redaktorka
Největší ekologické problémy v Česku se pokusíme popsat v naší veřejné diskusi.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Český svaz ochránců přírody. Největší nevládní sdružení, které se zabývá ochranou přírody a krajiny, slaví letos 35. narozeniny. Právě v září roku 1979 se uskutečnila první ustavující konference. Jak se svazu dnes daří a jaké jsou největší ekologické problémy České republiky? Nejen o těchto otázkách budeme hovořit v dnešním Radiofóru. Ptáme se vás na internetu, na Facebooku a zanedlouho nám budete moci i zavolat na telefonní číslo 221552755. Tento pořad patří vám, milí posluchači. Příjemný večer přeje Lucie Vopálenská.
Nu a naším dnešním hostem je Petr Stýblo, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody. Vítejte.
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
Dobrý den.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Začali jste fungovat 10 let před sametovou revolucí. Co vlastně pro vaši organizaci znamenal onen převrat a následný vznik vlastně konkurenčních sdružení?
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
No tak naše organizace, pravda, vznikla rozhodnutím státu, ale velmi brzo se stala státu poměrně nepohodlná. Jelikož to byla jediná možnost, jak se u nás sdružovaly vlastně desítky tisíc lidí zaměřených jak na ochranu přírody, tak ale třeba i na ochranu zvířat, na ekologické problémy. A přesto naše jádro činnosti byla právě praktická ochrana přírody venku, v terénu. Takže hned po revoluci došlo k jakémusi názorovému štěpení a z těch 30 tisíc členů nás najednou zbylo asi 3,5 tisíce, protože vznikly spousty jiných organizací. Většinou to byli ochránci zvířat starající se o zatoulané pejsky, kočičky, ale třeba i další. Dnes jim říkáme ekologické organizace.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Dnes máte členů přibližně 7 tisíc, jestli se nepletu, ano.
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
Je to tak.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A jak se vám spolupracuje i s těmi jinými organizacemi dnes?
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
Tak s těmi organizacemi, zejména s těmi, které se zabývají problematikou životního prostředí a problematikou přírody a krajiny, tak spolupracujeme velmi dobře. Každý máme svoji parketu, svoje metody působení na veřejnost, působení na politiky, ale vzájemně se doplňujeme a určitě pro každého je tu místo a spoustu práce.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A když jste tedy největší, máte na 300 základních organizací, jaká síla a akceschopnost z toho plyne?
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
Tak Český svaz ochránců přírody má velkou výhodu. Nejenže má velký počet členů, ale máme 350 organizací, které mají vlastní právní subjektivitu. To znamená, a jsou víceméně po celé republice dobře rozmístěné, to znamená, že se mohou věnovat problémům v místě. Ono totiž chránit Šumavu z Prahy se dost dobře účinně nedá, ať si myslí jiné organizace, co chtějí. Prostě pokud chci chránit přírodu, musím ty fenomény, které chci chránit, tak musím mít neustále na očích. Takže my se snažíme působit hlavně lokálně, což neznamená, že se nevyhýbáme i celorepublikovým tématům.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A jinak prý vám přibývají příznivci, nikoli však členové. Jaké pro to máte vysvětlení?
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
Asi to je nějakým zděděným odporem k členství v čemkoli. Těžko říci. Já můžu říct, že máme více jak 25 tisíc příznivců, lidí, kteří s náma spolupracují, účastní se v našich tradičních programech celorepublikově zaměřených, velmi nám pomáhají, sbírají data v přírodě, uklízejí odpadky, všechno možné, ale prostě je nemůžeme přesvědčit, aby se stali členy, což je trošku škoda, protože z druhé strany, když působíme například v parlamentu, tak každý politik první, co se zeptá, kolik máte členů. A já jim řeknu. "Máme 7 tisíc." A oni řeknou: "Aha, a rybáři mají 250 tisíc."
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
No ale od politiků to sedí.
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
No samozřejmě, no to ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Se podívejte na počty členů politických stran.
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
A je zajímaj voliči, no.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Kdybych se vás zeptala, čemu všemu se svaz věnuje a co se vám podařilo, tak bychom tu byli možná do zítra, tak mi, prosím, naopak povězte, kde pořád cítíte největší manko ochrany přírody a krajiny, co se podle vás nedaří?
