Národní plán obnovy, který 17. května 2021 schválila vláda, obsahuje investice v celkové hodnotě zhruba 200 mld. Kč, přičemž 172 mld. Kč by měl stát získat od EU. Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí. Největší část, zhruba 91 mld. Kč, je určena na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci.
Na tzv. klimatické projekty půjde 41 % z celkové sumy. Významnou část těchto investic tvoří opatření týkající se obnovy lesů a zadržování vody v lesích, kam by mělo směřovat 8,8 mld. Kč. Celkový objem podpory řešené Ministerstvem zemědělství bude činit 15 mld. Kč a bude zahrnovat také pozemkové úpravy a další vodohospodářská opatření. Další prostředky jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.
Co je Národní plán obnovy
„Národní plán obnovy" (NPO) je strategickým dokumentem, kterým Česká republika požádá EU o finanční příspěvek z „Nástroje pro oživení a odolnost" ve výši přibližně 172 mld. Kč ve formě grantů. Celková výše investic je plánována ve výši 199,902 mld. Kč a zahrnuje národní spolufinancování, jehož výše se bude odvíjet od finální výše příspěvku z „Nástroje pro oživení a odolnost". Plán podléhá schválení Evropskou komisí a Radou Evropské unie. Šest pilířů NPO je rozděleno na tzv. komponenty, konkrétní reformy a investiční akce.
Komponent je v materiálu 27. Jde například o zvýšení odolnosti systému zdravotní péče, přechod na čistší zdroje energie, rozvoj čisté mobility, boj se suchem, rozvoj kultury nebo inovace ve vzdělání.
Dlouhodobý rozpočet EU spolu s nástrojem „Next Generation EU“ na podporu ekonomického oživení, jejichž součástí jsou právě Národní plány obnovy, budou podle představitelů EU historicky nejrozsáhlejším stimulačním balíčkem, který kdy byl z rozpočtu EU financován. Celková částka ve výši 1,8 bilionu eur má pomoci Evropě zotavit se z koronavirové pandemie a vyjít z ní ekologičtější, digitálnější a odolnější.
Se schválením českého plánu obnovy vznikne i koordinační orgán NPO, a to v podobě odboru na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
Dále vznikne Řídicí výbor NPO, ve kterém budou zástupci jednotlivých komponent, tedy většinou ministerstev. Členy výboru budou i zástupci Evropské komise. Předsedou výboru bude zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu. Dalším nově vzniklým orgánem bude Výbor NPO. Bude mít poradní a monitorovací funkci za účasti sociálních a hospodářských partnerů. Auditovat celý program bude Ministerstvo financí. Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 % vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.
Postoj nevládních organizací k předloženému NPO
Národní plán obnovy, který 17. května 2021 schválila vláda, kritizovala Hospodářská komora i zástupci některých ekologických organizací. Hospodářské komoře se zejména nelíbí fakt, že poměrně málo peněz směřuje do digitální agendy, která by usnadnila podnikatelům administrativu, a kritika směřuje také k tomu, že plán nepodporuje celoživotní vzdělávání. Někteří ekologové pak kritizují, že vláda při přípravě plánu dostatečně nezohlednila boj proti změnám klimatu. Oproti tomu širokou podporu pro komponentu „Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu" získalo Ministerstvo zemědělství od naprosté většiny profesních organizací a institucí vědy a výzkumu v lesnicko-dřevařském sektoru. „Materiál skutečně fundovaně popisuje současnou situaci v lesnictví a dobře definuje aktuálně nejpotřebnější opatření v lesním hospodářství, jejichž cílem je podpora rychlejší změny dřevinné skladby lesů na lesy odolnější vůči klimatické změně. Navržené investice proto podporujeme,“ konstatoval například Jan Václavík, předseda Lesnicko-dřevařské komory ČR. „V souvislosti s projednáváním Národního plánu obnovy, konkrétně bodu 2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu, považuji za důležité vyjádřit podporu návrhu MZe investovat do budování lesů odolných vůči klimatické změně a do zadržování vody v lese. Jde o investici, která povede ke zvýšení stability lesních ekosystémů a která podporuje plnění všech funkcí lesa, jež jsou od něj společností očekávány. Současně se jedná o klíčovou investici z pohledu celé ČR, protože lesní ekosystémy jsou klíčovou složkou stability krajiny, složkou, která nepřímo ovlivňuje všechny oblasti rozvoje společnosti," uvedl k Národnímu plánu obnovy Petr Horáček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CZECHGLOBE).
