Václav MORAVEC, moderátor
Nedostatek vody v České republice je citelný už pátým rokem. Situace je kritická, podle portálu Intersucho nejhorší za 5 stovek let, aby se stav vody dostal do normálu, muselo by pršet alespoň dvojnásobně, než je tomu v posledních letech.
Miroslav TRNKA, bioklimatolog, portál Intersucho
To letošní sucho by zdaleka nebylo tak dramatické, kdyby krajina vlastně nebyla kontinuálně vysušovaná předchozích 5 let, a samozřejmě vlastně potichu ta změna probíhá poslední 3 desítky let.
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Sucho přerůstá rozměry, které jsme možná ani my neočekávali. A tudíž se přiznám, že vlastně ten výhled do budoucna, do těch příštích let z naší strany moc optimistický opravdu není.
Václav MORAVEC, moderátor
Faktu, že Česká republika čelí extrémnímu suchu, si v poslední době výrazně všimli i politici. Na téma vysychání se u mikrofonu v posledních týdnech střídali ministr životního prostředí Richard Brabec i ministr zemědělství Miroslav Toman.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Pokud se nestane nějaký zázrak a nečekají nás další deštivé měsíce, tak skutečně můžeme čelit rekordně suchému roku, který bude horší než ty suché roky 2015 a 2018.
Miroslav TOMAN, ministr zemědělství /nestr. za ČSSD/
Ve všech povodích jsou výrazně nízké stavy průtoků ve vodních tocích. Ty se pohybují v rozmezí devíti a 46 % toho dlouhodobého průměru pro květen. Myslím si, že to je velmi alarmující zpráva.
Václav MORAVEC, moderátor
Obě ministerstva proto přišla s novými opatřeními. Resort zemědělství chce letos 2-2,5 miliardy korun navíc na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy. Resort životního prostředí pak plánuje u nových staveb povinnost akumulovat nebo vsakovat dešťovou vodu.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Musíme mít tisíce konkrétních projektů ve všech oblastech zemědělství, zadržování vody v krajině, zadržování vody ve městech.
Václav MORAVEC, moderátor
Podle hnutí Duha se stát chystá pouze zabetonovat přírodu, a do skutečně účinných opatření se mu nechce. Obě ministerstva kritizuje i Nejvyšší kontrolní úřad. V půl roku starém nálezu konstatuje, že resorty mezi lety 2013-2018 nezahájily téměř žádné nové dotační programy na zmírňování dopadů sucha a řešení nedostatku vody. Některé dotační podpory byly podle NKÚ dokonce protichůdné.
Miloslav KALA, prezident, Nejvyšší kontrolní úřad
Některé toky jsou technickými opatřeními regulovány, a to platí ministerstvo zemědělství, a zase ministerstvo životního prostředí podporuje, aby ta technická opatření na tocích byla odstraňována, aby se toky vrátily do těch původních koryt, a aby to sloužilo lépe k zadržování vody v krajině.
Václav MORAVEC, moderátor
Není pochyb, že opatření proti suchu jsou skládačkou tisíců konkrétních opatření. Už žádné hádky, zda jsou lepší přehrady nebo mokřady a rybníky. Je zapotřebí dělat všechno, shodla se obě ministerstva na posledním úterním jednání národní koalice proti suchu. Sucho je v Česku šestým rokem. Po velmi suchých letech 2015 a 2018 bude i letošní rok, rok 2020 podle klimatologů v předmětné řadě pokračovat. Deficit vody v půdě za posledních 6 let v řadě oblastí přesahuje 1000 l na metr čtverečních. Prezident republiky Miloš Zeman v týdnu v rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že sucho je pro Česko důležitějším a zásadním problémem, než současná koronavirová krize. Dalšími hosty Otázek jsou ohlášení. Soukromý zemědělec, lesník Daniel Pitek, vítejte hezký dobrý den.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Dobrý den, zdravím vás i diváky.
Václav MORAVEC, moderátor
A mé pozvání přijali náměstek pro řízení sekce, pro fondy Evropské unie, vědu, výzkum a vzdělávání ministerstva zemědělství Pavel Sekáč, vítejte, hezký dobrý den.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Dobrý den, a pěkné odpoledne všem.
Václav MORAVEC, moderátor
Ukazují ta konkrétní vládní opatření, začnu asi u vás Danieli, ukazují ta vládní opatření, že je sucho větší problém než koronavirová krize?
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
No rétorika už je mohutná, co se týče sucha. Přeci už i laici vidí, že vlastně naše republika zažívá velice těžké období, co se týče bilance vody v krajině, a celkového sucha. A to, co vlastně řekl prezident republiky, tak s tím bych souhlasil, že sucho je mnohem větší problém než koronavirová krize, protože je to absolutní hrozba. Tím, když se rozpadnou ekosystémy, a to už se dneska rozpadají, a my jsme součástí ekosystému, tak to může ohrozit celkově, celou naši populaci, kdežto koronavirus byl selektivní hrozba, která vlastně nezasáhne vlastně úplně celou společnost.
Václav MORAVEC, moderátor
A odpovídají tomu ta vládní opatření
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Bohužel to, co se děje, děje vlastně z pozice státu na, z když budeme říkat boji se suchem, tak ta opatření jsou podle mého naprosto nedostatečná, protože nejsou komplexní. A těch příkladů bych mohl říct spoustu, ale ono to je ale dlouhodobé, dlouhodobého charakteru, protože třeba když se podíváme na Lesy, lesy v České republice, jak se rozpadají během posledních pěti let, k čemu dochází, tak dlouhodobě se mluvilo o tom, že není dobré pěstovat monokultury. My ty monokultury jsme stále pěstovali. Ještě dneska se smrk v některých oblastech, dokonce ve středních polohách sází. A neřešili jsme vlastně, jak to doopravdy v tom reálu je. Když se podívám na stav naší krajiny tak naše krajina je intenzivně obhospodařovaná, ta intenzifikace té krajiny je veliká. Máme velké půdní celky. Máme tam velice málo jakýchkoliv krajinných prvků, ať už je to nelesní zeleň, ať už to jsou mokřady. My jsme kdysi měli na území Čech a Moravy asi 950 000 ha mokřadů. Dneska máme 50 000 ha mokřadů. Když vezmu třeba zeleň nelesní, tak té nelesní zeleně je mnohem méně, než bylo také dřív jenom vlastně od roku 2000, třeba do roku 2010. Ubyly 2 %, ještě teďka vlastně té nelesní zeleně, které už /nesrozumitelné/ bylo málo.
Václav MORAVEC, moderátor
A těmi všemi argumenty chcete říct to, co často v rozhovorech, které jsem s vámi četl, říkáte, že vláda neřeší příčiny, respektive ta národní koalice pro boj se suchem příčiny sucha, ale až důsledky.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Tak přesně. Ještě jsem zapomněl jednu věc. V půdě musí být dostatek organické hmoty, a ta organická hmota v té půdě také není a taky ji tam nedodáváme, tak jak bysme měli. Já teda bohužel si dneska myslím z toho vývoje, který je vůbec celosvětově u nás, takže nám nebo stačit jenom adaptace krajiny, ale my potřebujeme i přestávat emitovat vlastně emise skleníkových plynů, že to musí jít ruku v ruce, protože i ty země, které mají tu krajinu přizpůsobenou? Mají ji mnohem pestřejší jako je třeba Rakousko, Švýcarsko, tak dneska také zažívají vlastně velké problémy se suchem, a sice to zvládají lépe než my, ale prostě ten problém tam je, a když si vezmete, že za poslední dobu se prolomily limity na těžby hnědého uhlí, že se třeba ČEZ prodal elektrárnu Počerady soukromé firmě, která dál bude tam vlastně spalovat hnědé uhlí, což je velká, velké emise vlastně oxidu uhličitého. Třeba ty Počerady emitují stejně jako všechny nákladní automobily v České republice. Tak my se držíme neustále toho, té energetiky, a toho průmyslu závislém na fosilních palivech. A konkrétně třeba, co se týče vody, tak energetika naše, ať už to jsou jaderné nebo tepelné elektrárny, tak spotřebují 40 % spotřeby vlastně vody za celou republiku na chlazení, na chlazení vlastně těch elektráren při výrobě elektrické energie, a takže to je jako velký problém.
Václav MORAVEC, moderátor
Pane náměstku, tady jste slyšel mnoho argumentů v jejich komplexitě. Jste si vědomi toho, že řešíte následek, nikoliv, nikoliv příčiny jako státní správa.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Pojďme si to asi shrnout. To co tady říkal Daniel Pitek, že neřešíme nebo respektive že řešíme jenom ty následky, a nikoliv příčiny. Vemte si tu dynamiku té doby, a do nějakého roku 13 jsme řešili spíše povodně. Od roku 13, respektive od roku 15 řešíme poměrně významné sucho. Když se na to podíváme, tak málokdo, a bylo poměrně dost nevěřících Tomášů, že to bude pokračovat. Bohužel jsme v roce 20, a ten průběh je stále ponurý. Řekl bych, že ten deficit, který tady je nejen v podzemních vodách, ale obecně ve srážkových vodách, a to, co je ještě horší, narůstá nám teplota. Každý rok v podstatě těch slunných a teplotně vysokých dnů je čím dál tím víc. Co to pro nás znamená. Z toho hydrologického hlediska. V podstatě, když jsme si to shrnuli i na té koalici, ke které bych se potom taky dostal. Když si vezmete rok 19 se říká, že byl srážkově průměrný, ale úhrn teplot, respektive dnů s vysokou mírou teplot, byl mnohem větší. To znamená i když ta voda, která nám dopadla, atmosférická, tak byl větší výbor. Prostě je tady deficit, nedoplňují se spodní vody, a bohužel, bohužel my jsme situaci, kdy musíme si vzít, jak jste tady už řekl i vy, komplexní řešení. Jsou to vodárenská řešení nebo řekněme ty hydrologické, krajinné, ale kombinaci těchto prvků a těchto opatření musíme dát dohromady tak, aby z toho byla ta výslednice.
