Vládní návrh novely mysliveckého zákona vzbudil vášně mezi částí vlastníků lesů, farmářů a ekologů. Ti tvrdí, že navržená úprava neřeší škody způsobené zvěří na dřevinách. Majitelé honiteb podle nich nemají kontrolu nad tím, co myslivci v jejich rajonu dělají. Myslivci kontrují, že vlastníci jen nevyužívají stávající možnosti zákona. „Zvýšené stavy zvěře jsou problémem vlastníků, nikoli myslivců," říká předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.
* Už loni byla přijata jiná novela zákona o myslivosti, kterou navrhla poslankyně Markéta Pekarová Adamová a několik dalších poslanců. Tato norma zvyšovala v této oblasti roli státu a vy jste to kritizovali. S čím jste měli problém?
Státní úředník měl podle této novely rozhodovat o stavech zvěře, a to na základě posudků o stavu prostředí v honitbách. Není přitom jasné, kdo by posudky dělal, a hlavně kdo by je platil. To by byly obrovské částky. V České republice je dnes asi 5700 honiteb, takže by si z toho někdo udělal pěkný byznys. Nyní je to tak, že rozhoduje uživatel honitby s držitelem. Je to na jejich domluvě.
* Nakolik jsou závažné škody, které páchá zvěř na lesních porostech?
V souvislosti s kůrovcovou kalamitou mohl nastat problém kvůli značnému počtu holin, které bude potřeba znovu zalesnit. Tam, kde je zvěř ve vyšších stavech, může být v takových případech jedním z limitujících činitelů výsadby nového lesa. Lesníci sice dělají přiměřená opatření, stavějí oplocenky, ale celou republiku oplotit nelze. O to důležitější je udržovat stavy zvěře na určité míře.
Celý článek najdete v deníku E15.
