V ohrožení jsou nejen javory. Tesaříci rodu Anoplophora škodí na většině listnatých druhů dřevin, včetně některých ovocných druhů. V Rakousku zaznamenali výskyt tesaříka Anoplophora glabripennis na třešni Prunus avium. Šlo sice o ojedinělý případ, nicméně díky mnohaletým terénním i laboratorním studiím o chování a životních cyklech Anoplophora chinensis a Anoplophora glabripennis bylo zjištěno, že mezi možné hostitelské rostliny můžeme zařadit ve středoevropských podmínkách i jabloně, konkrétně kultivar Golden delicious. Dalo by se proto říci, že nejenom odborníci, ale i laická veřejnost by měla věnovat stromům ve svém okolí pozornost.
V České republice je zkušenost s vlastním výskytem tesaříků rodu Anoplophora minimální. V roce 2004 byl nalezen v dovezeném mladém javoru tesařík Anoplophora glabripennis, k dalšímu rozšíření naštěstí nedošlo. V současné době představuje největší hrozbu zavlečení tohoto škůdce dovoz zboží (zejména levného kamene) na nedostatečně ošetřených dřevěných paletách z Asie, s čímž mají praktickou zkušenost naši sousedé v Rakousku a Německu. V případě, že by paleta z napadeného dřeva unikla pozornosti a došlo v místě importu k vylíhnutí dospělých brouků a kontaminaci dalších stromů, nastal by složitý a velmi nákladný proces eradikace.
Jak poznat výskyt brouků
A čeho si tedy všímat? Problematika detekce jmenovaných tesaříků není vůbec jednoduchá. V případě zavlečení se zejména v okrasných školkách nebo jejich okolí, prodejnách se školkařským materiálem a bonsajemi z Asie, v okolí firem, zabývajících se dovozem asijského zboží na dřevěných paletách můžeme setkat s dospělcem tesaříka rodu Anoplophora, který je poměrně velký (asi 1 až 4 cm) a snadno postřehnutelný díky nápadnému černobílému vybarvení (obrázek 1).
Výskyt brouků se pak na napadených dřevinách projevuje žírem kůry na mladších výhonech, pupenů, listových řapíků a žilnatiny. Po kopulaci samička naklade vajíčka pod kůru kmene stromů. Vajíčko vypadá jako malé bílé zrnko rýže (obrázek 2) a zkušený pozorovatel je schopen rozeznat i jizvu na kmeni ve tvaru písmene T, což je místo, kde samička kusadly nařízne kůru stromu a vajíčko do něj vloží. Následně vylíhlá larva (obrázek 3) vyžírá v dřevě chodbičky, než se zakuklí, a strom opustí jako dospělý brouk. Délka celého vývojového cyklu je zásadně ovlivněna klimatickými podmínkami, v jižní Evropě je kratší, jednoletá, ve Skandinávii se předpokládá dokonce tříletá. V našich středoevropských podmínkách trvá vývoj od vajíčka do stadia dospělého brouka dva roky a svou roli hraje také to, jestli jsou napadené části větví či kmenů na slunci nebo ve stínu. Je totiž prokázáno, že slunečná strana, kde je ve dřevě vyšší teplota, vývoj larev urychluje.
Výletové otvory brouků jsou nápadně velké, dokonale pravidelné díry, měřící v průměru 1-1,5 cm a jejich umístění se liší v závislosti na druhu tesaříka. Pro A. chinensis je typické, že se tyto výletové otvory nacházejí v bazální části kmene nebo na odhalených kořenech (obrázek 4). Samička A. glabripennis klade vajíčka a dospělí brouci opouštějí stromy naopak ve vyšších patrech, což znesnadňuje vlastní detekci. Byl zaznamenán případ, kdy byl výletový otvor tesaříka Anoplophora nalezen dokonce ve výšce 6 m. Dospělému brouku pak trvá hodiny i dny, než opustí domovský strom. Výletový otvor začne následně zarůstat kalusem a po několika letech vůbec nemusí být patrný.
Vzhledem k závažnosti tohoto škůdce má řada zemí vypracován kontingenční/krizový plán na to, co, jak a kdy dělat v případě výskytu tesaříků Anoplophora. I přes dostatek informací, které jsou dnes odborníkům k dispozici, není samotné potvrzení výskytu ani eradikace jednoduchou a hlavně levnou záležitostí. Je zřejmé, že nejdůležitější je prevence, a pokud už nastane situace, že byl tesařík Anoplophora na území státu zavlečen, je nutné zabránit jeho dalšímu šíření a rozmnožování.
Metody pro zjišťování výskytu larev
Metody zkoumání a zjišťování, zda se ve dřevě stromu nachází larva A. chinensis, A. glabripennis či jiného brouka, se tak trochu podobají science fiction. Software, který byl schopen rozpoznat jedenáct druhů larev včetně A. chinensis a A. glabripennis podle zvuků, které larvy vydávají, když vyžírají dřevo, není v současnosti k dispozici. Osvědčili se ale speciálně vycvičení psi, kteří jsou schopni škůdce po čichu detekovat v dřevěném obalovém materiálu, na rostlinách v zahradních centrech, ve školkách i ve volné přírodě a kteří již byli za tímto účelem úspěšně použiti v řadě evropských zemí (obrázek 5). Fungují na stejném principu jako jejich psí kolegové, kteří jsou využíváni celníky například na letištích k vyhledávání drog nebo výbušnin. Jde o menší lovecká plemena a jejich výcvik trvá přibližně rok.