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
Nedaří se měnit myšlení lidí. Nedaří se měnit jejich žebříčky hodnot. Možná, že to je nekonečný problém, že se to nepodaří nikdy, ale my se samozřejmě o to budeme pořád a neustále a znovu snažit. Začínáme u dětí, koneckonců máme v dětských oddílech asi 3 tisíce členů, s kterými jezdíme do přírody, snažíme se působit na školách, působit na pedagogy, to je taky důležité, na rodiče. No ale je to dlouhodobý proces a bohužel to myšlení lidí za to dlouhé období, které tady bylo po válce, tak se moc změnilo a ty žebříčky hodnot jsou špatně nastavené.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A mohl byste to přiblížit ale takový žebříček hodnot? Omlouvám se. Jak vlastně to vysvětlujete, kde ta příroda a její ochrana a krajina a její ochrana mají stát a proč je chránit a tak?
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
V devadesátých letech, když probíhaly průzkumy veřejnosti, tak ochrana přírody, krajiny, životního prostředí byla v žebříčku hodnot velmi vysoko. A bylo to jasné. Ono těch jiných problémů moc nebylo. Teď je to o tom, že ona se neustále propadá níže a níže. Bohužel s tím se samozřejmě propadají třeba i finanční prostředky, které stát a politici do ochrany přírody dávají. Já můžu dát příklad. V roce 2009 do ochrany přírody ministerstvo životního prostředí dalo přes 100 milionů korun. O 3 roky později v roce 2012 už to bylo jenom 23 milionů korun. Ve srovnání s tím ministerstvo školství dalo v tom roce 2009 1,4 miliardy korun do sportu. A v roce 2012 to bylo dvojnásob 2,8 miliardy korun. Já si myslím, že politici kopírují, i když bych se rád mýlil, ale myslím si, že to tak je, kopírují veřejné mínění a kopírují ten žebříček hodnot, protože shánějí ty svoje voliče. Takže je to o tom, že skutečně ochrana přírody jakoby už nebyla tím důležitým tématem.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Říká Petr Stýblo, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody. A po linkách nás poslouchají první diskutující posluchači, pánové Robert Hrdina a pan Ivo Ladenberger. Dobrý večer vám oběma a doufám, že se slyšíme.
Robert HRDINA, diskutující
Ano, dobrý večer.
Ivo LADENBERGER, diskutující
Dobrý večer.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Tak nejprve se zeptám pana Hrdiny, co vy považujete za největší ekologický problém nebo problém ochrany přírody a krajiny v současné České republice?
Robert HRDINA, diskutující
No já bych možná navázal na ten zmíněný žebříček hodnot. Já si myslím, že mám jeden z důvodů, proč tomu tak je, proč se ten žebříček hodnot /výpadek signálu/. A to je to, že na začátku devadesátých let po pádu minulého režimu tady byly obrovské ekologické problémy, ale začaly se řešit ty nejvíce viditelné, ty kouřící komíny, kyselé deště, znečištěné řeky a podobně, ale zůstaly nám tady ty problémy, které zaprvé nejsou třeba tolik vidět, anebo se složitě vysvětlují, anebo jsou to kombinace obojích dvojích problémů, jako je globální změna klimatu, nebo jako jsou endokrinní disruptory, který jsou v řekách a nejsou vidět. A jsou to témata, která se obtížně vysvětlují veřejnosti a také nejsou na první pohled patrná. To znamená, nejdřív se řeší ty problémy, které jsou vidět ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Ano, rozumíme.
Robert HRDINA, diskutující
Tak prostě se to na tom žebříčku propadá, když nejsme schopni to lidem ukázat a vysvětlit.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Děkujeme, počkejte na lince, já dám stejnou otázku i panu Ladenbergerovi. Co považujete za největší problém vy, prosím?
Ivo LADENBERGER, diskutující
Já bych viděl ten největší problém právě ve státu, kterej vlastně za těch 21 let samostatnosti neprokázal žádnou koncepci jednotnou, jak to životní prostředí chránit, jak nakládat s těma energiema. A v podstatě technologie máme, ale vlastně většině, tam, kde by se to mohlo prokázat pro to zlepšení životního prostředí, jsou nedostupný. To, že sice všude se zatepluje a natíraj se baráky, je přesně na první pohled krásný, ale to už si zateplovali jeskyně, že jo, pravěcí lidé. Ale furt vlastně spotřebováváme víc a víc energie z těch klasických zdrojů, takže to znečištění prostě musí jenom růst, akorát to prostě není tak vidět, no.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A pane Ladenbergere, by mě docela zajímal váš názor, zda ty nové, někdy se říká moderní technologie, zda opravu a vždy vedou k ochraně přírody. Možná ta souvislost tam není tak zřejmá. Co si o tom myslíte?
