Premiér „objevuje Ameriku”, když kritizuje hospodaření státních Lesů ČR.

Nebudu se vyhýbat ani personálním změnám – vzkázal na adresu vedení Lesů ČR premiér Petr Nečas. Reagoval tak na výsledky zatím posledního kritického auditu, který v gigantické státní firmě provedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) a jehož výsledky i z dosud neveřejné části auditu přinesly Hospodářské noviny.

Předseda vlády nikdy nebyl proslulý zrovna razantními výroky. I tentokrát ještě podmínil „nevyhýbání se personálním změnám” dodatkem, že by se musely informace z posledního auditu potvrdit. NKÚ ale přitom jen shrnuje to, co už je v posledních letech notoricky veřejně známo: Manažeři Lesů ČR opakovaně závažně chybují, zakázky počínaje IT vybavením přes marketingové služby po nákupy služebních aut jsou často velmi sporné – a vláda s tím nedělá nic.

Téměř desetiletí průšvihů, které Lesy zmítají od roku 2003, je zřejmě pro předsedu vlády málo. Navíc jde ve skutečnosti o miliardové ztráty, a ne „pouze” o milionové prohřešky, jež většinou zmiňuje NKÚ. Řešením také zdaleka nemůže být pouhá personální změna ve vedení firmy.

Miliardy v tahu Státní podnik musí především získat jinou vlastnickou strukturu, což znamená převod na státní akciovou společnost. To umožní čerpat z výrazně ziskové firmy (loňský hrubý profit dosáhl 5,3 miliardy korun) peníze do státní pokladny průhledně – a ne tak, jak bylo zvykem ještě donedávna. Totiž ukládáním aktiv na účty společností jako Key Investments, nebo směnkami, jež de facto znamenaly lukrativní půjčky například společnostem J&T (případ také popsaly před časem Hospodářské noviny).

Premiér Nečas určitě pamatuje, že ještě před nástupem Ivana Fuksy do křesla ministra zemědělství (téhož Fuksy, jehož pak Nečas odvolal a nahradil Petrem Bendlem) byla praxe neprůhledného ukládání aktiv v Lesích zcela obvyklá. Novináři několik let bojovali o to, aby Lesy vůbec přiznaly, kolik miliard na účtech mají. Nevěděli to přitom někdy ani sami úředníci ministerstva zemědělství, kteří měli Lesy řídit.

V ideálním případě by pak určitý menší podíl akcií státního podniku Lesy ČR mohl putovat i na burzu. Stát by si tím jednak přišel na slušné peníze prodejem tohoto podílu – a především by i přes burzu byl podnik kontrolován a musel by se chovat standardně. Soukromí investoři by hlídali hospodaření firmy a oprávněnost jejích výdajů lépe než státní úředníci.

Svědčí o tom výmluvně uplynulá léta. Pochybení, o nichž se v auditech NKÚ i jinde veřejně mluví – například nevysoutěžená podpora cimbálovky Jožky Šmukaře nebo třeba rovněž bez tendru prodaná obora Radějov bývalému šéfovi Hamé Leoši Novotnému, jsou sice většinou oprávněně kritizované případy – ale jde v nich „jen” o miliony.

Důležitější jsou pochybnosti o stamilionových výdajích na právní nebo marketingové služby, jež ne vždy musely být nezbytné a jejichž zadávání by také mělo být průhlednější.

Hlavní průšvih Lesů se ale týká miliardových položek. A to jak zmíněného způsobu nejasného ukládání aktiv (jež se mimochodem zprůhlednilo za současného šéfa Lesů Svatopluka Sýkory), tak samotných ekonomických výsledků státního podniku. Ještě když Sýkora jako generální ředitel začínal, měl podnik naplánován roční hrubý zisk v řádu několika set milionů korun. Loňský více než pětimiliardový profit je ovšem už desetinásobkem zisku z roku 2007 (viz graf Zisk Lesů ČR). Tady se „ztrácely” miliardy v celém systému hospodaření Lesů. Ale pokud je známo, žádný z ředitelů podniku, šéfů dozorčí rady (vesměs politiků), náměstků ministra zemědělství pro lesní hospodářství – a především ministrů samotných za to nikdy nebyl pohnán k zodpovědnosti.