Václav MORAVEC, moderátor
To zatím ale pohromadě nejsou.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Jsou pohromadě. Jsou pohromadě. To není pravda, že nejsou pohromadě. Ta národní koalice, a mnohé ještě dřív, před tou národní koalicí zasedala skupina Voda, sucho, která je mimochodem meziresortní skupina obou ministrů, jak Brabce, tak Tomana, respektive zemědělství a životního prostředí, abych nepersonifikoval. Tato koalice, tato národní koalice, ale předtím ta pracovní skupina vydefinovala X činností a aktivit, které je potřeba dělat, abysme tuto situaci vyřešili. A není pravdou, že by tam nebyla jenom, nebo že jsou tam jenom opatření, která řeší následky. Jsou tam i ty příčinná opatření, která mají zamezit, ať už se bavíme o investici do krajiny, ať už se bavíme, ať už se bavíme v podstatě hospodaření, způsob hospodaření. Když si vezmete už od roku 2004 v České republice stoupal počet travních porostů, z rozpočtu 20 % na 25. To znamená, on tady nějaký vývoj i v krajině je. A když si vezmete celý ten soubor těch aktivit, který dneska máme, tak to má být výslednice. To, co se teďka řeší, je finanční prostředky, které se musí uvolnit na tuto, na tyto aktivity. To znamená na ty vodárenské, řekněme na vodních tocích, a potom i investice, které budou směřovat do krajiny.
Václav MORAVEC, moderátor
O jak velké částky jde, protože když se podívám na to, kolik mezi lety 2015-2018 a záhy se budeme bavit i o efektivitě těch vynakládaných peněz, tak ministerstvo životního prostředí mezi roky 2015- 2018 podle zprávy NKÚ dalo necelé 2 miliardy korun, v roce 2019 přibližně 2 miliardy korun. Podle informací ministerstva životního prostředí. Váš resort mezi lety 2016 a 2018 necelých 26 miliard podle zprávy NKÚ. A podle vašich dat za rok 2019 13,5 miliardy. To považujete za dostatečné peníze?
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Pane Moravče, to je dobrý dotaz, jestli to považuju za dostatečné peníze. Kdybych si vzal, co například profesor Sklenička ve svých studiích řekl, že by bylo potřeba dát do infrastruktury, veškeré vodárenské infrastruktury i do krajiny, tak se vyšplhalo bezmála na pomalu 300 miliard, které, které by bylo potřeba investovat, aby, abychom řekli, že v současnosti, a k tomu stavu, který je, tak abysme uspokojili ty naše potřeby.
Václav MORAVEC, moderátor
Což za těch 5 let, která jsem tady zmiňoval, jsme zhruba na jedné počítám-li správně setině toho 300, ne desetině na jedné desetině toho stavu za 5 let.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Máme připravený investiční plán i v tom, co jsem už zmiňoval v rámci koncepce Voda, sucho. A máme již připraveny, máme i připraveny v podstatě i v rámci národní koalice pro boj se suchem si říkáme o další investice. Ale tady, prosím, NKÚ, a ta zpráva trošku.
Václav MORAVEC, moderátor
Mluvíte o této zprávě? To znamená opatření realizovaná /nesrozumitelné/.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
/nesrozumitelné/, kterou komentujete. A říkáte, že ty investice, že jich je málo, tak my jsme se vůči této zprávě vymezili, protože NKÚ v podstatě hodnotilo jenom tituly, kde doslova jako by chtělo mít napsáno toto je pro boj se suchem. Ale když jsme do této zprávy uváděli i informace, že se to týká opatření, které jdou do krajiny, protože i ty maj efekt na zadržování vody, tak jsme příliš jaksi neuspěli s těmi připomínkami, vesměs s těmito námitkami. A je potřeba brát investice a obecně managementy, které jsou jako komplex investic, a nikoliv, nikoliv vytrženě, že nám NKÚ tady něco podsouvá, že jsme neinvestovali za 13, 13 miliard, a když to vezmu od roku, jak už jste i vy sám uváděl, od roku 16, tak máme nějakých za rok 16 souhrnně jde o 9 miliard. V roce v roce 17 10, skoro 11 miliard, 11 miliard i v roce 18, v roce 19, jak jsme uváděli 13, a letos budeme rovněž, předpokládáme ve státním rozpočtu zhruba tu samou částku na boj se suchem.
Václav MORAVEC, moderátor
Těch zhruba 14 miliard.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Zhruba těch 14 miliard.
Václav MORAVEC, moderátor
/nesrozumitelné/ pro letošní rok, ono /nesrozumitelné/ je záhy. Když si právě poslechneme argument prezidenta NKÚ, který v rozhovoru pro dnešní Otázky komentuje tu tolik kritizovanou zprávu, tedy kontrolní závěr z kontrolní akce 18/27, tak tady jsou jeho slova, co vadilo NKÚ právě na využívání těch dotací.
Miloslav KALA, prezident, Nejvyšší kontrolní úřad
Deklaruje se jak, jak se budou, jak se bude měnit hospodaření našich zemědělců, jak se budou zmenšovat ty lány, jak se bude snižovat objem těch energetických plodin, řepky a podobně. V tom se neudělalo vlastně nic zásadního. My jsme v rámci té kontroly vyčíslili, že od roku 2016 do roku 2018 se vlastně velikost osázené plochy řepky o něco zvýšila.
Václav MORAVEC, moderátor
Nejvyšší kontrolní úřad v té zprávě, která leží před námi, uvedl, že podíl řepky na českých polích vzrostl mezi lety 2015-2018 o 45 000 ha. To je jedna z těch kritik. Je na místě ta kritika NKÚ, Danieli, z vašeho pohledu, že ta opatření, která měla učinit půdu více prostupnou vodě a podobně, že nejsou příliš efektivní, a zemědělci, respektive ministerstvo zemědělství se jimi /nesrozumitelné/.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
No, nejsou. Je jich hrozně málo. Z mého pohledu, mně vždycky vadí, když se vlastně bavíme o tom, jaké peníze svou dávat vlastně do tohoto problému, který je tím, dle mého soudu nejzávažnější problém současnosti. Mě zajímá jako občana výsledek, a ten výsledek je takový, že vlastně ty statistiky, když se podíváte na stav půdy, a na bilanci vody, tak ty statistiky jsou velice špatný. Když máme vlastně 50 % zemědělských půd v České republice dotčeno erozí vodní, 10 % je silně erozně ohrožena, 40 % mírně erozně ohroženo, o větrné erozi vlastně vůbec nemluvím. Tou je zasaženo vlastně, dá se říct, celé území České republiky. Když si vezmu, že zemědělská půda v České republice je schopna zadržet skoro 9 miliard kubíků vody a ona teď je v situaci nebo v kondici, že zadržuje jenom 5 miliard kubíků vody, že máme vlastně největší pole s východním Německem, vlastně v Evropě nebo my jsme úplně na špici, máme úplně největší půdní celky, které, na kterých se hospodaří. Když vezmu třeba Rakousko, tak to má na orné půdě 80 % orné půdy v Rakousku obhospodaří na polích do dvou hektarů.
Václav MORAVEC, moderátor
Jak je tedy možné, že se ta opatření, když ministerstvo zemědělství říká, že ta opatření mají vést k šetrnému hospodaření zemědělců a lesníků s krajinou, že se to nedaří.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Těch opatření je málo, že jo. Prostě po dlouhé debatě a po vlastně několika, několika letech se vlastně zavedlo v takzvaném dobrém v zemědělském, evnviromentálním stavu omezení nad maximální velikosti pole nad 30 ha, které platí od letošního roku, ale to pouze pro silně erozně ohrožené půdy a mírně erozně ohrožené půdy. Od roku 2001 to teda bude pro všechny, ale pro mě tohle omezení je velice malé. Když vezmu.
Václav MORAVEC, moderátor
Pokud byste byl ministrem zemědělství.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Já bych určitě chtěl to omezení ještě ještě větší, protože já si myslím, že my jako zemědělci, já třeba jsem na šesti stech hektarech městské půdy, a máme to na 200 půdních blocích, což znamená, že jeden půdní blok u nás na statku má 3 ha, jo, takže já si myslím, že pod 10 ha bysme se úplně v klidu, v klidu mohli dostat, a ta situace to vyžaduje, a pokud to neuděláme, tak nás stejně k tomu dožene. Mě prostě vadí to, že ten stát všechna opatření, která dělá, dělaly se třeba teďka agro, agrolesnické systémy se budou přijímat do toho systému, na čemž třeba tady pan náměstek má jako velkou zásluhu, což jako oceňuju. Ale těch věcí je málo, nejsou komplexní. Když se třeba vemu, jak funguje.