Ivo LADENBERGER, diskutující
No, já si myslím, že využíváním vodních zdrojů určitě prostě nemůžou životní prostředí nějak poškodit. Samozřejmě vodní díla jsou nákladná, ale z druhé strany jejich životnost, máme tady kolem sebe elektrárny vodní, který už pracujou 100, 150 let, takže ta návratnost tam je. A samozřejmě tý přírodě to nijak neškodí a je to elektrika zrovna tak jako z toho uhlí. To je jeden takovej příklad. Nevím o tom, že by se nějaký větší dílo vybudovalo u nás za posledních 20 let. Vodní, teda energetický. Potom samozřejmě pro rodinný domky fotovoltaika nebo i jiný nějaký technologie, který prostě by snížily tu distribuci tý energie do sítě, tím by snížily to spalování toho uhlí. Jaderná energetika je to samý, která je čistá, tak vlastně Německo se vydalo úplně opačným směrem ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Jasně, rozumím.
Ivo LADENBERGER, diskutující
Takže to je jako nebezpečný.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Díky, my to stále bobtnáme a rozšiřujeme naše téma, takže budeme ho možná trošičku zužovat. Ale myslím, že jsme vám rozuměli. Prosím zůstaňte ještě na lince. Pane Stýblo, musím se vás zeptat, jak na tom naše příroda a krajina vlastně je. A zaujala mě jedna věc ve vaší tiskové zprávě, kde se píše, že, cituji: "Přírodní poklady máme často doslova za humny", což já si předkládám asi jako všude možně, leckde skoro všude, ale zároveň, že vaši členové stále bojují o zachování toho, co nám z přírody ještě zbývá, z čehož si jako čtenář beru, že nezbývá mnoho. Já v tom cítím jistý rozpor. Takže jak je to doopravdy?
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
No, jestlipak víte, kolik přírody plošně dnes zmizelo nenávratně z České republiky.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Nevím, povídejte.
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
Šest hektarů.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Během dneška.
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
A každým dnem je to dalších 6 hektarů. Je to o tom, že se zabírá krajina, člověk se roztahuje ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Krajina není příroda totéž.
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
No jasně, ale ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Je to totéž?
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
To je, to by byla složitá filozofická diskuse, jestli příroda jsou lidé a tak dále. Ale my to chápeme tak, že ta krajina a často i příroda se zabírá zcela bezúčelně a zase musím říct poslední iniciativa ministerstva životního prostředí, respektive této vlády je o tom, že se zlevnily nebo zlevňují je návrh, zlevnit poplatky za zábor zemědělské půdy, za zábor půdy zejména v chráněných územích. Tedy území jsou chráněna především kvůli přírodě.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
A jak si to vysvětlujete?
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
Vysvětluji si to takovými těmi obehranými frázemi, že je potřeba zvýšit zaměstnanost a zaměstnanost, že se nejlépe zvýší, rozvine-li se tady ten průmysl už konečně. A na to je potřeba nikoli stavět tam, kde jsou nějaké brownfieldy, kde už prostě něco stálo a dávno to zkrachovalo a je to zničené, ale stavět ve volné krajině. Je to také o tom, že prostě lidé chtějí bydlet v té přírodě, že. A když se podíváme kolem Prahy, jak obrovským tempem se rozšiřuje do té "přírody", kterou tím pádem likviduje a není tam vůbec nic, jsou to sterilní, sterilní vesničky, které vznikají bez jakékoli infrastruktury, tak prostě je to o té hamižnosti. Je to zase o tom žebříčku hodnot. Každý chce rychlý zisk, co nejlépe, nejvíce okamžitě, nejlépe si nahrabat a každý chce prostě mít pro sebe co nejvíc a to na úkor druhých, teď myslím na úkor třeba té krajiny. Myslím si, zase se vracím k tomu, že největší problém je skutečně ta lidská lhostejnost a hamižnost.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Ptám se našich posluchačů, Roberta Hrdiny, zda souhlasí? Nebo jestli to chcete nějak komentovat, připojit se?
Robert HRDINA, diskutující
Největším problémem je lidská lhostejnost a hamižnost ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Takže s tím souhlasíte.
