Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v uplynulých dnech předložilo do meziresortního připomínkového řízení novelu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Snahou MŽP je předejít administrativně náročnému vyhlašování národních parků – zřízených v roce 1991 nařízením vlády – novými zákony, což se týká i Národního parku Šumava. Jihoceskenovinky.cz informovala Mgr. Markéta Nováková za Stínovou vědeckou radu Národního parku Šumava (SVR).
Stínová vědecká rada NP Šumava (SVR) sjednocení základních pravidel současně pro všechny národní parky v rámci zákona o ochraně přírody podporuje. V otázce ochrany přírody pro lesy však novela nedostatečně zohledňuje podstatné souvislosti. I koncepčně dobrý záměr tak může přírodní hodnoty lesů v národních parcích ohrozit. Předmětem novely je změna právní úpravy v části zákona o ochraně přírody a krajiny týkající se národních parků, jež by měla sjednotit pravidla pro všechny národní parky, včetně jasnějších a konkrétnějších podmínek pro jejich vyhlašování a následnou péči.
„Nemělo by docházet ke snahám upravovat podmínky ochrany v jednotlivých národních parcích speciálními zákony. Ty mohou být snadno ovlivnitelné lobbisty a zájmovými skupinami, které by si chtěly národní parky přisvojit pro vlastní podnikání a omezení ochrany přírody. Příkladem byl návrh zákona o NP Šumava od senátorů z ODS a ČSSD kolem senátora Jirsy (ODS). Ten Sněmovna zcela oprávněně zamítla v říjnu loňského roku," říká Ing. Karel Matějka, CSc., člen Stínové vědecké rady NP Šumava.
Problematická je však část novely o ochraně přírody pro lesy. „Přestože novela zákona o ochraně přírody, kterou po dlouhé diskuzi a připomínkách předložilo do Vlády Ministerstvo životního prostředí, jde správným směrem, její část zabývající se ochranou lesů je nedostatečná," pokračuje Ing. Karel Matějka, CSc.
„Na rozdíl od celkově dobrého záměru, nejsou v novele dostatečně ochráněny lesy a jejich přirozený vývoj," konstatuje prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví Univerzity ve Wageningen, a dodává: „Ten je přitom pro mnohé parky naprosto klíčový. V novele je uvedeno, že „lesy v národních parcích nejsou lesy hospodářskými", což je pouhá deklarace, neboť na území národních parků novela neruší platnost lesního zákona, pouze ji omezuje v nejpřísněji chráněných zónách. Lesní zákon je ale jednostranně a úzce zaměřen na pěstování lesů k produkci dřeva, a vůbec nezohledňuje požadavky moderní ochrany přírody. V lesích mimo přírodní zónu tak bude podle novely možno dělat holiny a asanovat kůrovce a vývraty stejně jako v komerčních lesích."
Paradoxně je většina pasáže věnované lesům (téměř polovina paragrafu č. 22) zaměřena na ochranu lesa před požáry. „Považujeme to za záminku pro trvalou údržbu sjízdných cest těžkou technikou a obnovu či výstavbu umělých vodních nádrží i v místech nejpřísněji chráněné přírody, v tzv. přírodní zóně, jež by měla být ponechána samovolnému vývoji. Ten je deklarovaným cílem zřizování národních parků a lesní požáry součástí přirozeného vývoje jsou. Nicméně v našich podmínkách nastávají jen velmi zřídka," říká prof. RNDr. Karel Prach, CSc., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Josef Fanta k tomu dodává: „Lesy v národních parcích mají být na velkých rozlohách ponechány samovolnému vývoji, a to bez jakýchkoliv omezujících opatření. To ale bohužel předložená novela nesplňuje. Jedinou cestou by bylo současně novelizovat zákon o lesích, který by umožňoval v zájmu ochrany přírody uplatnit bezássahový režim v lesích národních parků".
Diskutabilní je však také podmínka změny zonace národních parků až po 15 letech od jejího vyhlášení. Příroda již několikrát sama ukázala (naposledy po orkánu Kyrill v roce 2007), že člověkem naplánovaný vývoj se může během několika hodin zcela změnit. Proto by změna zonace podle aktuálních podmínek měla být dle SVR možná nad rámec administrativního plánu.