Václav MORAVEC, moderátor
Můžeme jenom pro, aby ty hektary.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Já to okomentuju.
Václav MORAVEC, moderátor
Snížily. Záhy pak se dostaneme k té další.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Děkuju za prostor. Ta zpráva, která tady před námi leží, všimněte si, co je tam za číslo. Je tam rok 2018. To je dobře, že nám tady, nebo je to pěkný, že pan prezident NKÚ komentuje, že tady za rok 18 se nic neudělalo. Co se týče 30 ha, tak ty se, ty začaly platit od roku 19, ta zpráva je staršího data, a komentuje dobu, která byla. Ta opatření, která v současnosti nastávají, ať už se bavíme o 30 hektarech, tak ta platí od roku 19 a od roku, respektive 20, respektive 20 a 21. To znamená nabíhají na ve své činnosti. Máme tam 600 000 ha, které jsou v současnosti na mírně a silně erozně ohrožených plochách. A od roku 21 tam budeme mít nějaký 1 000 000 ha, 1 000 000 ha, který bude mít tuto podmínku, to znamená ten blok, který bude erozně ohrožen, tak bude muset splňovat právě ten dobrý zemědělský a environmentální standard. Kde jsou agrotechnická opatření, která zamezí, a měla by vést k tomu, aby zemědělství takto hospodaří, a nesplní tak následně potom přichází stát a sankcionuje, takže toto všechno běží, a nastavilo se to.
Václav MORAVEC, moderátor
A uvažujte o tom, že byste ještě, když tady Daniel Pitek mluví o tom, že i těch 30 ha vidí jako příliš, že by bylo možné jít kvůli tomu, co se děje a, ta dynamika těch procesů, chápu-li správně je větší, než se předpokláalo, že by se šlo kupříkladu na 10 ha.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Já se moc omlouvám. Teď to, co řeknu, už se dostáváme na hranu, že 30 ha není samospásných, a 30 ha jenom omezování bloku, to není řešení. Tedy víme, že dochází. Prof. Trnka, říká nad Evropou se mění cirkulace v podstatě proudění. Nepadají srážky nebo srážky dopadají rozložené tak, jak si nikdo nepamatuje. A my říkáme, že všechno vyřeší jenom struktura krajiny. Není to už dneska pravda, ani klimatologové se nad tím, a tím neříkám, prosím, Dane, prosím vás. Tím neříkám, že nebude tato změna. Agroforestry, co se připravuje, podpora živočišné výroby ve vztahu k organice, to jsou všechno kroky, které resort dneska už dělá. Pozemkové úpravy, prosím, nepřehlížejme pozemkové úpravy. Nevím, jak pan prezident NKÚ tato opatření chce do budoucna komentovat, že to je taky nic, co se nedělá. Ale pozemkové úpravy tady jsou dlouhodobě, investičně tam šlo od řekněme, devadesátých let nesčetně miliard, které přispívají právě ke změně struktury krajiny. Změnila se metodika provádění pozemkových úprav, kde se snažíme, aby ta, už i ta naplánovaná, ty naplánované akce, které máme, tak aby se změnil koncept, to znamená zadržovala se voda. Z odprotipovodňové ochrany se přešlo více k té retenční, té kumulační, která v podstatě dneska v krajině chybí. Tohle všechno jako soubor opatření, když se udělají, včetně těch vodárenský, vodohospodářských. To znamená těch větších a menších vodních děl, ať už se bavíme o rybnících, retenčních nádržích, anebo dokonce už i přehradách, což dneska jaksi kulminuje tato diskuse. Tak v tu chvíli máme to jako soubor nějakých opatření. Je to samozřejmě vše, a to zaznívá i na té koalici, pro boj se suchem. Je to o disponibilních prostředcích, a věřím, a tak, jak jsem i byl přítomen tohoto jednání, tak ta priorita ze strany vlády tímto směrem je.
Václav MORAVEC, moderátor
A jinými slovy. Myslíte, že v roce 2021 dostanete víc než těch 14 miliard. Budeme-li.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Věřím, že ty argumenty obou dvou resortů, tak jak jsou, třeba pro boj se suchem, tak zaznívají a rezonují natolik dostatečně a natolik hlasitě, že nebude problém přesvědčovat se o tom, že to je, že.
Václav MORAVEC, moderátor
Kolik byste potřebovali, když se teď bavíme o 14 miliardách v roce 2019. Letos dostanete stejnou částku, aby to byla priorita, a byla ta částka vyšší. S jakou částku byste počítali v roce 2021?
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Není. Nejsme v situaci, že tady budeme mávat obrovskými částkami. Je taky jedna věc, když Státní pozemkový úřad dostane od nás 2 miliardy, dvě a půl miliardy na realizace, tak to je v kapacitě té, aby byl schopen ty projekty zrealizovat. Ve chvíli, kdy budeme vědět, že můžeme dostat víc, nebo že jsme schopni disponovat s většími objemy, tak samozřejmě i ty realizace se nám zvětší, a jsme připraveni ty týmy, ať už projekční, ale spíš ty realizační samozřejmě posílit.
Václav MORAVEC, moderátor
Čili jinými slovy těch 14 miliard je teď maximální částka, protože víc byste nebyli schopni. Tak proto se ptám, na tu částku, kterou byste chtěli v roce 2021.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
V roce 2021, když si vezmete, tak máme do lesů, počítáme jenom pro letošek nějakých 7 miliard žádáme na kompenzace kolem kůrovce, ale 14 miliard plus podle disponibility od roku 21 dál je samozřejmě částka, o které se musíme vždycky odrážet jako od toho minima do budoucna, pro ty samotné realizace.
Václav MORAVEC, moderátor
6 let sucha, deficit vody v půdě, v prvé řadě oblastí přesahuje 1000 litrů na metr čtverečních, a podívejme se na další data.
redaktorka
Během posledních šesti let se roční úhrn srážek 2× pohyboval jen na třech čtvrtinách dlouhodobého normálu v roce 2015 a v roce 2018. V ostatních letech přesahoval 90 %. V roce 2017 pak srážky odpovídaly dlouhodobému normálu, když roční úhrn činil 683 mm. Dlouhodobým normálem se přitom rozumí stav za roky 1981 -2010.
Václav MORAVEC, moderátor
Sucho pokračovalo přesto, že například v roce 2017 napršelo 683 mm srážek, což bylo 100 % normálu toho, co spadlo letech 2010-1981, pokud jdeme do minulosti. To znamená, že déšť jako takový už nám od sucha nepomůže.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Jestli můžu, tak ono samozřejmě to má vícero souvislosti. Jedna věc je ta, že se výrazně zvýšila transpirace z rostlin a evaporace z půdy. To je ten odpad, který zmiňoval vlastně pan náměstek. A ten my úplně neovlivníme, protože ty zvýšené teploty prostě jsou realitou, a to, tak je. Ale my ovlivníme odtok z krajiny, a ten otok je ohromný. Já už jsem říkal, že vlastně naše krajina zemědělská by byla schopná zadržet skoro 9 miliard kubíků vody ročně. Ona zadržuje pouze podel toho, v jakém je stavu. A shodneme se na tom, že vlastně ta opatření musí být komplexní, ale my tam máme velkou spoustu děr, a teďka já třeba řeknu ještě v té městské půdě. Na té zemědělské půdě, co se neděje, my máme dědictví vlastně ze socialismu naprosto nesmyslných, primitivních meliorací. Meliorace sama o sobě není sprosté slovo, ale ty meliorace, které dělali za socialismu, tak vlastně to jsou trubky, které čistě tu vodu jenom odvádí. Dneska třeba Česká zemědělská univerzita, právě pan, pan profesor Sklenička jako rektor tam prosadil projekt takzvané chytré krajiny, kdy by některé meliorace vlastně fungovaly tak, že by vlastně zadržovaly vodu, že by tam byly různé narážky. My jsme vlastně jako asociace toto téma zvedli už někdy před dvěma lety, dokonce o tom mluví akademická sféra. Třeba pan profesor Douška to několikrát zmiňoval. Tak jsme chtěli, aby se vlastně ty meliorace vlastně kompletně zmapovaly, aby se s tím začalo něco dělat, a vlastně 2 roky se s tím vůbec nic nestalo, což třeba za mě je jako ohromnej, ohromnej problém, a to je jedna z věcí, kde nám vlastně ta voda utíká. Dokonce spousta, spousta těch záležitostí, který potřebujeme změnit, tak není závislá na penězích, ale závilá na tom, aby se změnily zákony, protože já na několika případech ukážu, co se vlastně v tom reálu děje.
Václav MORAVEC, moderátor
Zkusíme nejdříve ten monitoring meliorace. Proč to zůstává 2 roky tento nápad u ledu?
