Je český lesník světovou špičkou ve svém oboru, jak sám o sobě s oblibou tvrdí? K odpovědi nám bohatě stačí krátká procházka lesem. Nejlépe nějakým přírodně hodnotným.

Kdo by neměl rád les? Obzvláště v národě houbařů.Patříme k nejlesnatějším zemím Evropy a česká lesnická škola skutečně mívala i ve světě dobrý zvuk. Dnes už se v tom lesníci jen sami utvrzují, neschopni komunikace s kritiky a osvícenějšími odborníky. Ačkoli je sebepropagace správců českých lesů mnohdy masovější a nákladnější, než by státnímu podniku slušelo, efekt přináší nulový: každý přece na první pohled vidí tu spoušť, kterou za sebou ve skutečnosti v lesích nechávají.

Statný exemplář kýchavice černé, chystající se poprvé po šedesáti letech vykvést uprostřed nedobských bučin v PP Džbán, dokládá svým dlouhověkým cyklem nutnost vstupovat do lesa s pokorou a šetrně. Žijí stejně dlouho, jako my. Dnes už jen na několika málo lokalitách. K záchraně rostliny stačí stejně málo, jako k jejímu zničení.

Užovka obojková v jedné z lesních louží přímo na cestě, rozježděné těžkou technikou. Jistě, do lesa se někudy  jezdit musí... Navíc - užovka přece není blbá, když něco jede, odplazí se.

Z lesů vymizely prameniště, studánky, tůně. Hluboké rýhy po těžařích jsou pro mnoho obojživelníků a plazů náhradním biotopem. Stačilo by vyhloubit hned vedle cesty díru, kterou by zaplnila dešťová voda a všechna ta zákonem chráněná zvířata by přežila... tak by se zachoval ohleduplný, pravý hospodář.

Téměř v každé louži na lesních cestách džbánských lesů najdeme čolky. Až voda vyschne, bude pěšina poseta rozježděnými tělíčky. V louži na obr.výše jsme napočítali téměř 40 jedinců! Mnoho z nich mělo na svých tělech deformace po setkání blízkého druhu s lesníky.

Krajinný horizont mezi Pozdení a Srbčí, v jádrovém území přírodního parku, tvořily odnepaměti souvislé smíšené bučiny, které respektovaly krajinotvorný charakter opukových plošin. Do loňského roku. Na podzim se v tomto významném krajinném prvku objevil náznak "hradeb".

Totéž místo, z druhé strany. Říká se tomu tady Na rovinách. Vpravo od buku smíšený les, který se kácí, nalevo to, co na vykácené ploše čeští lesníci vypěstují...

... a tady už přicházíme k jedomu ze dvou čerstvých "zubů". O úctě k lesu svědčí mj.způsob, jak nakládají s vytěženým dřevem i prostorem po něm. Kmeny se odvezou, odpadní větve se strojově nahrnou na jednu hromadu a odvezou se odtud přesně v momentě, kdy v nich zahnízdí spousta ptáků...

Několikametrová halda klestí... Les ale přece není pole s pšenicí!

Totální bezmoc. Žádné ponechávání výstavků, ani pár stromů nenechají stát. To by potom nemohli napochodovat s mašinama, rozšmelcovat na místě kořeny a vše, co přežilo a opět strojově vysázet nějakou na světě nejlepší monokulturu... Český lesník nepotřebuje hospodařit hospodárně stejně, jako betonáři nepotřebují stavět dálnice levněji...

...dělají si z nás prdel?! Aneb: vítejte v srdci největšího přírodního parku republiky!

Tak takhle z té "nejlesnatější" krajiny opravdu mnoho nezbude. Nalevo holoseč č.1, uprostřed úzký pás "nelesa", napravo holoseč č.2. Krajinná dominanta sem, krajinná dominanta tam... lesní život do našich lesů nepatří, naše lesy jsou jen lány na dřevo.

... spálená země, mrtvá země... nákladně, finančně i energeticky, udržovaná lesní spoušť. Lesnický "středověk" za naše peníze a pro naše děti... co prosím??

Ten, kdo "nejlepšímu lesníkovi na světě", rozuměj českému lesníkovi, dokáže jednou vysvětlit, že by ušetřil a více vydělal, kdyby hospodařil tak, jak to dělávali třeba lichtenštejnové na Moravě, ten, kdo jej dovede přemluvit k hospodaření, odpovídajícímu našemu století, ten by si zasloužil půl království za odměnu... Lepší o půl království přijít, než přijít o celé...

Džbánské lesy jsou tak cenné, bohaté a krásné, jako jsou křehké. Nemáme k dispozici 10, 20 let na to, abychom zkoušeli stále dokola ty naše báječné lesáky chlapáky přesvědčovat o tom, co by je měli učit na lesárně... nemáme už ten luxus čekat, až začnou i v reálu naplňovat to, čím nás balamutí na svých stránkách a na námi placených reklamních kampaních - citlivým, moderním hospodařením s ponecháváním alespoň 20% výstavků, což je postup, jaký si lesníci sami odsouhlasili, že budou dodržovat... Láry fáry, kryndy pindy.

... než se foťák zapnul, bylo jich tam na větvi vedle sebe pět... neuletěl jen ten nejmladší... puštík.

Jeden z rodičů nás odháněl. Úspěšně. Je to jeho domov, jeho rajón, jeho místo k životu. Tohle a žádné jiné.

Hned vedle mýtin kvetou orchideje, vemeníci... ani kytky, ani ptáci, ani obojživelníci pro lesníky neznamenají víc, než hromada nekvalitního klestí.

Čolek horský v přirozeném biotopu, potoční tůni, nerozježděné traktory a náklaďáky.

Džbán s přehledem splňuje kritéria CHKO... Plán na vyhlášení už léta existuje, vůle však nikoli... příroda, obzvláště ta chráněná, je nežádoucí.

Rozsáhlé porosty třemdavy bílé jsou jedním z mnoha míst na území PP Džbán, na která se každoročně vracím s velkými obavami. Je to jako ruská ruleta - budou tu i za rok nebo ne? To samé je se střevičníky a mnoha dalšími přísně chráněnými druhy.

České lesnictví dříve opravdu pojmem bývalo. Ostatně nebýt předchůdců dnešních lesníků, neměli bychom už dnes co chránit. Jen díky staré české lesnické škole dnes máme Křivoklátsko, Šumavu či lužní lesy na Moravě. O to smutnější je pohled na ty dnešní "inženýry", kteří svým ignorantstvím a nadutostí znemožňují návratu zdravého, přírodně i hospodářsky hodnotného, lesa, a to navzdory (rovněž státní a již schválené) "koncepci" ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje pro rok 2006 - 2016. V ní se mj. k vyhodnocení kvalit území z hlediska možného vyhlášení CHKO uvádí:

"...Centrální část Džbánu mezi spojnicemi obcí Pozdeň – Kroučová – Vinařice – Žerotín: v území je řada ZCHÚ s velmi cennými výskyty silně ohrožených druhů (kýchavice černá (Veratrum nigrum) , lněnka zobanitá (Thesium rostratum) , medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi) , pěchavinami, pěnovcovými mokřady i geomorfologickými tvary (opukové stěny). Jedná se zároveň o krajinu velmi výrazného vzhledu, jaká nemá v ČR obdoby. V současné době jde o centrální část přírodního parku Džbán."

A opět tady máme STÁTNÍ ochranu přírody na straně jedné a STÁTNÍ podnik na straně druhé. Slovem "státní" se v tomto případě označuje stav totálního nerespektování vlastních zákonů a i vlastních proklamací. Však oni lidi snesou hodně... a příroda ještě víc.