Robert HRDINA, diskutující
Já nevím, já si myslím, že to se dá zobecňovat na vyšší a vyšší úrovně, a nevím, kam bysme se dostali. Ale v zásadě s tím asi lze souhlasit, že člověk spěje k záhubě jeho vlastní přirozeností. Ale nevím, jestli s tímhle konkrétně můžeme my něco udělat. My bysme asi měli se s tím ne smířit, ale dělat něco proti tomu.
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
Já si myslím, pardon, že vám do toho vstupuji, že můžeme udělat. Například se blíží volby. Já žiju na malé vesnici nedaleko Prahy a já samozřejmě budu volit ty lidi, kteří mi slíbí, že nebudou šahat na územní plán, že se nebude měnit, že se prostě ta vesnice nebude dále rozšiřovat do krajiny novou a novou zástavbou, zejména když je plná rekreačních objektů, které se samozřejmě můžou změnit na trvalé bydlení. Není potřeba z toho dělat satelit. Takže můžeme dělat. Myslím si, že nebo jsem přesvědčen, že ochránci přírody můžou dělat mnoho, když jich bude dost. My máme naštěstí už z roku 92 velmi dobrý moderní zákon na ochranu přírody a krajiny, který nám dává velké možnosti, co se dá dělat. A ty možnosti jsou v tom účastnit se správních řízení. Veřejnost prostřednictvím nevládních organizací, třeba základních organizací Českého svazu ochránců přírody může velmi aktivně ovlivňovat rozhodování úředníků třeba právě o té zástavbě volné krajiny.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Ptám se pana Ladenbergera, jaký má názor na angažmá politiků kolem témat, které se týkají ochrany přírody a krajiny, zda se angažují dobře, nebo špatně a zda je vůbec, zda je úspěchem, pokud se například teď před volbami o ekologii docela často mluví?
Ivo LADENBERGER, diskutující
To, jak jsem uvedl hned na začátku, prostě ta koncepce státu tady chybí a politici samozřejmě se i před těma volbama chopí třeba i toho životního prostředí. Ale to je samozřejmě málo. Ale hlavně se chápou toho životního prostředí nebo nějakého zlepšení života na vsi, ve městě nějakejma investicema, že jo, protože to je, co je zajímá, ty politiky. Když už teda se tam někam dostanou, tak aby teda měli o čem rozhodovat, o penězích. Takže ta koncepce je nějaká ... Samozřejmě je to těžký to vůbec nějak prosadit, protože vývoj prostě lidstva se zastavit nedá. A zase říkat lidem prostě, aby se jaksi uskromnili ke vztahu životního prostředí nebo k zlepšení, tudy cesta nevede. Každej prostě chce bydlet moderně, v teple a tak dále. Takže jako opravdu asi nic jinýho nezbývá, aby těch "ochránců" životního prostředí přibývalo a pak teda aby měli tu sílu ty politiky přimět chovat se taky ekologicky. Nejenom teda o tom povídat před volbama, ale aby se opravdu pro to něco dělalo, protože to není jenom o tom, že ty jedinci budou uvědomělí, když to takhle řeknu postaru, ale oni nemůžou bejt uvědomělí, když vlastně od rána do večera všude reklama, reklama, kupte, že jo, i nesmysly. Tak tím pádem prostě to podvědomí všech je takový, jaký je, a z druhý strany jako že je to všechno hezky nabarvený a tak, tak mají lidi pocit, že vlastně se pro tu přírodu něco dělá. A třeba minulý týden zrovna na internetu se objevila zpráva o tom, že loňský rok třeba pro nás, pro Českou republiku byl, co se týče znečištění ovzduší, za posledních let vůbec nejhorší, že jo. No ale to ty lidi přejdou, takže je to takový těžký. Politici ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Děkujeme.
Ivo LADENBERGER, diskutující
... nedělaj nic prostě, no.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Dobře, děkujeme moc. Případně ještě vydržte na lince chviličku. Pane Stýblo, když jsme u té politiky, tak ode dneška je v meziresortním připomínkovém řízení novela zákona o ochraně přírody. A ta má dát více pravomocí obcím pro spolurozhodování o národních parcích a sám ministr životního prostředí Brabec z hnutí ANO pravil, že novela je revoluční, protože otevírá dosud přísně střežená území, takzvané první zóny. A jak jsem pochopila, tato území se celkově zmenší. To, tuto změnu asi nevítáte, předpokládám.