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Nezůstává. Nic se s tím nestalo. Že jo, tak jako, co chodí zástupce asociace na ministerstvo vlastně na monitorovací výbor, na všechny ty pracovní skupiny, tak co vím, a to má na starosti pan náměstek Jendík, že jo, ten
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Já to dám do nějakých souvislostí.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Ale ve své podstatě není zmapováno, prostě není to ani zmapovaný.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Co se týče. Rozlišujme, prosím, meliorace a závlahy jako takové. Ty meliorace je pravda, že historicky je to systém, který je, a mohl být, ale mnohdy i byl obousměrný. To znamená, jak odvodňovat, tak se může zadržet voda. To znamená zavře se, a voda zůstane na pozemku. Je taky pravdou, že když se dělala analýza přes Výzkumný ústav meliorací ochrany půd, tak se došlo k poměrně jednoznačnému závěru, že meliorace nad 30 let věku, nad 30 let věku, protože se dělaly hluboko od sedmdesátých let, tak tyto meliorace jsou nefunkční. Ono, kolikrát se říkalo. Jsou, jsou nefunkční a bylo. Pod melioracemi bylo 1 000 200 ha půdy v České republice.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Jedna pětina, no.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Ano. Zemědělské půdy máme dneska pod dotacema tři a půl milionu, takže pod melioracema teoreticky mohlo být nebo i bylo 1,2 milionu dolarů
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
No, to je pravda.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Jsou nefunkční, z větší části jsou tyto meliorace nefunkční. Občas ještě někde.
Václav MORAVEC, moderátor
Z větší části vy máte procentuálně, kolik to je, kolik těch procent meliorací by se dalo použít.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Memáme plošné, nemáme plošnou statistiku, jako že máme 100% všechno zmapováno, ale ty pokusné, a ty pilotní projekty, které se dělaly na zmapování meliorací, ono se dokonce dá zmapování dělat přes dálkový průzkum země, to znamená, že opravdu vidíte, kde to odvodnění toho pozemku je. Ty repezetkové průzkumy toto umožňují, to znamená máme v současnosti rozjetý se Státním pozemkovým úřadem a s Výzkumným ústavem meliorací. Ochrany půd je úkol, a je to studie, kterou zadal ministr. Shodou okolností mně a kolegům na Státním pozemkovém úřadu udělat analýzu nejen závlahových systémů v České republice, ale já jsem požádal Státní pozemkový úřad a Výzkumný ústav meliorací ochrany půd, abysme do tohoto projektu, respektive do této inventarizace s řešením, s návrhem řešení do budoucna, protože potřebujeme i zavlažování dát do té, řekněme infrastruktury, tak máme už dneska připraveny ty pilotní projekty, abychom mohli říct, v jakém stavu, a co dál s melioracemi dělat, ale znovu podtrhuji. Trošku se, u meliorací a ono to kdysi komentoval Václav Cílek. On říkal, no meliorace sice byly a někam vodu odváděly, ale mnohdy už neodvádějí tam, kde byla cílová stanice pro vodu, a mnohdy už se staly. Tak, jak se i rozbily a poškodily, tak v podstatě začaly fungovat i jako struktura, struktura, která je už dneska uložena v tom horizontu.
Václav MORAVEC, moderátor
A kdy budete mít krom těch pilotních studií, tak koncepční věc, která se právě týká meliorací a závlahových systémů, a propojení pane náměstku těch fungujících meliorací a vzniku závlahových systémů, které by vyřešily to, co jsem zmiňoval, když jsme.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Červen letošního roku, máme termín o to, abysme předložili tento finální materiál s tím, aby tam bylo i vyčísleno, jaké jsou, jaké jsou náklady, a jaké jsou potřeby finanční.
Václav MORAVEC, moderátor
Na vznik nových závlahových systémů.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Ano, ono je to totiž komplex. To je, když budeme budovat i strukturu nebo řekněme tu vodárenskou infrastrukturu v krajině, tak bude to několikavrstevný materiál, když to vezmu. Budou vodárenské nádrže, respektive retenční nádrže pro závlahy, proti tomu budou produkční oblasti, kde se nám dneska nejvíc vyskytujou ovocnáři a zelináři, který primárně tuto vodu potřebují. Jenom podotýkám Česká republika, co se týče závlah, tak ve srovnání s evropskými státy máme pod závlahou zemědělské půdy si 2-4 %. My jsme v podstatě na nejnižším procentu závlahy z evropských zemí, a přitom ten deficit, který tady máme, tak je poměrně velký. Proto i ta snaha o investice tímto směrem a řešení toho problému protože, jinak si neumím představit, že tady do budoucna budou ovocnáři a zelináři, pakliže nebudou mít tuto infrastrukturu závlah.
Václav MORAVEC, moderátor
A celé, celý ten materiál budete mít v červnu.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Chceme, aby v červnu byl, aby byl harmonogram toho, co s tím dál. A jak s tím dál nakládat.
Václav MORAVEC, moderátor
Stručná reakce.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
My jsme trošičku odpočili, protože vlastně ty meliorace, o kterých se bavíme, tak ona spousta z nich je funkčních. Já třeba, když vezmu meliorace u nás, které jsou, tak když se do ní vždycky podívám v celém tom okolí, tak tam voda neustále protýká. Těch, těch procent těch meliorací, který fungujou, je dost. A minimálně víc jak polovička těch meliorací je naprosto zbytečná, a měla být zlikvidovaná. Dokonce dneska ještě máme vlastně ve vodním zákoně ustanovení, které říká, že jako vlastník pozemku musím ty meliorace udržovat v provozuschopném stavu. Takže tady to není nebo penězích, ono je to i třeba o změně těch různých zákonů. Když vezmu třeba vodní toky. To bych ještě řád řekl. Tak celou dobu mluvíme, i se dávají peníze na revitalizaci vodních toků, aby se vytvářely meandry. A my máme dokonce ve vodním zákoně stále ale paragraf. Myslím, že je to § 47, který říká, že musí vlastně správce vodního toku, který ten vodní tok spravuje, a je to jako v jeho majetku, tak musí ten majetek udržovat, takže vlastně zase. Veškerá narovnání vodních toků, co jsou různá taková ta klasická vybetonovaná Véčka těch vlastně potoků, tak vlastně ty Povodí udržujou. Poslední příklad, kterej k tomu byl, tak byl teďka Seblický potok Povodí Vltavy. Tam se ozvali sedláci vlastně z Domažlicka, kterým se to nelíbilo. Tam před 40 lety byla udělaná vlastně narovnání toho potoka, tam meliorace toho potoka. A on si vytvořil za těch 40 let zase vlastně to přirozené koryto, dokonce tam bobři udělali vlastně bobří hráze, zavodnilo se to. A přišlo Povodí Vltavy, a narovnalo to. Jo, takže tam z toho byl velký problém. Když třeba ještě vezmu poslední příklad, takovej, který zase ukazuje na to, jak nedokonalý máme zákony, tak případ z Břeclavska, kdy vlastně meliorace, která fungovala dlouhé roky, tak se v roce 2015 zanesla, a vytvořil sedmihektarový mokřad na vlastně orné půdě, který tam byl až do letošní roku 2020, kdy najednou záhadně ten mokřad byl vlastně vysušen. A firma Zemos, která patří do holdingu Agrofert okamžitě, i přestože samozřejmě ornitologové nahlásili to, co se tam děje, protože tam už byla hromada zákonem chráněných druhů podle vyhlášky 395. A samozřejmě ten mokřad sedmihektarový, který měl velký vliv na okolní mikroklima, tak ta firma Zemos, i přestože to Česká inspekce životní prostředí vlastně řešila, tak okamžitě tam začal zpracovávat vlastně tu plochu na to, aby mohli tam vlastně normálně zase dál pěstovat obilí nebo já nevím co.
Václav MORAVEC, moderátor
Stručná reakce. Změna těch zákonů na těch konkrétních, hlavně změna vodního zákona.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
To jsou, co se týče vodní, vodní zákon máme teďka v řešení ve sněmovně, a co se týče těch dalších aktivit kolem meliorací. Není problém, a je to i součástí toho pilotu v rámci právě jak těch závlah, tak těch meliorací, takže to bude řešeno v rámci tohohle materiálu, a jsou tam i ty návrhy, co s tím dál.
Václav MORAVEC, moderátor
Včetně změn zákonů.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Lze i toho očekávat i změny zákonů, a to, co tady řekl pan Pitek, no právě ta chytrá krajina je jeden z takových projektů, který může ukázat, jak s melioracemi do budoucna nakládat, a případně jakým způsobem ty zákony měnit. To znamená ono změna jen jako, řekněme, technické řešení, a někde zatáhneme nějaké šoupě, aby neodtékala voda z pozemků, tak to jenom takhle jednoduše ty věci nefungují.
Václav MORAVEC, moderátor
Já budu rád, když k v té diskusi, omlouvám se, protože my musíme končit. /nesrozumitelné/
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Já ji/nesrozumitelné/.
Václav MORAVEC, moderátor
I když v té diskuzi budeme pokračovat.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Zastavování zemědělské půdy je velký problém.
Václav MORAVEC, moderátor
Ano, tak bereme jako další téma. Děkuji náměstku ministra zemědělství pro řízení sekce, pro fondy Evropské unie, vědu a výzkum a vzdělávání Pavlu Sekáčovi. Děkuji soukromému zemědělci Danielu Pitkovi. Děkuji, že jste byli hosty Otázek děkuji /nesrozumitelné/.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Děkuji za pozvání a krásný zbytek neděle.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Já také díky za pozvání.
Václav MORAVEC, moderátor
Loučíme se s diváky čtyřiadvacítky. Uvidíme se opět příští týden při Otázkách. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti České televize. Jsme na sociálních sítích i na stránkách České televize. Hezký zbytek neděle.
