Nedostatek vláhy a jehličnaté lesy oslabené václavkou: to je kombinace faktorů, která z Krnovska a Bruntálska udělala centrum kůrovcové kalamity. Kůrovec způsobil odumírání rozsáhlých lesních porostů.
"
Zatímco ve vyšších polohách Jeseníků si příroda s kůrovcem nějak poradí, situace je kritická na Krnovsku, v českém i polském pohraničí a také na Bruntálsku na hranici Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Kromě lýkožrouta smrkového, což je náš starý známý kůrovec, se nově začal šířit lýkožrout severský.
Na tohoto kůrovce osvědčené postupy příliš nezabírají.
Češi a Poláci už koordinují kroky
Jestli letos bude stejné sucho jako loni, ve středních polohách od 400 do 600 metrů odumřou a úplně zmizí rozsáhlé lesní porosty. Ekonomické ztráty prohloubí přetlak dřeva na trhu kvůli kalamitní těžbě a propad cen. Náš region patří k nejohroženějším.
Jak společnými silami chránit lesy před kůrovcem a jak postupovat při o obnově porostů po kalamitě, o tom diskutovali 7. března čeští a polští lesníci na setkání u polského města Głuchołazy.
Na programu jednání byl samozřejmě i lýkožrout severský. „Tento kůrovec je rozšířený v severní Evropě i Asii. Jeho původním areálem byla severská tajga od Švédska po Sibiř. Nefungují na něj osvědčené lesnické postupy, tedy různé lapače, takže nové zkušenosti s obranou lesa jsou nyní opravdu cenné," uvedl ředitel regionálního ředitelství v Katovicích Kazimierz Szabla na setkání českých lesníků s jejich kolegy z jižního Polska.
Obzvlášť těžký rok
Češi a Poláci se shodli, že pohraniční lesy i jejich hospodáře čeká obzvlášť těžký rok, kvůli kůrovcům či houbovým onemocněním.
Podle Ladislava Půlpána z Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR oblast Bruntálska a Města Albrechtic bohužel patří přímo do do epicentra kalamitního přemnožení kůrovce.
„Jedná se o oblast, která je trvale v posledních letech postihována srážkovými výpadky a s tím spojeným deficitem vody, což se projevuje na zdravotním stavu lesů, a to nejen s ohledem na dřeviny. Smrk v těchto územích kvůli oslabení suchem trpí jednak kůrovcem, ale také známou houbou václavkou, která agresivním rozvojem podhoubí likviduje lýko stromů," uvedl Ladislav Půlpán.
Smrky odumírají v létě i v zimě
Lesníci testují různé metody jak vyzrát na lýkožrouta severského, který se podstatně hůře odchytává.
„Jednak vyžaduje jiné feromony než lýkožrout smrkový, a také napadá stromy výše na kmeni. Proto jsou takto napadené stromy hůře nalezitelné. To vše snižuje účinnost všech běžných opatření a zpomaluje tak zastavení gradace kůrovců," doplnil Půlpán s tím, že schnoucí stromy se objevují nejen v létě, ale i po celou zimu.
„Stále dohledáváme odumírající stromy, které je nutné vytěžit a odvézt do konce března či poloviny dubna, kdy lze očekávat jarní rojení kůrovců," uvedl Ladislav Půlpán s tím, že kromě těžby lesníci do přílohy připojuji další lapače.
Moravský Beroun: další velká kalamita
Lesy České republiky označují za kůrovcovou kalamitu také situaci v okolí Moravského Berouna. „Do třech let tady nebude žádný smrk. Jen holiny, kam oko pohlédne. Je to samý kůrovec! Dřevorubci nevědí, kam mají skočit," popisovala starostka Norberčan Marie Vališová.
„Situace je opravdu vážná a pokud letos bude stejné sucho jako v loňském roce, bude to katastrofa," dodala. „Jestli se zopakuje loňský rok, nezbude nám z lesa skoro nic. Máme jen 13 hektarů a co nezničila vichřice, dorazil kůrovce. Musíme sázet znovu a omlazovat," přidal se starosta nedaleké Horní Loděnice Gustav Repaň.
Situace se zhoršuje už několik let
Norberčany mají 125 hektarů lesních pozemků. Podle starostky je situace špatná už několik posledních let, ale po loňském suchém létě je zatím nejhorší. „Musíme každým rokem žádat o navýšení těžby. Co jiného s napadeným dřevem? Musí se pokácet. Jen kácíme a sázíme," popisovala starosti s odumírajícími smrkovými porosty.
Norberčany leží v nadmořské výšce 544 metrů a Horní Loděnice o metr níže. Právě v těchto polohách patří jehličnaté lesy k nejohroženějším. „Kondice smrkových porostů závisí na dostupné vlhkosti, tedy na srážkách. Nejlépe jsou na tom porosty smrku ve vyšších polohách, směrem do nížin a závětrných lokalit se situace zhoršuje," vysvětlovala Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR.
Kdy už to skončí?
Kromě těžby a lapačů je důležitá také postupná obnova porostů se změněnou skladbou dřevin, aby přednost dostaly odolnější listnáče. Bohužel také u nich ale i u nich se podle lesníků projevují choroby, které lze přičíst extrémnímu počasí posledního roku.
Pokud letos přijde podobně horké a na srážky podprůměrné léto, budou podle lesníků škody narůstat. „Situace by se stala hraniční. V takto extrémních epizodách odolnost dřevin výrazně klesá a mohou se projevit další choroby, které prozatím nepůsobily vážnější problémy. To jsou ale předpoklady možných scénářů. Na druhou stranu příroda je mocná a její možnosti nejsou vyčerpány, takže uvidíme," vedla Jouklová.
Prognóza vývoje kůrovcového stavu v našem regionu není dobrá. „Riziko je přibližně dvojnásobné oproti loňskému roku. Pokusíme se ale, aby se situace zlepšila a naopak množství kůrovcových stromů meziročně kleslo. Potřebujeme ale pomoc počasí," uzavřela Jouklová."
