Už zanedlouho se v Hradci Králové začnou stavět dva velmi pozoruhodné domy. Do roku 2020 tu vyrostou nejzelenější kancelářská budova v Česku a také největší dřevostavba.
HRADEC KRÁLOVÉ Titulů Stavba roku jako by se Hradec Králové nemohl nabažit. Za tři roky však mají ve městě stát dvě natolik výjimečné budovy, které nejenže mají naději na další česká ocenění, ale rozruch zcela jistě vzbudí i v celé Evropě.
Sídla ČSOB u Aldisu a Lesů ČR na Novém Hradci budou mít dvě pozoruhodná nej. Banka totiž postaví nejzelenější kancelářskou budovu v České republice, státní podnik zase jednu z největších dřevostaveb v Evropě, údajně nízkoenergetickou. Vizualizace, ale i trojrozměrný model ČSOB lze až do konce června spatřit na výstavě v Aldisu. Přínos této stavby je o to větší, že vznikne na místě, které je hradeckou ostudou - v dosud zanedbané zóně u kongresového centra. Jistá je kultivace 8 128 metrů čtverečných, které investor od města koupil za za 28,45 milionu korun. Nové regionální sídlo má mít dvě podzemní technická podlaží s parkovištěm a čtyři nadzemní podlaží. Celá střecha bude porostlá zelení a v přízemí bude nejen kavárna, ale i další komerční prostory k pronájmu.
Růst by mohlo začít v roce 2019 a k nastěhování prý bude do konce dalšího roku. Náklady nejsou veřejné, ale velmi pravděpodobně se bude jednat o částku kolem jedné miliardy korun. Petr Knapp - vrchní ředitel a člen představenstva ČSOB -řekl, že u podobných kancelářských budov se odhaduje náklad na vytvoření jednoho pracoviště na úrovni jednoho milionu korun.
Stavba si již vysloužila respekt, přestože do země se ještě nekoplo. „ČSOB svou koncepci nových budov už tradičně pečlivě promýšlí, předvedla to už při stavbě svého sídla v Praze Radlicích a její plánované sídlo u Aldisu v této tradici zjevně pokračuje. Banky už v dnešní, internetem ovlivněné době vědí, že není nutné stavět pompézní žulou obložené paláce, které mají lidi přesvědčit o bezpečí uložených peněz. ČSOB přichází do Hradce s návrhem flexibilní kancelářské budovy na propracovaném půdorysu, který i do budoucna umožňuje variabilitu uspořádání kanceláří. Vyrůstá architektonicky čistý a elegantně působící blok se dvěma otevřenými nárožími, který urbanisticky dotvoří jak Labské nábřeží, tak hradecký okruh," líbí se návrh spoluautorovi územního plánu města a architektu Tomáši Vymetálkovi.
„Stavba má být nejen inspirativním pracovním prostředím pro více než tisícovku zaměstnanců, ale věříme, že napomůže proměně Aldisu v oblíbené lokálním centrum," pokračuje Knapp. „Hradec Králové patří k málu českých měst, která jsou dobře urbanisticky řešena a při jejich vzniku se myslelo i na budoucí rozvoj. Na tuto myšlenku navazuje také plánovaná budova banky, protože vnáší nový společenský život do této lokality," navazuje primátor Zdeněk Fink.
Banka, která ve městě zaměstnává kolem 750 lidí, nabobtná o dalších asi 250 zaměstnanců. Asi polovinu z uvažované tisícovky pracovních míst obsadí lidé z call centra, které nyní sídlí v Nerudově ulici. Přestěhují se sem i další útvary, které má banka na dalších šesti místech ve městě. Řadu pracovních pozic ČSOB do Hradce Králové přesunula z Prahy, vytvoření dalších míst ještě plánuje. „V Hradci máme velice dobré zkušenosti se získáním kvalitních pracovníků, a to díky místním školám," upozorňuje Knapp.
Lesy ČR: líbivá stavba, ale velké pochyby o úspornosti
Ve stejné době jako banka, by se na Novém Hradci mělo otevírat rovněž nové sídlo instituce Lesy ČR. Také tato stavba bude mít zelenou střechu, avšak ve snaze o hospodárnost jde ještě dál. Počítá s využíváním dešťové vody, zeleň na střeše zabrání přehřívání a budou na ní také fotovoltaické panely. Přímo stavbou, která půdorysem připomíná rozvětvený strom, povede naučná stezka dokonce se skluzavkou.
Sídlo lesů má navíc být obroskou stavebnicí, kterou lze upravovat podle potřeb „Uvnitř bude jen minimum chodeb. Celá stavba by měla být kombinací jednoho velkého open space a buňkových kanceláří. Ty bude možné díky mobilním stěnám variabilně stavět, odstraňovat a upravovat," popisuje spoluautor vítězného návrhu Ondřej Chybík.
Architekt Vymetálek sice chválí osobitý a fotogenický návrh, pozastavuje se však nad údajnou minimální energetickou náročností. „Celá stavba má tak nepravidelný půdorys, že větší nehospodárnosti z hlediska stavebních nákladů na plochu fasád, základů, střech a hlavně pak provozních nákladů na topení a chlazení snad ani nelze vymyslet," upozorňuje a vypočítává konkrétní body, které neladí s proklamovanou energetickou úsporností: „V půdorysech stavby jsem například napočítal devět schodišť, což je na budovu této velikosti opravdu trochu moc. Velkorysá dvoupatrová vstupní hala, množství různých propojovacích chodeb, vysoká velkoformátová okna v kancelářích od podlahy až ke stropu, drahé střešní terasy – to vše je pro mne přesným opakem funkčního a hlavně hospodárného návrhu moderní kancelářské budovy, navíc ještě dřevostavby, která chce být energeticky hospodárnou stavbou. Pokud toto má být ekologická a energeticky úsporná stavba státní instituce za rozumné peníze, tak už asi žijeme v absurdistánu."
Největší česká dřevostavba bezmála za půl miliardy korun bude mít plochu osm tisíc metrů čtverečných a pracovat tu má až 200 úředníků. Zatímco v Česku je maximální výška dřevostaveb legislativně litována na 12 metrů, v USA už se staví i podstatně vyšší a větší (dřevo) domy. Například v Minneapolis stojí sedmipodlažní kancelářská budova, jež má přes 20 tisíc metrů čtverečných ploch.
Pokud toto má být ekologická a energeticky úsporná stavba za rozumné peníze, tak už asi žijeme v Absurdistánu.
Petr Záleský