Nedostatek vody v České republice je citelný už pátým rokem. Situace je kritická, podle portálu Intersucho nejhorší za 5 stovek let, aby se stav vody dostal do normálu, muselo by pršet alespoň dvojnásobně, než je tomu v posledních letech.
Miroslav TRNKA, bioklimatolog, portál Intersucho
To letošní sucho by zdaleka nebylo tak dramatické, kdyby krajina vlastně nebyla kontinuálně vysušovaná předchozích 5 let, a samozřejmě vlastně potichu ta změna probíhá poslední 3 desítky let.
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Sucho přerůstá rozměry, které jsme možná ani my neočekávali. A tudíž se přiznám, že vlastně ten výhled do budoucna, do těch příštích let z naší strany moc optimistický opravdu není.
Václav MORAVEC, moderátor
Faktu, že Česká republika čelí extrémnímu suchu, si v poslední době výrazně všimli i politici. Na téma vysychání se u mikrofonu v posledních týdnech střídali ministr životního prostředí Richard Brabec i ministr zemědělství Miroslav Toman.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Pokud se nestane nějaký zázrak a nečekají nás další deštivé měsíce, tak skutečně můžeme čelit rekordně suchému roku, který bude horší než ty suché roky 2015 a 2018.
Miroslav TOMAN, ministr zemědělství /nestr. za ČSSD/
Ve všech povodích jsou výrazně nízké stavy průtoků ve vodních tocích. Ty se pohybují v rozmezí devíti a 46 % toho dlouhodobého průměru pro květen. Myslím si, že to je velmi alarmující zpráva.
Václav MORAVEC, moderátor
Obě ministerstva proto přišla s novými opatřeními. Resort zemědělství chce letos 2-2,5 miliardy korun navíc na vodohospodářské stavby a pozemkové úpravy. Resort životního prostředí pak plánuje u nových staveb povinnost akumulovat nebo vsakovat dešťovou vodu.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Musíme mít tisíce konkrétních projektů ve všech oblastech zemědělství, zadržování vody v krajině, zadržování vody ve městech.
Václav MORAVEC, moderátor
Podle hnutí Duha se stát chystá pouze zabetonovat přírodu, a do skutečně účinných opatření se mu nechce. Obě ministerstva kritizuje i Nejvyšší kontrolní úřad. V půl roku starém nálezu konstatuje, že resorty mezi lety 2013-2018 nezahájily téměř žádné nové dotační programy na zmírňování dopadů sucha a řešení nedostatku vody. Některé dotační podpory byly podle NKÚ dokonce protichůdné.
Miloslav KALA, prezident, Nejvyšší kontrolní úřad
Některé toky jsou technickými opatřeními regulovány, a to platí ministerstvo zemědělství, a zase ministerstvo životního prostředí podporuje, aby ta technická opatření na tocích byla odstraňována, aby se toky vrátily do těch původních koryt, a aby to sloužilo lépe k zadržování vody v krajině.
Václav MORAVEC, moderátor
Není pochyb, že opatření proti suchu jsou skládačkou tisíců konkrétních opatření. Už žádné hádky, zda jsou lepší přehrady nebo mokřady a rybníky. Je zapotřebí dělat všechno, shodla se obě ministerstva na posledním úterním jednání národní koalice proti suchu. Sucho je v Česku šestým rokem. Po velmi suchých letech 2015 a 2018 bude i letošní rok, rok 2020 podle klimatologů v předmětné řadě pokračovat. Deficit vody v půdě za posledních 6 let v řadě oblastí přesahuje 1000 l na metr čtverečních. Prezident republiky Miloš Zeman v týdnu v rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že sucho je pro Česko důležitějším a zásadním problémem, než současná koronavirová krize. Dalšími hosty Otázek jsou ohlášení. Soukromý zemědělec, lesník Daniel Pitek, vítejte hezký dobrý den.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Dobrý den, zdravím vás i diváky.
Václav MORAVEC, moderátor
A mé pozvání přijali náměstek pro řízení sekce, pro fondy Evropské unie, vědu, výzkum a vzdělávání ministerstva zemědělství Pavel Sekáč, vítejte, hezký dobrý den.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Dobrý den, a pěkné odpoledne všem.
Václav MORAVEC, moderátor
Ukazují ta konkrétní vládní opatření, začnu asi u vás Danieli, ukazují ta vládní opatření, že je sucho větší problém než koronavirová krize?
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
No rétorika už je mohutná, co se týče sucha. Přeci už i laici vidí, že vlastně naše republika zažívá velice těžké období, co se týče bilance vody v krajině, a celkového sucha. A to, co vlastně řekl prezident republiky, tak s tím bych souhlasil, že sucho je mnohem větší problém než koronavirová krize, protože je to absolutní hrozba. Tím, když se rozpadnou ekosystémy, a to už se dneska rozpadají, a my jsme součástí ekosystému, tak to může ohrozit celkově, celou naši populaci, kdežto koronavirus byl selektivní hrozba, která vlastně nezasáhne vlastně úplně celou společnost.
Václav MORAVEC, moderátor
A odpovídají tomu ta vládní opatření
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Bohužel to, co se děje, děje vlastně z pozice státu na, z když budeme říkat boji se suchem, tak ta opatření jsou podle mého naprosto nedostatečná, protože nejsou komplexní. A těch příkladů bych mohl říct spoustu, ale ono to je ale dlouhodobé, dlouhodobého charakteru, protože třeba když se podíváme na Lesy, lesy v České republice, jak se rozpadají během posledních pěti let, k čemu dochází, tak dlouhodobě se mluvilo o tom, že není dobré pěstovat monokultury. My ty monokultury jsme stále pěstovali. Ještě dneska se smrk v některých oblastech, dokonce ve středních polohách sází. A neřešili jsme vlastně, jak to doopravdy v tom reálu je. Když se podívám na stav naší krajiny tak naše krajina je intenzivně obhospodařovaná, ta intenzifikace té krajiny je veliká. Máme velké půdní celky. Máme tam velice málo jakýchkoliv krajinných prvků, ať už je to nelesní zeleň, ať už to jsou mokřady. My jsme kdysi měli na území Čech a Moravy asi 950 000 ha mokřadů. Dneska máme 50 000 ha mokřadů. Když vezmu třeba zeleň nelesní, tak té nelesní zeleně je mnohem méně, než bylo také dřív jenom vlastně od roku 2000, třeba do roku 2010. Ubyly 2 %, ještě teďka vlastně té nelesní zeleně, které už /nesrozumitelné/ bylo málo.
Václav MORAVEC, moderátor
A těmi všemi argumenty chcete říct to, co často v rozhovorech, které jsem s vámi četl, říkáte, že vláda neřeší příčiny, respektive ta národní koalice pro boj se suchem příčiny sucha, ale až důsledky.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Tak přesně. Ještě jsem zapomněl jednu věc. V půdě musí být dostatek organické hmoty, a ta organická hmota v té půdě také není a taky ji tam nedodáváme, tak jak bysme měli. Já teda bohužel si dneska myslím z toho vývoje, který je vůbec celosvětově u nás, takže nám nebo stačit jenom adaptace krajiny, ale my potřebujeme i přestávat emitovat vlastně emise skleníkových plynů, že to musí jít ruku v ruce, protože i ty země, které mají tu krajinu přizpůsobenou? Mají ji mnohem pestřejší jako je třeba Rakousko, Švýcarsko, tak dneska také zažívají vlastně velké problémy se suchem, a sice to zvládají lépe než my, ale prostě ten problém tam je, a když si vezmete, že za poslední dobu se prolomily limity na těžby hnědého uhlí, že se třeba ČEZ prodal elektrárnu Počerady soukromé firmě, která dál bude tam vlastně spalovat hnědé uhlí, což je velká, velké emise vlastně oxidu uhličitého. Třeba ty Počerady emitují stejně jako všechny nákladní automobily v České republice. Tak my se držíme neustále toho, té energetiky, a toho průmyslu závislém na fosilních palivech. A konkrétně třeba, co se týče vody, tak energetika naše, ať už to jsou jaderné nebo tepelné elektrárny, tak spotřebují 40 % spotřeby vlastně vody za celou republiku na chlazení, na chlazení vlastně těch elektráren při výrobě elektrické energie, a takže to je jako velký problém.
Václav MORAVEC, moderátor
Pane náměstku, tady jste slyšel mnoho argumentů v jejich komplexitě. Jste si vědomi toho, že řešíte následek, nikoliv, nikoliv příčiny jako státní správa.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Pojďme si to asi shrnout. To co tady říkal Daniel Pitek, že neřešíme nebo respektive že řešíme jenom ty následky, a nikoliv příčiny. Vemte si tu dynamiku té doby, a do nějakého roku 13 jsme řešili spíše povodně. Od roku 13, respektive od roku 15 řešíme poměrně významné sucho. Když se na to podíváme, tak málokdo, a bylo poměrně dost nevěřících Tomášů, že to bude pokračovat. Bohužel jsme v roce 20, a ten průběh je stále ponurý. Řekl bych, že ten deficit, který tady je nejen v podzemních vodách, ale obecně ve srážkových vodách, a to, co je ještě horší, narůstá nám teplota. Každý rok v podstatě těch slunných a teplotně vysokých dnů je čím dál tím víc. Co to pro nás znamená. Z toho hydrologického hlediska. V podstatě, když jsme si to shrnuli i na té koalici, ke které bych se potom taky dostal. Když si vezmete rok 19 se říká, že byl srážkově průměrný, ale úhrn teplot, respektive dnů s vysokou mírou teplot, byl mnohem větší. To znamená i když ta voda, která nám dopadla, atmosférická, tak byl větší výbor. Prostě je tady deficit, nedoplňují se spodní vody, a bohužel, bohužel my jsme situaci, kdy musíme si vzít, jak jste tady už řekl i vy, komplexní řešení. Jsou to vodárenská řešení nebo řekněme ty hydrologické, krajinné, ale kombinaci těchto prvků a těchto opatření musíme dát dohromady tak, aby z toho byla ta výslednice.