Potenciálně perspektivními metodami detekce se jeví využívání rentgenových paprsků (známe z kontroly zavazadel na letištích) nebo CT skenerů, běžně používaných v humánní medicíně. Obě metody jsou šetrné k rostlinám, nikterak je nepoškozují a lze s nimi detekovat škůdce ukryté ve dřevě v jakémkoliv vývojovém stadiu. V laboratorních podmínkách se tyto způsoby osvědčily, pro terénní práci je ale nutné přizpůsobit přístroje pro 2D nebo 3D skenování fytosanitárním potřebám tak, aby bylo možné kdykoliv a v podstatě kdekoliv provést „polní" diagnostiku.
U stromů, jež už dospělí brouci opustili a po kterých zůstaly jen prázdné chodbičky, lze předchozí přítomnost tesaříků určit pomocí trusu.
(Pokračování na str. 30)
Nejen české javory ...
(Dokončení ze str. 29)
Trus housenek je totiž důležitým determinačním prvkem. Je jednak signálem, že ve stromě probíhá nežádoucí aktivita, a také bývá zdrojem různých tělních úlomků, které po sobě larvy při svlékání zanechávají. Tyto tělní zbytky slouží podobně jako otisky prstů u lidí, mívají totiž specifické rysy a dá se podle nich určit, kterému „majiteli" patřily. Odborníci tak dokážou determinovat kromě A. chinensis a A. glabripennis dalších šest druhů tesaříků rodu Anoplophora.
Mechanická likvidace i v kombinaci s insekticidy
Doposud největší zkušenosti s tesaříky Anoplophora v Evropě mají a s největšími škodami se potýkali v Itálii, kde například jedna napadená bonsaj javoru má na svědomí celkem 18 000 stromů. Ty musely být v rámci eradikačního programu odstraněny, aby se zabránilo dalšímu šíření brouků. Kdo by navštívil italskou Lombardii, okolí města Milána, a zmínil se na veřejnosti o A. chinensis, asi by se divil, kolik povědomí o tomto hmyzu mezi laickou veřejností je. Ve chvíli, kdy jde o včasný a účinný zásah proti tomuto škodlivému hmyzu, je totiž spolupráce mezi odborníky a obyvateli nezbytná.
Jde o mravenčí práci, kdy musí být ve vymezeném území prohlédnut každý strom, který by mohl být hostitelem A. chinensis nebo A. glabripennis, ať už se nachází na veřejném prostranství nebo v soukromé zahradě. Všechny napadené stromy musí být následně pokáceny, dřevo včetně pařezů a kořenů do hloubky 50 cm musí být rozdrceno na malé kousky tak, aby byly zlikvidovány i larvy nacházející se uvnitř, a poté spáleno.
Jako efektivní se ukázala kombinace mechanické likvidace napadených dřevin spolu s použitím insekticidů. Systémový imidacloprid aplikovaný buď přímo do kmene stromu, nebo do půdy k bazální části kmene je schopen zasáhnout všechna larvální stadia tesaříka, je ale silně toxický pro včely. Nevýhodou kontaktních insekticidů, které se v boji proti A. chinensis a A. glabripennis používají, je naopak to, že bývá obtížné zasáhnout pohybující se dospělce.
Na významu nabývá biologická ochrana
Na významu proto nabývá biologická ochrana a současný výzkum je směrován na využití různých možností, které nabízejí entomopatogenní houby, parazitické hlístice, parazitoidi, entomopatogenní bakterie a predátoři tesaříků (v Číně se například osvědčili datli.). Zatím však nebylo dosaženo cíle, aby jakýkoli způsob biologické ochrany mohl být použit jako plnohodnotný a stoprocentně účinný způsob eradikace. Dochází proto ke kombinaci jednotlivých opatření, mezi které patří i různé mechanické pomůcky (například drátěné sítě) a také šlechtění dřevin.
Preventivní ošetření
Pokud mluvíme o boji s tesaříky rodu Anoplophora, zaměřme se především na preventivní opatření, která jednotlivé země zavádějí. Jde zejména o přísné podmínky dovozu a následnou kontrolu rizikových rostlin importovaných ze zemí s výskytem těchto tesaříků a také o kontrolu dřevěného obalového materiálu z Asie. Ukazuje se totiž, že především u levného zboží typu dlažebního kamene, kachliček, umělého kamene a jiných dochází k porušování nařízení o povinnosti ošetřit dřevěné palety nebo bedny teplotou 56 °C po dobu 30 minut (obrázek 6). Teplota okolo 60 °C, které je dřevo po konkrétní dobu vystaveno, hubí hmyz ukrytý vevnitř a obalový materiál tak může být deklarovaný jako hmyzu prostý. Nicméně byly potvrzeny případy, kdy larvy tesaříka byly nalezeny i v tak ošetřeném dřevě. Právě pro svoji složitost a prostorovou náročnost (není v silách rostlinolékařských inspektorů provádět průzkum všech hostitelských rostlin) je nutná spolupráce veřejnosti se státními orgány. Každý z nás nejlépe zná své okolí včetně stromů, které se v něm nachází. V případě tesaříků Anoplophora chinensis a Anoplophora glabripennis platí, že nejlepší eradikace je včasná eradikace. Nedetekovaný škůdce se totiž může nekontrolován značně rozšířit a náklady na odstranění škod tak mohou dosáhnout milionových částek. Své o tom kromě asijských zemí ví například Spojené státy americké nebo již zmíněná Itálie.
Další informace o tesařících rodu Anoplophora naleznete na webových stránkách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
