Původně byl určen k hubení plevele. Dnes se běžně používá na poli k vysoušení semen před sklizní. Totální herbicid s účinnou látkou glyfosát, známý třeba jako Roundup, se stříká na obilí, řepku či slunečnici. Rostliny pak lépe uschnou, jednodušeji se sklízejí a šetří se za dosušování. „Pomáhá to snížit celkové náklady na pěstování plodin, kdy používání těchto přípravků nahradilo klasickou kultivaci polí," říká Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.
Část odborníku však soudí, že glyfosát je nebezpečný. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny ho před třemi lety označila za pravděpodobně karcinogenní a zařadila do skupiny 2A s odůvodněním, že může způsobovat nádory lymfatických uzlin. Evropský úřad pro bezpečnost potravin má opačný názor. Ministerstvo zemědělství teď plánuje, že použití glyfosátu omezí. „V jednání je několik možností, například omezení plošných a předsklizňových aplikací," uvedl pro MF DNES mluvčí resortu Václav Tampír s tím, že zhodnocení se právě dokončuje.
Jed se aplikuje bez omezení
Není to přitom poprvé, co se o této možnosti mluví. Podobné návrhy už připravoval loni v listopadu exministr zemědělství Marián Jurečka, když Česko spolu s osmnácti dalšími státy pro prodloužení licence látky v EU hlasovalo. Od té doby se nic nezměnilo a glyfosát se aplikuje bez omezení dál.
Pokud ani současné vedení resortu zemědělství záměr omezení neuvede do praxe, „konec" roundupu teoreticky nastane až v roce 2022. „Chceme postupný ukončovací proces. V rezoluci je napsáno, že bude do pěti let. Budeme trvat na tom, aby se po roce 2022 glyfosát přestal používat v takové míře," řekla MF DNES členka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu Kateřina Konečná.
Již léta se mezi odborníky řeší otázka vlivu glyfosátu na lidské zdraví a existují v tom značné rozpory. Zatímco ministerstvo zemědělství se odvolává na vyjádření Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a Evropskou chemickou agenturu, pro jiné jde o velmi podezřelou látku. „Četné studie ukazují, že z používání Roundupu ve vysoké míře vyplývají různá zdravotní rizika," říká Jarmila Čechmánková z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Riziko podle ní hrozí hlavně tehdy, je-li člověk vystaven herbicidu nad akceptovatelnou denní dávku. „Testování bylo provedeno na potkanech a králíkovi a zjištěno bylo například poškození jater. Další studie ukazuje vliv na střevní mikroflóru," doplňuje Čechmánková.
„Glyfosát považuji za velmi nebezpečný," říká vedoucí oddělení biogeochemických a hydrologických cyklů Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Jakub Hruška. Ve své nedávné práci, při níž měřil množství glyfosátu v moči zajíce polního, poukázal na výsledky svých zahraničních kolegů. „Uvádějí, že podle nepublikovaných studií provedených americkou agenturou Environmental Protection Agency je dostatek důkazů, že glyfosát způsobuje u myší zvýšení výskytu vzácných tumorů ledvin, hemangiosarkomu, tumorů kůže a nezhoubných nádorů slinivky břišní," říká Hruška a zmiňuje další výzkum. Podle čtyři roky staré evropské studie, jíž se účastnili i dobrovolníci z Čech, má v moči glyfosát kromě zajíců i více než 60 procent obyvatel měst. „Sama přítomnost glyfosátu, který by měl být poměrně rychle odbouratelný, je však u koncových uživatelů potravin více než znepokojující," doplňuje Hruška.
Glyfosát se u nás v objemu statisíců litrů ročně používá nejen k dosušení zrna, ale i k hubení plevelů na železničních tratích, u silnic, při údržbě zahrad, městských chodníků nebo k přípravě ploch před výsadbou nových lesů.
Lesy ČR ho loni spotřebovaly 44 tisíc litrů, letošní odhad je zhruba poloviční. Správa železniční a dopravní cesty, která glyfosát aplikuje na koleje asi dvakrát ročně v rozsahu asi dvou a půl až tří metrů na obě strany kolejí, letos plánuje využití asi padesáti tisíc litrů. „Ve srovnání s přípravky na bázi jiné účinné látky jsou přípravky na bázi glyfosátu hodnoceny z hlediska vlivu na člověka jako nejméně škodlivé a totéž platí i pro savce či ptáky," říká mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová.
Podle údajů ministerstva zemědělství se u nás loni spotřebovalo asi 750 tisíc litrů glyfosátu, oproti roku 2013 je spotřeba asi o 163 tisíc litrů nižší.
Od používání Roundupu už ustupují i některá velká města. Úplně ho omezilo Brno či České Budějovice, Plzeň se na to chystá. O změně uvažují i Karlovy Vary a Olomouc.
Co je glyfosát
Jedná se o širokospektrální herbicid k hubení plevele. Známý je například pod názvem Roundup. Po aplikaci je rostlina kompletně zničená včetně kořenů. * V zemědělství se postřiky s glyfosátem používají také jako desikanty, „vysoušeče" rostlin. Plodiny se pak snadněji sklízejí. * Od roku 1973, kdy byl uveden na trh, patří celosvětově k nejpoužívanějším herbicidům. Běžně se aplikuje ve městech, k údržbě zahrad, železničních tratí či u silnic a dálnic. Do potravního řetězce se dostává i přes vodní prostředí, když se jím likvidují třeba rákosiny. Pro vodní organismy je toxický. Lze ho i vdechnout, prostupuje kůží. Loni se ho v ČR spotřebovalo 750 tisíc litrů.
