto problematické období využít. Jedině on může zabránit problematické výstavbě, protože správa CHKO nemůže tento proces ovlivnit vzhledem k tomu, že většina území spadá až pod III. zóny CHKO, navíc ona ve skutečnosti nemá ani žádné rozhodovací pravomoci. Postoj vlastníka bude velmi důležitý také z toho důvodu, že většina občanských sdružení angažujících se v této problematice je ve skutečnosti řízena developery nebo pro ně přímo pracuje. Svými populistickými postoji k problematice Brd bez znalosti základních ustanovení a hlasité kritiky nepodložené žádnými relevantními argumenty si chtějí pouze vydobýt určitý vliv na toto území. Typickým příkladem je prosazování sjezdovky na Třemošné lidmi, kteří mají s odpuštěním plnou pusu frází o nutnosti ochrany středních Brd.

- Jak vnímáte spor Středočeského a Plzeňského kraje o toto území?

Tak tady nejsem opravdu kompetentní se k tomu vyjadřovat a vzhledem k výše uvedenému to považuji za malicherný spor. Z historického hlediska je asi spravedlivější rozdělit území vojenského újezdu na dva kraje, z odborného mi vadí, že krajská hranice nekopíruje rozvodnici velkých hydrogeologických celků v oblasti Jordánu, Toku a Prahy, což může v budoucnu oběma krajům přinášet problémy.

- V poslední době se hodně mluví o případných podnikatelských záměrech, až bude vojenský újezd zrušen.

Tak mluví, ale jedná se spíše o výplody výše popsaných „odborníků". Já jím říkám tzv. předskokani, protože ti velcí hráči teprve monitorují oblast a čekají na případnou příležitost a kteří možná časem těm předskokanům udělí krátkodobou roli užitečných idiotů, pokud už pro ně dávno nepracují. Příkladem je již zmíněná sjezdovka na Třemošné nad Orlovem, předpokládaná v severní části Třemošné směrem k Obecnici. Nedávno jsem dokonce četl článek od nějakého občanského sdružení, byl to horlivý komentář ke strategickému plánu rozvoje města Příbrami v tom smyslu, jak nepochopitelně nebylo území vojenského újezdu začleněno do textu tohoto dokumentu, protože na Třemošné by byla úplně ideální sjezdovka a dále je potřeba expandovat turistiku z Příbrami do Brd atd. Tak v první řadě, tvůrci strategického plánu můžou těžko zapracovávat pro Příbram oblast, která nespadá pod její územní působnost ani spadat nebude, protože celá oblast od hranice současného vojenského újezdu směrem od Lázu až po Malý Drahlín a daleko za Tok, bude katastrálně přičleněna ke správnímu území Obecnice.

- Takže Příbram nemůže vůbec zasahovat do záměrů v Brdech?

Nebude. O případných záměrech v této části vojenského újezdu si budou rozhodovat občané Obecnice a nikoliv občané Příbrami, které mimochodem k jejímu současnému správnímu území nepřipadne z vojenského újezdu ani metr čtvereční. Samozřejmě vlastní záměr není možný jenom z toho důvodu, že se jedná o lesní pozemky ve vlastnictví ČR a při současné právní legislativě je téměř nemožné, aby pozemky plnící funkci lesa ve vlastnictví státu byly převedeny na jiného vlastníka a byl změněn jejich účel.

- Jak je podle vás reálná výstavba sjezdovky, může o to mít zájem obec, v jejímž katastru vrch leží?

Kromě nemožnosti do toho zasahovat ze strany Příbrami, jsou dalším nepřekonatelným problémem jímaliště povrchové vody v trase sjezdovky včetně jejich ochranných pásem, které jsou nedávno rekonstruovaným vodovodem svedeny do úpravny vody pro Obecnici. Tyto vodní zdroje by byly realizací sjezdovky, podmíněné masivním odlesněním oblasti nenávratně zlikvidovány a ani to naše současná právní legislativa přirozeně neumožňuje. O tom, jaké by to vznítilo nadšení místních občanů snad ani nemá cenu mluvit. To jsou ale základní a obecně známé informace, které si může zjistit každý a pokud to udělá, nemusí se pak obávat, že se bude veřejně zesměšňovat.

- A co suchý poldr na Klabavě?

Jediný relevantní projekt, o kterém se v Brdech dlouhodobě uvažuje, je tzv. suchý poldr v oblasti na Americe v třítrubeckém údolí. Debaty o zachycení vod v této oblasti jsou již datovány zhruba od roku 1930, hlavně z důvodů protipovodňových opatření, tedy nutnosti zachycovat vodu už v Brdech. V poslední době se k tomu přidala také nutnost zachycovat vodu pro pitné účely, vzhledem ke klimatickým změnám a neustálému snižování hladin podzemních vod. Tady v tomto případě by byl pravděpodobně investorem státní podnik Povodí Vltavy, záměr by byl zjevně veřejný a já osobně předpokládám, že návrh nebo návrhy řešení pro tuto oblast se objeví velmi brzo po zrušení vojenského újezdu.

- Posádkové cvičiště v oblasti Obecnice – Valdek – Jince bude také přístupné a bude tam také CHKO?

Určitě ne, tam zůstane stejný režim, tedy zákaz vstupu. CHKO bude samozřejmě vyhlášena i na této části, ovšem aby tam nebyl omezen výcvik, bude tam uděleno dost výjimek z režimu CHKO, protože ty hlavní plochy pro výcvik AČR budou mít statut I. a II. zón CHKO. Pokud se tak nestane, z posádky Jince se pravděpodobně stane ozbrojená stráž ochránců přírody, což bude světový unikát a já osobně budu litovat, že na prahu svých 50 let a svého bídného zdravotního stavu nebudu mít šanci stát se jedním z nich."