Václav MORAVEC, moderátor
To zatím ale pohromadě nejsou.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Jsou pohromadě. Jsou pohromadě. To není pravda, že nejsou pohromadě. Ta národní koalice, a mnohé ještě dřív, před tou národní koalicí zasedala skupina Voda, sucho, která je mimochodem meziresortní skupina obou ministrů, jak Brabce, tak Tomana, respektive zemědělství a životního prostředí, abych nepersonifikoval. Tato koalice, tato národní koalice, ale předtím ta pracovní skupina vydefinovala X činností a aktivit, které je potřeba dělat, abysme tuto situaci vyřešili. A není pravdou, že by tam nebyla jenom, nebo že jsou tam jenom opatření, která řeší následky. Jsou tam i ty příčinná opatření, která mají zamezit, ať už se bavíme o investici do krajiny, ať už se bavíme, ať už se bavíme v podstatě hospodaření, způsob hospodaření. Když si vezmete už od roku 2004 v České republice stoupal počet travních porostů, z rozpočtu 20 % na 25. To znamená, on tady nějaký vývoj i v krajině je. A když si vezmete celý ten soubor těch aktivit, který dneska máme, tak to má být výslednice. To, co se teďka řeší, je finanční prostředky, které se musí uvolnit na tuto, na tyto aktivity. To znamená na ty vodárenské, řekněme na vodních tocích, a potom i investice, které budou směřovat do krajiny.
Václav MORAVEC, moderátor
O jak velké částky jde, protože když se podívám na to, kolik mezi lety 2015-2018 a záhy se budeme bavit i o efektivitě těch vynakládaných peněz, tak ministerstvo životního prostředí mezi roky 2015- 2018 podle zprávy NKÚ dalo necelé 2 miliardy korun, v roce 2019 přibližně 2 miliardy korun. Podle informací ministerstva životního prostředí. Váš resort mezi lety 2016 a 2018 necelých 26 miliard podle zprávy NKÚ. A podle vašich dat za rok 2019 13,5 miliardy. To považujete za dostatečné peníze?
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Pane Moravče, to je dobrý dotaz, jestli to považuju za dostatečné peníze. Kdybych si vzal, co například profesor Sklenička ve svých studiích řekl, že by bylo potřeba dát do infrastruktury, veškeré vodárenské infrastruktury i do krajiny, tak se vyšplhalo bezmála na pomalu 300 miliard, které, které by bylo potřeba investovat, aby, abychom řekli, že v současnosti, a k tomu stavu, který je, tak abysme uspokojili ty naše potřeby.
Václav MORAVEC, moderátor
Což za těch 5 let, která jsem tady zmiňoval, jsme zhruba na jedné počítám-li správně setině toho 300, ne desetině na jedné desetině toho stavu za 5 let.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Máme připravený investiční plán i v tom, co jsem už zmiňoval v rámci koncepce Voda, sucho. A máme již připraveny, máme i připraveny v podstatě i v rámci národní koalice pro boj se suchem si říkáme o další investice. Ale tady, prosím, NKÚ, a ta zpráva trošku.
Václav MORAVEC, moderátor
Mluvíte o této zprávě? To znamená opatření realizovaná /nesrozumitelné/.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
/nesrozumitelné/, kterou komentujete. A říkáte, že ty investice, že jich je málo, tak my jsme se vůči této zprávě vymezili, protože NKÚ v podstatě hodnotilo jenom tituly, kde doslova jako by chtělo mít napsáno toto je pro boj se suchem. Ale když jsme do této zprávy uváděli i informace, že se to týká opatření, které jdou do krajiny, protože i ty maj efekt na zadržování vody, tak jsme příliš jaksi neuspěli s těmi připomínkami, vesměs s těmito námitkami. A je potřeba brát investice a obecně managementy, které jsou jako komplex investic, a nikoliv, nikoliv vytrženě, že nám NKÚ tady něco podsouvá, že jsme neinvestovali za 13, 13 miliard, a když to vezmu od roku, jak už jste i vy sám uváděl, od roku 16, tak máme nějakých za rok 16 souhrnně jde o 9 miliard. V roce v roce 17 10, skoro 11 miliard, 11 miliard i v roce 18, v roce 19, jak jsme uváděli 13, a letos budeme rovněž, předpokládáme ve státním rozpočtu zhruba tu samou částku na boj se suchem.
Václav MORAVEC, moderátor
Těch zhruba 14 miliard.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Zhruba těch 14 miliard.
Václav MORAVEC, moderátor
/nesrozumitelné/ pro letošní rok, ono /nesrozumitelné/ je záhy. Když si právě poslechneme argument prezidenta NKÚ, který v rozhovoru pro dnešní Otázky komentuje tu tolik kritizovanou zprávu, tedy kontrolní závěr z kontrolní akce 18/27, tak tady jsou jeho slova, co vadilo NKÚ právě na využívání těch dotací.
Miloslav KALA, prezident, Nejvyšší kontrolní úřad
Deklaruje se jak, jak se budou, jak se bude měnit hospodaření našich zemědělců, jak se budou zmenšovat ty lány, jak se bude snižovat objem těch energetických plodin, řepky a podobně. V tom se neudělalo vlastně nic zásadního. My jsme v rámci té kontroly vyčíslili, že od roku 2016 do roku 2018 se vlastně velikost osázené plochy řepky o něco zvýšila.
Václav MORAVEC, moderátor
Nejvyšší kontrolní úřad v té zprávě, která leží před námi, uvedl, že podíl řepky na českých polích vzrostl mezi lety 2015-2018 o 45 000 ha. To je jedna z těch kritik. Je na místě ta kritika NKÚ, Danieli, z vašeho pohledu, že ta opatření, která měla učinit půdu více prostupnou vodě a podobně, že nejsou příliš efektivní, a zemědělci, respektive ministerstvo zemědělství se jimi /nesrozumitelné/.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
No, nejsou. Je jich hrozně málo. Z mého pohledu, mně vždycky vadí, když se vlastně bavíme o tom, jaké peníze svou dávat vlastně do tohoto problému, který je tím, dle mého soudu nejzávažnější problém současnosti. Mě zajímá jako občana výsledek, a ten výsledek je takový, že vlastně ty statistiky, když se podíváte na stav půdy, a na bilanci vody, tak ty statistiky jsou velice špatný. Když máme vlastně 50 % zemědělských půd v České republice dotčeno erozí vodní, 10 % je silně erozně ohrožena, 40 % mírně erozně ohroženo, o větrné erozi vlastně vůbec nemluvím. Tou je zasaženo vlastně, dá se říct, celé území České republiky. Když si vezmu, že zemědělská půda v České republice je schopna zadržet skoro 9 miliard kubíků vody a ona teď je v situaci nebo v kondici, že zadržuje jenom 5 miliard kubíků vody, že máme vlastně největší pole s východním Německem, vlastně v Evropě nebo my jsme úplně na špici, máme úplně největší půdní celky, které, na kterých se hospodaří. Když vezmu třeba Rakousko, tak to má na orné půdě 80 % orné půdy v Rakousku obhospodaří na polích do dvou hektarů.
Václav MORAVEC, moderátor
Jak je tedy možné, že se ta opatření, když ministerstvo zemědělství říká, že ta opatření mají vést k šetrnému hospodaření zemědělců a lesníků s krajinou, že se to nedaří.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Těch opatření je málo, že jo. Prostě po dlouhé debatě a po vlastně několika, několika letech se vlastně zavedlo v takzvaném dobrém v zemědělském, evnviromentálním stavu omezení nad maximální velikosti pole nad 30 ha, které platí od letošního roku, ale to pouze pro silně erozně ohrožené půdy a mírně erozně ohrožené půdy. Od roku 2001 to teda bude pro všechny, ale pro mě tohle omezení je velice malé. Když vezmu.
Václav MORAVEC, moderátor
Pokud byste byl ministrem zemědělství.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Já bych určitě chtěl to omezení ještě ještě větší, protože já si myslím, že my jako zemědělci, já třeba jsem na šesti stech hektarech městské půdy, a máme to na 200 půdních blocích, což znamená, že jeden půdní blok u nás na statku má 3 ha, jo, takže já si myslím, že pod 10 ha bysme se úplně v klidu, v klidu mohli dostat, a ta situace to vyžaduje, a pokud to neuděláme, tak nás stejně k tomu dožene. Mě prostě vadí to, že ten stát všechna opatření, která dělá, dělaly se třeba teďka agro, agrolesnické systémy se budou přijímat do toho systému, na čemž třeba tady pan náměstek má jako velkou zásluhu, což jako oceňuju. Ale těch věcí je málo, nejsou komplexní. Když se třeba vemu, jak funguje.