Pokud by Petr Nečas chtěl s podnikem do budoucna skutečně pohnout, pak má možnost stanovit jasné kompetence zodpovědnosti za řízení firmy, včetně sankcí ekonomických a kariérních (u politiků). Vítězná arbitráž Spolu s auditem NKÚ přišla v těchto dnech i druhá zpráva týkající se Lesů ČR. Ministerstvo financí se pochlubilo, že Česko uspělo u mezinárodní arbitráže, v níž německý investor InterTrade požadoval téměř čtyři miliardy korun za zmařenou investici. Ovládal totiž českou lesnickou společnost CE Wood, druhdy největší privátní firmu v oboru – a ta se cítila poškozena tendry státních Lesů.

Pařížský tribunál nyní podle ministerstva rozhodl, že Česko nepochybilo.

Ministr financí Miroslav Kalousek se proto mohl právem pochlubit: „Již dávno neplatí výtka, že stát neumí úspěšně vést své mezinárodní spory.” A jeho mluvčí Ondřej Jakob dodal, že výsledek arbitráže dává České republice silnou pozici i v obdobných avizovaných sporech, například v kauze firmy WIC o 12 miliard korun, která se opět týká podniku Lesy ČR (na kauzu WIC upozornil loni jako první týdeník Ekonom.)

Sdělení ministerstva financí o arbitrážních úspěchu v kauze InterTrade obsahuje ovšem ještě jednu zajímavou pasáž.

Vyplývá z ní, že zmíněná firma CE Wood ztratila své dominantní postavení na trhu právě proto, že Lesy ČR zavedly v roce 2005 poprvé veřejná výběrová řízení na lesnické práce. Právě na tyto tendry si přitom CE Wood v arbitráži stěžoval.

Nic proti arbitrážním úspěchům ministerstva financí, dělá v tomto případě dobře svou práci. Nicméně kdo si pamatuje na obrovský zmatek a kritiku lesních tendrů právě po roce 2005, na jejich rušení různými ministry, na spory kolem nich – je z konstatování ministerstva financí o poměrech v lesním hospodářství konsternován.

„Je to neuvěřitelné vyjádření. Tendry přece od roku 2005 prakticky vždy musel prověřovat antimonopolní úřad a rušily je pak i soudy,” připomíná známý advokát Radek Pokorný (hájil dříve i zájmy CE Wood, samotnou arbitráž ale nedělal.) Bylo by dobré podívat se v této souvislosti i na to, kdo Česku na mezinárodní arbitráže kolem Lesů „zadělal”. V případě InterTrade byl v čele ministerstva zemědělství Jaroslav Palas (dnes hejtman za ČSSD), v kauze WIC vedl úřad Petr Gandalovič z ODS (dnes velvyslanec ve Spojených státech).

Název CE Wood navíc musí znít povědomě i premiéru Nečasovi. Před třemi lety totiž státní Lesy uvažovaly o podivuhodném obchodu – totiž koupit od tehdy krachujícho CE Wood pilu Javořice.

Za téměř jednu miliardu korun, i když samotní někteří právníci Lesů to považovali za zcela přemrštěnou sumu. Transakce by potichu proběhla, kdyby na ni tehdy neupozornila MF Dnes. V kuloárech se hovořilo o tom, že penězi se měl jednak „zahojit” CE Wood, aby arbitráž ani neproběhla – a spekulace se točily i kolem plzeňské Škody či role tehdejšího šéfa ČEZ Martina Romana, kteří se v transakci údajně měli také angažovat.

Tak či onak, například šéfem dozorčí rady Lesů, jenž koupi pily výrazně prosazoval, byl shodou okolností Pavel Drobil – dnes místopředseda Nečasovy ODS a její volební manažer. Je proto otázkou, zda je nyní premiér vůbec schopen pustit se do radikálního řezu v Lesích ČR stylem padni komu padni.

Zisk Lesů ČR

(hrubý zisk, v mld. Kč)

2007 0,5

2008 0,71

2009  0,78

2010  3,16

2011  5,28