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
No ona ta změna je mnohem širší. Některé prvky té novely určitě nejsou špatné. My dokonce coby vlastně dneska spolek, dříve občanské sdružení dobrovolní ochránci přírody tak nemáme tak striktní požadavky na zákazy, jako má náš stát. To znamená zákazy pouštět lidi do prvních zón a zákazy sbírání borůvek v národních parcích. To není úplně to, co si myslíme, že je dobře. Takže to, že se vymyslí nějaký režim, jak pouštět lidi do přírody, vlastně do té, do toho jádra té přírody, to si myslím, že je určitě dobré, ale ona ta novela ... Filozofie, kterou přináší, filozofie ochrany přírody v národních parcích, kterou přináší, tak je úplně jiná, odlišná od toho, co tady bylo. Není to úplně jasně napsané v tom zákoně a tedy není ani jasné, jak si to potom, pokud to bude přijato v této podobě, jak si to potom budou vykládat úředníci, kteří budou rozhodovat.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Ona se dost často zmiňuje taková otázka, do jaké míry má smysl chránit přírodu a odkdy už se lépe ochrání ona sama. Dost se o tom mluví právě v souvislosti s národními parky. Vy na to máte odpověď?
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
My chráníme přírodu pro sebe, myslím teďka druh lidský. Chráníme ji proto, protože nám přináší určitý užitek, určité potěšení. Takže já tyhle hluboké filozofické debaty, to by bylo na mnohahodinové pořady a asi by to nikoho příliš nezajímalo. Takže vyhýbáme se těmhle tématům obecně. Určitě bychom, což možná posluchače překvapí, určitě bychom a budeme připomínkovat tuto novelu ve smyslu, aby trošku zmírnila, aby nešikanovala tolik místní lidi a turisty v národních parcích, protože prostě je nastavena přísně. Ale zase jsou tam jiné body, které vidíme jako rizikové a které budeme také připomínkovat. Jak už jsem se zmínil, je nás jenom 7 tisíc voličů, takže je otázkou, jak moc ty naše připomínky budou slyšet. Rozhodně tato novela je lepší, jak zákon, senátní návrh zákona o Šumavě, o šumavském národním parku, který je katastrofický a který je výsledkem prostě určité mafiánské jihočeské lobby. A ti poslanci, nechť mi prominou, kteří pro něj budou hlasovat, tak jsou zjevně jednoznačně na tuto lobby napojeni. Jinak si to neumím vysvětlit.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Říká Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Posloucháte Český rozhlas Plus, kontaktní pořad Radiofórum, ve kterém hovoříme právě o ochraně přírody a krajiny. A ptáme se vás, milí posluchači, co považujete za největší problém v současné době. A můžete nám volat sem do studia na telefonní číslo 221552755. Opakuji ještě jednou telefonní číslo 221552755. A dovolal se nám prý první posluchač. Dobrý večer.
posluchač
No dobrý večer, Šimek. Prosím vás, ono se to strašně hezky poslouchá od těch ochránců přírody, jak chráněj přírodu, a já sám znám případ, v jižních Čechách to je, je to na Vltavě, kdy je možnost postavit vodní elektrárnu, kdy už se tam teda začala kdysi za první republiky stavět, a když teďka se o to pokoušeli různí stavaři, aby se to teda znova rozjelo a ten projekt, aby se tam jaksi uskutečnil, tak kdo myslíte, že se proti tomu postavil? Já na to odpovím, byli to ochránci přírody, že by se zasahovalo do břehu, že v břehu, v tůni, která už tam kdysi dávno při stavbě vznikla, žijou, já nevím, jestli žáby nebo čolci nebo něco takovýho. Ale v podstatě ano, uznávám, kdyby třeba řekli tak dobře, tak to tady je, to přírodní prostředí, prosím vybudujte to někde jinde. Ale oni se postavili striktně proti tomu, aby se tam postavila vodní elektrárna. Jinej důvod nebyl ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Tak děkujeme mockrát. Já bych nechala reagovat pana Stýbla. Prosím.