Václav MORAVEC, moderátor
Můžeme jenom pro, aby ty hektary.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Já to okomentuju.
Václav MORAVEC, moderátor
Snížily. Záhy pak se dostaneme k té další.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Děkuju za prostor. Ta zpráva, která tady před námi leží, všimněte si, co je tam za číslo. Je tam rok 2018. To je dobře, že nám tady, nebo je to pěkný, že pan prezident NKÚ komentuje, že tady za rok 18 se nic neudělalo. Co se týče 30 ha, tak ty se, ty začaly platit od roku 19, ta zpráva je staršího data, a komentuje dobu, která byla. Ta opatření, která v současnosti nastávají, ať už se bavíme o 30 hektarech, tak ta platí od roku 19 a od roku, respektive 20, respektive 20 a 21. To znamená nabíhají na ve své činnosti. Máme tam 600 000 ha, které jsou v současnosti na mírně a silně erozně ohrožených plochách. A od roku 21 tam budeme mít nějaký 1 000 000 ha, 1 000 000 ha, který bude mít tuto podmínku, to znamená ten blok, který bude erozně ohrožen, tak bude muset splňovat právě ten dobrý zemědělský a environmentální standard. Kde jsou agrotechnická opatření, která zamezí, a měla by vést k tomu, aby zemědělství takto hospodaří, a nesplní tak následně potom přichází stát a sankcionuje, takže toto všechno běží, a nastavilo se to.
Václav MORAVEC, moderátor
A uvažujte o tom, že byste ještě, když tady Daniel Pitek mluví o tom, že i těch 30 ha vidí jako příliš, že by bylo možné jít kvůli tomu, co se děje a, ta dynamika těch procesů, chápu-li správně je větší, než se předpokláalo, že by se šlo kupříkladu na 10 ha.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Já se moc omlouvám. Teď to, co řeknu, už se dostáváme na hranu, že 30 ha není samospásných, a 30 ha jenom omezování bloku, to není řešení. Tedy víme, že dochází. Prof. Trnka, říká nad Evropou se mění cirkulace v podstatě proudění. Nepadají srážky nebo srážky dopadají rozložené tak, jak si nikdo nepamatuje. A my říkáme, že všechno vyřeší jenom struktura krajiny. Není to už dneska pravda, ani klimatologové se nad tím, a tím neříkám, prosím, Dane, prosím vás. Tím neříkám, že nebude tato změna. Agroforestry, co se připravuje, podpora živočišné výroby ve vztahu k organice, to jsou všechno kroky, které resort dneska už dělá. Pozemkové úpravy, prosím, nepřehlížejme pozemkové úpravy. Nevím, jak pan prezident NKÚ tato opatření chce do budoucna komentovat, že to je taky nic, co se nedělá. Ale pozemkové úpravy tady jsou dlouhodobě, investičně tam šlo od řekněme, devadesátých let nesčetně miliard, které přispívají právě ke změně struktury krajiny. Změnila se metodika provádění pozemkových úprav, kde se snažíme, aby ta, už i ta naplánovaná, ty naplánované akce, které máme, tak aby se změnil koncept, to znamená zadržovala se voda. Z odprotipovodňové ochrany se přešlo více k té retenční, té kumulační, která v podstatě dneska v krajině chybí. Tohle všechno jako soubor opatření, když se udělají, včetně těch vodárenský, vodohospodářských. To znamená těch větších a menších vodních děl, ať už se bavíme o rybnících, retenčních nádržích, anebo dokonce už i přehradách, což dneska jaksi kulminuje tato diskuse. Tak v tu chvíli máme to jako soubor nějakých opatření. Je to samozřejmě vše, a to zaznívá i na té koalici, pro boj se suchem. Je to o disponibilních prostředcích, a věřím, a tak, jak jsem i byl přítomen tohoto jednání, tak ta priorita ze strany vlády tímto směrem je.
Václav MORAVEC, moderátor
A jinými slovy. Myslíte, že v roce 2021 dostanete víc než těch 14 miliard. Budeme-li.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Věřím, že ty argumenty obou dvou resortů, tak jak jsou, třeba pro boj se suchem, tak zaznívají a rezonují natolik dostatečně a natolik hlasitě, že nebude problém přesvědčovat se o tom, že to je, že.
Václav MORAVEC, moderátor
Kolik byste potřebovali, když se teď bavíme o 14 miliardách v roce 2019. Letos dostanete stejnou částku, aby to byla priorita, a byla ta částka vyšší. S jakou částku byste počítali v roce 2021?
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Není. Nejsme v situaci, že tady budeme mávat obrovskými částkami. Je taky jedna věc, když Státní pozemkový úřad dostane od nás 2 miliardy, dvě a půl miliardy na realizace, tak to je v kapacitě té, aby byl schopen ty projekty zrealizovat. Ve chvíli, kdy budeme vědět, že můžeme dostat víc, nebo že jsme schopni disponovat s většími objemy, tak samozřejmě i ty realizace se nám zvětší, a jsme připraveni ty týmy, ať už projekční, ale spíš ty realizační samozřejmě posílit.
Václav MORAVEC, moderátor
Čili jinými slovy těch 14 miliard je teď maximální částka, protože víc byste nebyli schopni. Tak proto se ptám, na tu částku, kterou byste chtěli v roce 2021.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
V roce 2021, když si vezmete, tak máme do lesů, počítáme jenom pro letošek nějakých 7 miliard žádáme na kompenzace kolem kůrovce, ale 14 miliard plus podle disponibility od roku 21 dál je samozřejmě částka, o které se musíme vždycky odrážet jako od toho minima do budoucna, pro ty samotné realizace.
Václav MORAVEC, moderátor
6 let sucha, deficit vody v půdě, v prvé řadě oblastí přesahuje 1000 litrů na metr čtverečních, a podívejme se na další data.
redaktorka
Během posledních šesti let se roční úhrn srážek 2× pohyboval jen na třech čtvrtinách dlouhodobého normálu v roce 2015 a v roce 2018. V ostatních letech přesahoval 90 %. V roce 2017 pak srážky odpovídaly dlouhodobému normálu, když roční úhrn činil 683 mm. Dlouhodobým normálem se přitom rozumí stav za roky 1981 -2010.
Václav MORAVEC, moderátor
Sucho pokračovalo přesto, že například v roce 2017 napršelo 683 mm srážek, což bylo 100 % normálu toho, co spadlo letech 2010-1981, pokud jdeme do minulosti. To znamená, že déšť jako takový už nám od sucha nepomůže.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Jestli můžu, tak ono samozřejmě to má vícero souvislosti. Jedna věc je ta, že se výrazně zvýšila transpirace z rostlin a evaporace z půdy. To je ten odpad, který zmiňoval vlastně pan náměstek. A ten my úplně neovlivníme, protože ty zvýšené teploty prostě jsou realitou, a to, tak je. Ale my ovlivníme odtok z krajiny, a ten otok je ohromný. Já už jsem říkal, že vlastně naše krajina zemědělská by byla schopná zadržet skoro 9 miliard kubíků vody ročně. Ona zadržuje pouze podel toho, v jakém je stavu. A shodneme se na tom, že vlastně ta opatření musí být komplexní, ale my tam máme velkou spoustu děr, a teďka já třeba řeknu ještě v té městské půdě. Na té zemědělské půdě, co se neděje, my máme dědictví vlastně ze socialismu naprosto nesmyslných, primitivních meliorací. Meliorace sama o sobě není sprosté slovo, ale ty meliorace, které dělali za socialismu, tak vlastně to jsou trubky, které čistě tu vodu jenom odvádí. Dneska třeba Česká zemědělská univerzita, právě pan, pan profesor Sklenička jako rektor tam prosadil projekt takzvané chytré krajiny, kdy by některé meliorace vlastně fungovaly tak, že by vlastně zadržovaly vodu, že by tam byly různé narážky. My jsme vlastně jako asociace toto téma zvedli už někdy před dvěma lety, dokonce o tom mluví akademická sféra. Třeba pan profesor Douška to několikrát zmiňoval. Tak jsme chtěli, aby se vlastně ty meliorace vlastně kompletně zmapovaly, aby se s tím začalo něco dělat, a vlastně 2 roky se s tím vůbec nic nestalo, což třeba za mě je jako ohromnej, ohromnej problém, a to je jedna z věcí, kde nám vlastně ta voda utíká. Dokonce spousta, spousta těch záležitostí, který potřebujeme změnit, tak není závislá na penězích, ale závilá na tom, aby se změnily zákony, protože já na několika případech ukážu, co se vlastně v tom reálu děje.
Václav MORAVEC, moderátor
Zkusíme nejdříve ten monitoring meliorace. Proč to zůstává 2 roky tento nápad u ledu?
