Správa Národního parku Podyjí vykácí na svém území tisíce stromů. Naopak jiné za ně vysadí či již vysadila. „Cílem péče o lesy na území Národního parku Podyjí je, aby se maximálně blížily přírodě blízkému stavu, a to jak z pohledu druhové skladby, tedy aby zde rostly dřeviny, které sem přirozeně patří, tak i z pohledu struktury porostů. Je žádoucí, aby se v lese vyskytovala všechna vývojová stádia od malých semenáčků, přes mladé a dospělé stromy, až po stromy odumírající a mrtvé. Aby návštěvníci Podyjí mohli vidět les tak, jak roste a vyvíjí se sám bez vlivu člověka,” uvedl šéf odboru péče o les ze správy parku Petr Vančura, který odpovídal i na položené dotazy.

* Je pravda, že chce Správa Národního parku Podyjí vykácet jehličnany?

Na zdánlivě jednoduchou otázku musím dát složitou odpověď. Některé jehličnany chceme vykácet, jiné již několik let vysazujeme. Jehličnaté dřeviny v Národním parku Podyjí lze rozdělit do tří kategorií: původní jehličnaté dřeviny vyskytující se na přirozených stanovištích - jedná se o tis červený, jedli bělokorou, borovici lesní a smrk obecný - ty chráníme, popřípadě i vysazujeme. Dále původní jehličnaté dřeviny vyskytující se na nevhodných stanovištích. Tady jde o smrk obecný a borovici lesní. Obě tyto dřeviny byly pro svoji ekonomickou výhodnost člověkem rozšiřovány i na místa, kam s ohledem na jejich životní nároky nepatří, a proto je zde nahrazujeme jinými dřevinami. A třetí kategorie jsou geograficky nepůvodní jehličnaté dřeviny jako je například douglaska tisolistá, jedle obrovská, borovice černá, borovice banksovka, borovice vejmutovka, modřín opadavý, smrk omorika a další. 

Národní park vykácí tisíce stromů, desetitisíce jich vysazuje 

Tyto dřeviny pocházející zejména ze Severní Ameriky a Asie (kromě modřínu), by měly být z území parku úplně odstraněny, aby se zabránilo jejich dalšímu rozšiřování. Místo těchto dřevin vysazujeme ty druhy, které do Podyjí přirozeně patří, avšak člověk je v minulosti vytěžil a už neřešil jejich následnou obnovu. Typickou dřevinou v tomto směru je jedle bělokorá nebo buk lesní.

* O kolik stromů se jedná a v jakém ochranném pásmu?

 Jedná se o tisíce stromů geograficky nepůvodních dřevin a dřevin stanovištně nevhodně vysazených, které se nacházejí zejména ve druhé a třetí zóně národního parku. Malé zbytky takových porostů se vyskytují i v první zóně, přičemž právě zde má jejich postupné odstraňování prioritu.

 * Kterých míst v parku se bude týkat největší zásah do plochy?

Hodně zjednodušeně řečeno -v případě těžby smrku se jedná hlavně o západní část parku, Lesnou a Vranov, v případě těžby borovice se jedná hlavně o centrální a východní část, tedy Čížov až Hnanice. Geograficky nepůvodní jehličnaté dřeviny se nacházejí roztroušeně po celém území národního parku, geograficky nepůvodní listnaté dřeviny, zejména dvě nejvíce problémové - trnovník akát a dub červený - najdeme hlavně v oblasti mezi Znojmem a Havraníky.

* Jakými druhy budou vykácené jehličnany nahrazeny?

Vytěžené plochy jsou následně zalesněny dřevinami, jejichž nárokům a potřebám dané lokality vyhovují. Převažuje hlavně buk lesní a dub zimní. Vysazovány jsou však i další listnaté dřeviny: dub letní, dub cer, dub žlutavý, dub mnohoplodý, dub jadranský, javor mléč, javor klen, lípa malolistá, lípa velkolistá, jilm vaz, jilm horský, jilm habrolistý, jeřáb břek, jeřáb muk, olše lepkavá, třešeň ptačí, jasan ztepilý. Z jehličnatých dřevin vysazujeme již zmíněnou jedli bělokorou.

* Kdy se začne s výsadbou?

Výsadby jsou prováděny buď ještě v tom samém roce, kdy proběhla těžba, nebo v roce následujícím.

* Kolik stromů Národní park Podyjí již vysázel?

 V posledních patnácti letech jsme vysadili téměř 4,5 milionu kusů sazenic lesních dřevin, přičemž ročně se v průměru jedná o tři sta tisíc kusů.

 * Co se stane s vytěženým dřevem?

Vytěžená dřevní hmota je z části prodávána tuzemským zpracovatelům dříví, jedná se asi o desítku menších firem. Zbývající část dřeva slouží na pokrytí potřeb obyvatel z obcí nacházejících se v ochranném pásmu národního parku. Dřevo je pak použito například na krovy domů, a jako materiál na dřevěné oplocení, palivové dříví a podobně.