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
No, ochránci přírody mají svoje hodnoty, zákony této republiky, mají svoje pravidla. A určitě neznamená, když se někde ochránci přírody postaví proti, že to nebude. To je prostě jakési klišé. Tady rozhodují úředníci. Tady rozhodují správní orgány a my dáváme na stůl svoje argumenty, proč jo a proč ne, a jaké hodnoty zmizí. A ten úředník podle zákona musí posoudit, jestli, zmizí-li tyto hodnoty, to nahradí hodnoty nové. Například čistý zdroj energie. Jestli to převažuje. A v tom případě rozhodne samozřejmě pro elektrárnu. Pokud si myslí, že to zváží, má na to experty koneckonců, že to nepřevažuje, tak potom "zvítězili" ochránci přírody. Já si myslím, že to tak není, že zvítězila ta příroda. Ještě k těm vodním elektrárnám musím mít jednu poznámku. Malé vodní elektrárny v této zemi jsou určitě velmi čisté zdroje energie, ale vzhledem k tomu, že vody je v České republice velmi málo, stává se v letních měsících, že veškerá voda v té řece teče přes turbíny. A to potom je špatně. A rozhodně se o té energii nedá mluvit, že je čistá, protože to je krvavá energie.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Tak dovolal se nám ale další pan posluchač. Je to pan Josef z Budějovic. Slyšíme se?
posluchač
Ano, dobrý večer. Zdravím všechny ve studiu. Já bych řekl, že největším problémem je tak nějak obecně to musíme vzít.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
No obecně to bereme právě, ale je to náročné.
posluchač
No, helejte, tohle. Velkým problémem je, že opouštíme ty zásadní křesťanské ctnosti, protože v těch to všechno je. Dobrovolná skromnost, obětavost a tak dále a tak dále. A třeba když si poslechnete projevy současného papeže, který se tady nedostává sluchu ani zveřejňování, tak tam to všechno je.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Dobře, děkujeme mockrát. Nás trošku tlačí čas. Ptali jsme se na nějaký konkrétní největší problém, vy jste to ještě rozšířil, ale děkujeme mockrát. A na telefonu máme znovu pana Šimka, který si přeje reagovat na slova Petra Stýbla. Prosím.
posluchač
Prosím vás, já bych velmi rád na to reagoval. Zkrátka že veškerá voda teče přes turbínu, není pravda, protože v tom projektu je, třeba rybáři vlastně nebo to Povodí Vltavy třeba si dá, kolik vody tam musí zůstat. A ta voda, tam pak to třeba zvýšej, ale to je jedno. S tím se v tom projektu počítá. Takže není pravda, že by se veškerá voda odvedla přes turbínu.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Tak ještě vydržte, aby vám mohl pan Stýblo zareagovat.
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
Tak já vám na to hned zareaguju. Máte pravdu, v projektu to tak není. Ve stavebním řízení to tak není. V povolení to tak není. Ale v reálu to potom tak je. A už to nikdo nekontroluje a už to nikdo nepokutuje. To je realita vodních elektráren v České republice, bohužel.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Pane Šimku, stačila vám ... Ano?
posluchač
Prosím vás ... Promiňte, ale v tom případě se nejedná o právní stát. Jestli tohle si neumí stát ohlídat, tak nemá cenu vůbec o tom diskutovat. To zkrátka je realita, ale za to nemůže ten, kdo postaví vodní elektrárnu. Za to může někdo úplně jinej.
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
Opět souhlasím.
posluchač
A konkrétně není možný do Vltavy nepouštět vodu. To by se tam zkrátka zastavil veškerej provoz turistickej a podobně. To zkrátka možný není. Čili říkat, že se to stává, že se to stane, je naprostý výmysl. Nezlobte se na mě.
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
Co se týče toho právního státu, je to o tom, že my jsme příliš mladý stát a to právo se tady vyvíjí. A zatím se nevyvíjí úplně jednoznačně. Ono to potrvá několik generací, než se staneme právním státem. To bohužel tak je.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Pojďme na závěr skončit aspoň trochu pozitivně. Já vás poprosím o dobrou zprávu. Dost jsme kritizovali, co je špatně, tak co se vám, vašemu svazu naposledy povedlo dobrého?
Petr STÝBLO, ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody
Každý den je něco, to vůbec není lehká otázka. Děkuju vám za ni. Já myslím, že dobré je například zítra se nám povede, že proběhne ve středních, začne, pozítří začne naše soutěž, tradiční už ekologická olympiáda pro středoškoláky, která má velmi vysokou kvalitu a který se účastní již středoškoláci po celé České republice. To určitě potěší, potěší spoustu drobností, potěší to, že lidi chtějí chodit do přírody a že zatím pořád ještě mají co v té přírodě vidět.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
Tak takové bylo dnešní Radiofórum s vámi, našimi posluchači a s Petrem Stýblem, ředitelem kanceláře Českého svazu ochránců přírody. Díky za návštěvu a od mikrofonu se loučí Lucie Vopálenská.