„Pro vznik zdravých a odolných lesů je potřeba spojit vědecké poznatky s legislativními, ekonomickými a dalšími motivačními nástroji. Z tohoto důvodu velmi vítáme, že se podpora obnovy lesů s vhodnou druhovou a prostorovou skladbou promítne i do Národního programu obnovy, který tak bude vhodně doplňovat komplexní sadu opatření k zajištění existence pestrých a stabilních lesních ekosystémů,“ řekl Vít Šrámek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Oblasti NPO v gesci Ministerstva zemědělství
Návrh MZe v plánu obnovy se skládá z šesti částí. Nejvíce peněz, zhruba 8,5 mld. Kč, půjde na budování lesů odolných vůči klimatické změně. Cílem je zejména vysázet lesy s pestrým zastoupením různých druhů dřevin, které obnoví plochy po kůrovcové kalamitě. Lesů se týká také zadržování vody v lesích, na které chceme v NPO využít 300 mil. Kč. Tři oblasti se týkají vodního hospodářství. Až 1,85 mld. Kč půjde na opatření podporující malé vodní nádrže. V rámci těchto investic budou podpořeny rekonstrukce rybníků a na vhodných místech vybudování malých vodních nádrží. Součástí NPO jsou i protipovodňová opatření za 2,5 mld. Kč. Zhruba 780 mi. Kč půjde také na budování závlah. Až 1 mld. Kč je určena do pozemkových úprav. Navržená opatření se mají podle MZe vzájemně doplňovat a odpovídat doporučením Evropské komise podpořit investice na zvyšování odolnosti evropských lesů, infrastruktury a odolnosti půdy vůči změně klimatu. „Mezi našimi opatřeními jsou kromě obnovy lesů také pozemkové úpravy, jejichž součástí jsou travnaté pásy, příkopy, meze a jiné krajinné prvky, které rozčleňují krajinu a poskytují úkryt ptákům, hmyzu a dalším drobným živočichům. Plánujeme také podpořit zadržování vody v lese, aby voda ze strmých strání příliš rychle neodtekla a les ji mohl lépe využít pro svůj vývoj. Podpoříme úpravy na drobných vodních tocích a stavby malých vodních nádrží, tedy rybníků. Ty zase pomůžou zlepšit místní mikroklima,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Komponenta „Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu“
Lesnictví se NPO přímo dotýká zejména prostřednictvím komponenty „Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu“, která je plně v gesci Ministerstva zemědělství, jež dokázalo odpovídajícím způsobem zareagovat na požadavky EU spojené s hlavními cíli Národních plánů obnovy. Celkový rozpočet této komponenty ve výši 8,5 mld. Kč má přispět zejména k udržitelnosti hospodaření v krajině z pohledu hospodářského a ekologického v kontextu klimatické změny, zejména zadržováním vody v krajině, zvýšením biodiversity a zlepšením stavu lesních ekosystémů.
Opatření „Budování lesů odolných klimatické změně“
Investice „Budování lesů odolných klimatické změně“ bude řešena prostřednictvím finančních příspěvků vlastníkům a držitelům lesů na přirozenou obnovu a umělou obnovu včetně podsadeb a síje, ochranu mladých lesních porostů do stadia jejich zajištění, individuální ochranu sazenic proti zvěři, zajištění lesních porostů v zákonné lhůtě, rekonstrukci porostů náhradních dřevin a ostatních porostů po škodách, přeměnu porostů s nevhodnou dřevinnou skladbou, zlepšování kvality lesní půdy a výchovu lesních porostů do 40 let skutečného věku porostu. Předpokládá se, že tyto investice povedou ke zlepšení zdravotního stavu lesů, který v České republice není po proběhlé kůrovcové kalamitě uspokojivý. Investicemi do obnovy lesů ve smyslu pozměnění druhové, věkové a prostorové skladby lesních porostů odolných vůči klimatické změně dojde ke zlepšování odolnosti a zároveň i stavu lesních ekosystémů po kůrovcové kalamitě a bude značným dílem zajištěna trvale udržitelná kontinuita plnění funkcí lesa. Jedná se o podporu přirozené a umělé obnovy dřevin stabilních vůči klimatické změně, o jejich výchovu a péči o ně. K přechodu na druhově a strukturně bohatší porosty přispěje i podpora využívání přípravných (pionýrských) dřevin v rámci dvoufázové obnovy, kdy bude porost přípravných dřevin následně podsazován dřevinami cílovými. Bude tak umožněna i podpora vzniku bohatší variability věkové struktury porostu, a to prostřednictvím podsadeb vzrostlých porostů, v rámci kterých může docházet k tvorbě nových etáží při existenci původního porostu, což bude tvořit základ pro přechod ke strukturálně bohatším porostům. Investice je postavena na doprovodné legislativní reformě, která spočívá ve významném posunu ve struktuře lesů směrem k přirozenému druhovému složení dřevin v nich, jež je stanoveno vyhláškou č. 298/2018 Sb., přijatou vládou ČR v roce 2018 v reakci na probíhající klimatickou změnu. Zmíněná legislativní reforma je zároveň zakomponována i do lesních hospodářských plánů a osnov. Investice se týká všech lesů v ČR s výjimkou národních parků, kde lze čerpat podporu z jiných zdrojů.