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Nezůstává. Nic se s tím nestalo. Že jo, tak jako, co chodí zástupce asociace na ministerstvo vlastně na monitorovací výbor, na všechny ty pracovní skupiny, tak co vím, a to má na starosti pan náměstek Jendík, že jo, ten
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Já to dám do nějakých souvislostí.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Ale ve své podstatě není zmapováno, prostě není to ani zmapovaný.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Co se týče. Rozlišujme, prosím, meliorace a závlahy jako takové. Ty meliorace je pravda, že historicky je to systém, který je, a mohl být, ale mnohdy i byl obousměrný. To znamená, jak odvodňovat, tak se může zadržet voda. To znamená zavře se, a voda zůstane na pozemku. Je taky pravdou, že když se dělala analýza přes Výzkumný ústav meliorací ochrany půd, tak se došlo k poměrně jednoznačnému závěru, že meliorace nad 30 let věku, nad 30 let věku, protože se dělaly hluboko od sedmdesátých let, tak tyto meliorace jsou nefunkční. Ono, kolikrát se říkalo. Jsou, jsou nefunkční a bylo. Pod melioracemi bylo 1 000 200 ha půdy v České republice.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Jedna pětina, no.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Ano. Zemědělské půdy máme dneska pod dotacema tři a půl milionu, takže pod melioracema teoreticky mohlo být nebo i bylo 1,2 milionu dolarů
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
No, to je pravda.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Jsou nefunkční, z větší části jsou tyto meliorace nefunkční. Občas ještě někde.
Václav MORAVEC, moderátor
Z větší části vy máte procentuálně, kolik to je, kolik těch procent meliorací by se dalo použít.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Memáme plošné, nemáme plošnou statistiku, jako že máme 100% všechno zmapováno, ale ty pokusné, a ty pilotní projekty, které se dělaly na zmapování meliorací, ono se dokonce dá zmapování dělat přes dálkový průzkum země, to znamená, že opravdu vidíte, kde to odvodnění toho pozemku je. Ty repezetkové průzkumy toto umožňují, to znamená máme v současnosti rozjetý se Státním pozemkovým úřadem a s Výzkumným ústavem meliorací. Ochrany půd je úkol, a je to studie, kterou zadal ministr. Shodou okolností mně a kolegům na Státním pozemkovém úřadu udělat analýzu nejen závlahových systémů v České republice, ale já jsem požádal Státní pozemkový úřad a Výzkumný ústav meliorací ochrany půd, abysme do tohoto projektu, respektive do této inventarizace s řešením, s návrhem řešení do budoucna, protože potřebujeme i zavlažování dát do té, řekněme infrastruktury, tak máme už dneska připraveny ty pilotní projekty, abychom mohli říct, v jakém stavu, a co dál s melioracemi dělat, ale znovu podtrhuji. Trošku se, u meliorací a ono to kdysi komentoval Václav Cílek. On říkal, no meliorace sice byly a někam vodu odváděly, ale mnohdy už neodvádějí tam, kde byla cílová stanice pro vodu, a mnohdy už se staly. Tak, jak se i rozbily a poškodily, tak v podstatě začaly fungovat i jako struktura, struktura, která je už dneska uložena v tom horizontu.
Václav MORAVEC, moderátor
A kdy budete mít krom těch pilotních studií, tak koncepční věc, která se právě týká meliorací a závlahových systémů, a propojení pane náměstku těch fungujících meliorací a vzniku závlahových systémů, které by vyřešily to, co jsem zmiňoval, když jsme.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Červen letošního roku, máme termín o to, abysme předložili tento finální materiál s tím, aby tam bylo i vyčísleno, jaké jsou, jaké jsou náklady, a jaké jsou potřeby finanční.
Václav MORAVEC, moderátor
Na vznik nových závlahových systémů.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Ano, ono je to totiž komplex. To je, když budeme budovat i strukturu nebo řekněme tu vodárenskou infrastrukturu v krajině, tak bude to několikavrstevný materiál, když to vezmu. Budou vodárenské nádrže, respektive retenční nádrže pro závlahy, proti tomu budou produkční oblasti, kde se nám dneska nejvíc vyskytujou ovocnáři a zelináři, který primárně tuto vodu potřebují. Jenom podotýkám Česká republika, co se týče závlah, tak ve srovnání s evropskými státy máme pod závlahou zemědělské půdy si 2-4 %. My jsme v podstatě na nejnižším procentu závlahy z evropských zemí, a přitom ten deficit, který tady máme, tak je poměrně velký. Proto i ta snaha o investice tímto směrem a řešení toho problému protože, jinak si neumím představit, že tady do budoucna budou ovocnáři a zelináři, pakliže nebudou mít tuto infrastrukturu závlah.
Václav MORAVEC, moderátor
A celé, celý ten materiál budete mít v červnu.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Chceme, aby v červnu byl, aby byl harmonogram toho, co s tím dál. A jak s tím dál nakládat.
Václav MORAVEC, moderátor
Stručná reakce.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
My jsme trošičku odpočili, protože vlastně ty meliorace, o kterých se bavíme, tak ona spousta z nich je funkčních. Já třeba, když vezmu meliorace u nás, které jsou, tak když se do ní vždycky podívám v celém tom okolí, tak tam voda neustále protýká. Těch, těch procent těch meliorací, který fungujou, je dost. A minimálně víc jak polovička těch meliorací je naprosto zbytečná, a měla být zlikvidovaná. Dokonce dneska ještě máme vlastně ve vodním zákoně ustanovení, které říká, že jako vlastník pozemku musím ty meliorace udržovat v provozuschopném stavu. Takže tady to není nebo penězích, ono je to i třeba o změně těch různých zákonů. Když vezmu třeba vodní toky. To bych ještě řád řekl. Tak celou dobu mluvíme, i se dávají peníze na revitalizaci vodních toků, aby se vytvářely meandry. A my máme dokonce ve vodním zákoně stále ale paragraf. Myslím, že je to § 47, který říká, že musí vlastně správce vodního toku, který ten vodní tok spravuje, a je to jako v jeho majetku, tak musí ten majetek udržovat, takže vlastně zase. Veškerá narovnání vodních toků, co jsou různá taková ta klasická vybetonovaná Véčka těch vlastně potoků, tak vlastně ty Povodí udržujou. Poslední příklad, kterej k tomu byl, tak byl teďka Seblický potok Povodí Vltavy. Tam se ozvali sedláci vlastně z Domažlicka, kterým se to nelíbilo. Tam před 40 lety byla udělaná vlastně narovnání toho potoka, tam meliorace toho potoka. A on si vytvořil za těch 40 let zase vlastně to přirozené koryto, dokonce tam bobři udělali vlastně bobří hráze, zavodnilo se to. A přišlo Povodí Vltavy, a narovnalo to. Jo, takže tam z toho byl velký problém. Když třeba ještě vezmu poslední příklad, takovej, který zase ukazuje na to, jak nedokonalý máme zákony, tak případ z Břeclavska, kdy vlastně meliorace, která fungovala dlouhé roky, tak se v roce 2015 zanesla, a vytvořil sedmihektarový mokřad na vlastně orné půdě, který tam byl až do letošní roku 2020, kdy najednou záhadně ten mokřad byl vlastně vysušen. A firma Zemos, která patří do holdingu Agrofert okamžitě, i přestože samozřejmě ornitologové nahlásili to, co se tam děje, protože tam už byla hromada zákonem chráněných druhů podle vyhlášky 395. A samozřejmě ten mokřad sedmihektarový, který měl velký vliv na okolní mikroklima, tak ta firma Zemos, i přestože to Česká inspekce životní prostředí vlastně řešila, tak okamžitě tam začal zpracovávat vlastně tu plochu na to, aby mohli tam vlastně normálně zase dál pěstovat obilí nebo já nevím co.
Václav MORAVEC, moderátor
Stručná reakce. Změna těch zákonů na těch konkrétních, hlavně změna vodního zákona.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
To jsou, co se týče vodní, vodní zákon máme teďka v řešení ve sněmovně, a co se týče těch dalších aktivit kolem meliorací. Není problém, a je to i součástí toho pilotu v rámci právě jak těch závlah, tak těch meliorací, takže to bude řešeno v rámci tohohle materiálu, a jsou tam i ty návrhy, co s tím dál.
Václav MORAVEC, moderátor
Včetně změn zákonů.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Lze i toho očekávat i změny zákonů, a to, co tady řekl pan Pitek, no právě ta chytrá krajina je jeden z takových projektů, který může ukázat, jak s melioracemi do budoucna nakládat, a případně jakým způsobem ty zákony měnit. To znamená ono změna jen jako, řekněme, technické řešení, a někde zatáhneme nějaké šoupě, aby neodtékala voda z pozemků, tak to jenom takhle jednoduše ty věci nefungují.
Václav MORAVEC, moderátor
Já budu rád, když k v té diskusi, omlouvám se, protože my musíme končit. /nesrozumitelné/
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Já ji/nesrozumitelné/.
Václav MORAVEC, moderátor
I když v té diskuzi budeme pokračovat.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Zastavování zemědělské půdy je velký problém.
Václav MORAVEC, moderátor
Ano, tak bereme jako další téma. Děkuji náměstku ministra zemědělství pro řízení sekce, pro fondy Evropské unie, vědu a výzkum a vzdělávání Pavlu Sekáčovi. Děkuji soukromému zemědělci Danielu Pitkovi. Děkuji, že jste byli hosty Otázek děkuji /nesrozumitelné/.
Daniel PITEK, zemědělec a lesník
Děkuji za pozvání a krásný zbytek neděle.
Pavel SEKÁČ, náměstek ministra zemědělství
Já také díky za pozvání.
Václav MORAVEC, moderátor
Loučíme se s diváky čtyřiadvacítky. Uvidíme se opět příští týden při Otázkách. Hezký zbytek neděle, pokud možno ve společnosti České televize. Jsme na sociálních sítích i na stránkách České televize. Hezký zbytek neděle.
