Bouzov – Půjdou k soudu a už se na to začali připravovat. Pečlivě, protože jde o mnoho. Německý řád, nástupnická organizace Řádu německých rytířů, se vyzbrojuje na právní bitvu. V první řadě bude usilovat o lesní pozemky, na kterých by chtěl hospodařit co nejdříve.
K soudu se chystá i kvůli lázním v Karlově Studánce, hradu Bouzov a dalším nemovitostem. Nic jiného řádu nezbývá. Od státu slyšel NE na všechny doposud vypořádané restituční výzvy. „Momentálně zpracováváme žaloby.
Jejich podání vidíme během letošních prázdnin," sdělil vikář velmistra Německého řádu Metoděj Hofman.
Žalob bude hned několik, podle státních úřadů, které postupně zamítly výzvy podané řádem na základě zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. Pro Německý řád jsou momentálně nejdůležitější lesní pozemky. „Ano, ty jsou pro nás prioritní, abychom mohli začít hospodařit, ostatní může počkat," potvrdil Metoděj Hofman. Řád si nárokuje přes čtrnáct tisíc hektarů lesů na území Olomoucka, Bruntálska a Opavska. Konkrétně na Olomoucku usiluje o desítky hektarů na Bouzovsku, v Dlouhé Loučce a Pasece.
Ruku v ruce s tím chce u soudu zabojovat o státní lázně v Karlově Studánce, národní kulturní památku hrad Bouzov či hrad Sovinec.
loby.
Zástupci řádu jsou přesvědčeni, že jejich podklady jsou nezpochybnitelné. I když státní instituce namítaly i jiné překážky, které z jejich pohledu brání vydání majetku Německému řádu, jeho představitelé očekávají největší problém v Benešových dekretech. Vsouvislosti s nimi však opakovaně odkazují na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z roku 1948, který uznal, že konfiskace platná nebyla. Usoudu také chtějí doložit posudky z let 1946 až 1948 prokazující, že Benešovy dekrety nebyly zamýšleny na církevní subjekty.
Zatím neuspěli
Zápornou odpověď slyšel Německý řád na všechny doposud vypořádané restituční výzvy. Jako jeden z prvních vynesl vloni na jaře verdikt Národní památkový ústav. Odmítl požadavek na vrácení areálu v Bouzově, hradního mobiliáře a domu v Opavě. „Požadované věci nepatřily do původního majetku žadatele, nebylo prokázáno, že by nemovitosti byly v rozhodném období využívány pro duchovní účely a pastorační účely. Vydání současně brání to, že podle zákona nelze vydat věc konfiskovanou na základě dekretů prezidenta Beneše," shrnula Simona Juračková, mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ).
Na to, jak řád uspěje u soudu se žalobami kvůli hradu a lesním pozemkům, jsou zvědaví i v Bouzově. „Proběhne soud, který rozhodne," reagoval starosta Bouzova Zdeněk Foltýn. „Hrad vždy sloužil jako muzeum řádu a v případě, že by došlo k jeho navrácení, zřejmě by památka nadále sloužila svému účelu a byla přístupná veřejnosti," dodal starosta.
Obavy z výsledku nemá ani správa lesů. „Uvidíme, jak uspějí. Nás se to ale nijak netýká. Požadují čtyřicet hektarů kolem hradu, což je zanedbatelné v porovnání s tím, co má naše společnost," komentoval chystanou soudní bitvu Miroslav Půr, ředitel společnosti Bouzovské lesy, která se stará o 1830 hektarů lesních pozemků v revírech Bouzovsko a Javoříčsko.
O památky se starají svědomitě
Samotné památky se jakási nejistota kolem vlastnictví podle všeho nedotýká. Kastelánka Zuzana Šulcová sice nechtěla komentovat, zda kvůli restitucím byly pozastaveny investice,NPÚ ale ujistil, že se o svěřený majetek stará co nejlépe. „Hrad Bouzov je v tuto chvíli ve vlastnictví státu a ve správě Národního památkového ústavu. Ten se ho snaží spravovat, jak nejlépe je možné. Stále probíhá potřebná údržba, v tomto směru vše zůstává zachováno beze změny," uvedla mluvčí NPÚ Jana Tichá.
Již v roce 2006 rozhodl soud o tom, že řád nemá na Bouzov nárok, protože nebylo prokázáno, že je nástupce tehdejšího řádu. Německý řád se nato odvolal k olomouckému krajskému soudu, a ten stejně jako okresní soud sice řekl, že církve nemohou takzvanými určovacími žalobami obcházet restituční zákon, ale v názoru na návaznost obou církevních organizací se už s nižším soudem neztotožnil. Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě tehdy podala dovolání k Nejvyššímu soudu, které soud zamítl. Ne však kvůli pochybnostem o kontinuitě.
Zástupci řádu podali od roku 1992 kolem třiceti žalob. Pouze olomoucký okresní soud zpochybnil kontinuitu. „Řád působí i v jiných zemích, a pouze Česká republika s tím má problém," uvedl Metoděj Hofman. Podle něj mají úřady k dispozici rozhodnutí Svatého stolce, České biskupské konference a další podklady, které prokazují, že dnešní řád je identický s tím, který působil na území České republiky v minulosti.
