PRAHA Snad nikdo jiný na světě nechodí s takovou náruživostí sbírat do lesa houby nebo lesní plody. Češi jsou v tom mistři. Pravda, mají k tomu také skvělé podmínky – ne ve všech zemích je totiž ze zákona možné sbírat to, co les nabízí. I v tuzemsku to však časem bude čím dál tím těžší. Ne snad kvůli tomu, že by bylo zakázané sbírat plody na cizím pozemku. Ale proto, že se les změní. „Počítáme s tím, že do roku 2024 by mělo být až čtyřicet procent ploch ve státních lesích průběžně zalesňováno přirozenou obnovou," řekl LN ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
Jednoduše řečeno, na mnoha holinách, které za sebou nyní zanechává kůrovec, nebudou pobíhat lesníci se sazeničkami a sázet. Les se o to postará sám.
Semena dřevin přinese vítr nebo se o ně postarají okolní stromy. Neznamená to však, že by lesníci všechno nechali jen tak, mohou vytvářet ideální podmínky, aby se semena dobře uchytila. Výhoda je v tom, že v místě vyrostou ty stromy, které jsou pro dané stanoviště vhodné. V konečném důsledku by nicméně měl být les druhově i věkově pestřejší.
Toman ale v souvislosti s tím upozorňuje ještě na jednu věc. „Už to nebude les, jak ho známe. Bude hustý a neprostupný," upozorňuje ministr.
Pokud vezmeme v úvahu, že státní podnik Lesy ČR, který gesčně spadá pod Tomanův resort, vlastní skoro polovinu ze všech lesů v zemi a na víc jak třetině vznikne spíš „prales", pak zbystří i běžný návštěvník lesa.
A ten se bude k houbám v houštinách jen těžko probojovávat. „Houštiny již v části našich lesů jsou. Není příliš známo, že v Česku je zhruba čtyřicet procent lesů v nějakém stupni ochrany přírody, a v části z nich už není ani dnes sběr lesních plodů možný. Oproti současnému stavu se ale možnosti sběru lesních plodů ani procházek po lese moc nezmění. Houby a borůvky budeme moci sbírat dál, ale tam, kde bude přístupný les," říká agrární analytik Petr Havel.
ELIŠKA NOVÁ
Celý článek najdete v Lidových novinách.
Komentáře
Důležitou změnou bude ústup "hříbků", ale i třeba borůvek, které jsou u nás vázané hlavně na smrkové, popř. borové monokultury. Budeme-li mít štěstí, budeme místo nich sbírat březové či habrové kozáky, křemenáče, na jedli vázané sináky, jinak samozřejmě holubinky, ryzce a podobné, dnes opovrhované houby.
S tím, jak se otupí půdní kyselost, na řadě míst ustoupí kyselomilné borůvky, příp. brusinky.
Místo toho nastoupí mraky sasanek, plicníků, snad se rozšíří i lýkovce, z dřevin téměř vyhubený tis. V každém případě to bude změna velká.
V některých a postupně v x částech jistě zvítězí netýkavka a další stále dobře množící se byliny, které nám sem zatáhla dnešní moderní společnost.
Co tam asi časem poroste?
No až zemědělci z polí zaženou hraboše, budou mít nové základny a svá vlastní předměstí.
Těch vámi zmiňovaných druhů bych se rád dožil, ale to prostředí o kterém mluvíte vznikalo trochu jinak a za jiných podmínek.
Ale těm vámi jmenovaným změnám fandím, ale zároveň zůstávám raději realistou.
Viděl jsem individua s červenými nosy, jak po provedené holoseči pečlivě vyřezávala zbylé metrové a třímetrové jedličky, viděl jsem traktoristy buldozerující zbylé lýkovce právě když kvetly, viděl jsem babky v šátcích, jak sázely smrčky hektarovou jalovcovou louku, které dnes snad v ČR už ani nejsou.
Viděl jsem toho hodně, Starý, i když nemám ještě ani 50. Proto jsem trochu zdrženlivější, pokud jde o kritiku dnešního stavu.
V bučině se Vám skoro žádné neofyty neudrží, ani v doubravě. To není smrkáč, který zmizí a jediné, co tam máte, je vrstvička surového humusu, která zmizí do pár let, až ji vypotřebuje bez, který pak hladem zmizí taky.