Větrolamy nejsou jen ozdobou krajiny, ale mají velmi praktické poslání. Odborně vysázené zabraňují především větrné erozi půdy a jsou i častým útočištěm zvěře. Větrolamů bohužel v posledních létech ubylo. Situaci se však snaží změnit pracovníci z Lesů České republiky především na Jižní Moravě, kde se nově vysázené objevují nejčastěji.
Kolektivizací zničené remízky a větrolamy z minulých století umožnily větrným bouřím odvátí ornice na mnoha místech v naší zemi. Tato situace se pak postupně začala přece jen měnit vysazováním větrolamů nových.
V polovině minulého století vysázené větrolamy dožívají především proto, že v nich byly použity rychle rostoucí dřeviny, jako je topol, a k tvorbě nových už bohužel nedocházelo.
„My jsme s obnovou starých nebo s výsadbou nových začali v roce 2008. Od té doby jsme na území, které spravujeme, založili 60 hektarů větrolamů a do roku 2020 počítáme s dalšími 50 hektary. Jihomoravské větrolamy se objevují na celkové rozloze asi 1200 hektarů půdy, přičemž plná polovina z nich je na Znojemsku," říká Dalibor Šafařík, brněnský ředitel krajského ředitelství Lesů ČR. Větrolamy představují úzké, zhruba padesátimetrové pásy lesa nejčastěji o délce dvou až tří kilometrů. Jejich základ tvořily a často ještě tvoří z dálky viditelné topoly, které po zhruba sedmdesáti létech života obvykle odumírají.
Nyní je lesáci nahrazují sice pomaleji rostoucími stromy, nejčastěji dubem, a do větrolamů vysazují do nižších etáží – tak jako kdysi naši předkové – také třešně, lípy, moruše či hrušky, jeřáby a javory a také keře, nejčastěji ptačí zob, hloh, lísku, svídu krvavou, řešetlák, klokoče, kalinu či další.
Někdy není z čeho
„Aby větrolam plnil všechny své funkce, musí být polopropustný, ovšem problém není jen v ceně, kdy náklady na jeden hektar jsou až půl miliónu korun (pro porovnání – výsadba smrkového lesa až 200 000 Kč na hektar), ale i v tom, že bohužel za poslední léta prakticky vymizela sadba některých rostlinných druhů," posteskl si Šafařík.
Nemůže se tedy vždy vytvořit větrolam z takového materiálu, jak by si lesníci přáli, naráží ředitel na mizející stanice šlechtění a pěstění. Pokud jde o financování, na projektech obnovy větrolamů se částečně podílí fondy EU.
„Pokud přestanou staré větrolamy plnit svoji funkci a doslouží, staré dřeviny se musí nahradit jinými. Původní větrolam nelze nechat odumřít a zcela rozpadnout, jak to často prosazují ochránci přírody," dodává lesák k častým překážkám, se kterými se při ochraně půdy setkávají.
