V rozhlasovém vysílání jsem zaznamenal vystoupení starosty obce Modrava Antonína Schuberta. Pan starosta oznámil zřízení organizace Služby obce Modrava s tím, že tato organizace služeb se stala největším zaměstnavatelem na Modravě. Jistě velmi správný čin zastupitelů krásné šumavské obce.

Něco zde ale nehraje. Po mnoho generací živil obyvatele šumavských obcí les, lesní práce a vše, co s lesem souvisí. Mohli bychom jmenovat sklářství, Bienertovu pilu až po Západočeské státní lesy, Vojenské lesy a statky Sušice v oblasti Srní a podobně.

Bohužel v posledních dvaceti letech došlo k tak strašlivé devastaci lesů na Šumavě, že několik generací bude napravovat škody, které zde hrstka lidí, žijících převážně v budějovických a pražských bytech, napáchala. Tou hrstkou lidí mám na mysli ty, kteří svými neuváženými a hloupými rozhodnutími zapříčinili současný stav. K čemu je obyvatelům srdce Šumavy jakákoliv organizace – dokonce silně dotovaná státem – která se neumí postarat za veřejné peníze o zaměstnání místních lidí, kteří zde mají domov.

Za veřejné peníze hnijí na Šumavě miliony metrů krychlových mnohdy velmi kvalitního dřeva. Za veřejné peníze nám Šumava poskytuje pohled, že se chce člověku brečet. Ano, upřímně brečet nad lidskou hloupostí, která je bohužel mocnější než zdravý rozum.

K napsání tohoto článku jsem se rozhodl po návštěvě rozhledny Čerchov, která stejně jako Poledník na Šumavě patřila do vojenského zařízení elektronického průzkumu a obrany tehdejší Československé lidové armády.

Bez dalšího komentáře je možné srovnat snímky lesů z oblasti Čerchova, kde hospodaří převážně také státní organizace Lesy České republiky a myslím, že je zisková. Snímky z okolí Poledníku jsou z oblasti, kde hospodaří organizace, kterou všichni dotujeme ze svých daní.

A poslední věc a otázka: bude někdo vzat k zodpovědnosti za obrovské ekonomické škody, které jsou na Šumavě a na dříve krásné přírodě jsou stále páchány?