Opatření „Zadržování vody v lese“
Investice „Zadržování vody v lese" přispívá k posílení retenční schopnosti lesů prostřednictvím realizace šetrných lesotechnických opatření, což jsou opatření, která přispívají ke zlepšení půdních, vodních a mikroklimatických poměrů, k tlumení zrychlené eroze, k úpravě vodního režimu lesních půd a k ochranně bystřinných povodí, realizovaná pomocí technických úprav, především prostřednictvím hrazení bystřin a maloplošných vodních nádrží v lesích. Těchto efektů bude dosaženo např. vhodnými technickými a technicko-biologickými úpravami koryta vodního toku s využitím vhodných objektů a konstrukcí, přitom budou využívány způsoby a konstrukce co nejvíce podporující přírodě blízky stav koryta vodního toku, dále vhodnou regulací splaveninového režimu bystřiny nebo horského potoka s ohledem na co nejmenší narušení migrační průchodnosti koryta vodního toku a přírodních procesů morfologického vývoje sítě vodních toků a optimalizací způsobů využívání povodí s cílem zpomalení povrchového odtoku, zvýšení infiltrace srážkové vody, posílení retence odtoku povrchové vody a zvýšení erozní stability území.
V případě obou opatření v oblasti lesního hospodářství („Budování lesů odolných klimatické změně" a „Zadržování vody v lese“) se jedná o investice, které podle textu NPO zásadní měrou přispějí ke zmírňování dopadů klimatické změny a jejímu přizpůsobení. Obě opatření svým dílem řeší zachování vhodné vláhové bilance v lesním prostředí, která jako celek rozhodným dílem přispívá k celkovému ochlazování krajiny a slouží jako reservoár vody v krajině. Zajištění současné plochy lesa (34 % plochy České republiky) má rovněž výrazný dopad na míru ukládání atmosférického uhlíku v krajině (mitigaci změny klimatu), což je přirozenou schopností zdravého lesa.
Pozměněná struktura druhové skladby lesa v České republice byla jedním z výrazných faktorů, které při projevech klimatické změny do velké míry zapříčinily současnou destabilizaci rozsáhlé plochy lesa na území Česka (projevenou rozsáhlou kůrovcovou kalamitou). NPO nepokrývá komplexně celou problematiku lesního hospodářství, protože řada reforem a investic byla uskutečněna ještě před jeho existencí. Investice do lesního hospodářství poskytnuté z NPO budou ovšem podle schváleného dokumentu tvořit velmi významnou část celého souboru podpory národních aktivit v adaptaci lesů na změnu klimatu, bez kterého by byla realizace již dříve rozběhnutých reforem kvůli svému ekonomickému rozsahu jen obtížně realizovatelná. Zároveň je třeba zdůraznit, že obnovy strukturálně bohatých, a tudíž i vůči projevům klimatické změny stabilních lesních porostů nelze docílit jen během několika jednotek let, které pokrývá tento plán. Jedná se o celý komplex kroků, kde důležitým faktorem není jen obnovená pestrá druhová skladba, ale i pestrá věková a prostorová skladba, kterých lze docílit jen dlouhodobým plánovitým přístupem s vynaložením značných investičních prostředků. NPO je tak nepostradatelným zdrojem finančních prostředků pro jednu z fází zásadní přeměny českých lesů v odolné porosty adaptované na klimatickou změnu.
Podrobnější informace lze nalézt na www.planobnovycr.cz
