Podyjí /FOTOGALERIE/ – Nejmenší národní park v zemi a jediný na Moravě slaví letos pětadvacet let fungování. Unikátní a rozmanité území si nenechá ročně ujít několik stovek návštěvníků- Správa národního parku Podyjí připravila pro své příznivce nyní výstavu, která zejména fotograficky připomene uplynulé čtvrtstoletí. Snímky nabídnou mimo jiné porovnání, jak krajina vypadala dříve a jak vyhlíží nyní- Právě Národnímu parku Podyjí a jeho výstavě je další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodou u hranic.
"
V patnácti tematických okruzích ukazují autoři projektu péči o toto chráněné území, rostliny a živočichy závislé na divočině i práci člověka. Připomenou také projekty, které mohly Podyjí nenávratně změnit, naštěstí však nebyly naplněny- „Vernisáž výstavy se uskuteční ve čtvrtek 24. března od čtvrté hodiny odpolední. Expozice bude v Jihomoravském muzeu ve Znojmě přístupná do 10. června. Pak ji čeká přesun do rakouského Hardeggu a na další místa," přiblížil mluvčí správy parku David Grossmann s tím, že výstava je koncipována jako putovní.
Návštěvníci zjistí, jak a proč se mění část lesů Podyjí, co pro přírodu znamenala výstavba a provoz vranovské přehrady. Dostanou také odpověď na otázku, jakou roli hraje člověk v zachování dosavadní pestrosti území.
Expozice ale také dovolí nahlédnout na místa, která jsou už v národním parku ponechaná samovolnému vývoji. „Chceme návštěvníkům ukázat, jak se v Podyjí projevila ochrana území, jaké jsou základní principy péče o ně a jaké jsou představy o jeho vývoji do budoucna," popsal ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Autoři výstavy ale na více než dvou stovkách fotografií a infografik neukazují jen přírodu Podyjí. „Prostor má i spolupráce s rakouskými partnery z Národního parku Thayatal nebo péče o kulturní a technické památky či výzkum území," sdělil Grossmann.
Znalost Podyjí se v očích veřejnosti i odborníků stále více prohlubuje. „Je to zejména díky existenci národního parku. Nabízí poznatky o pestrosti ale i způsobu života vzácných druhů. Tyto znalosti tak může Správa národního parku Podyjí promítnout do péče o svěřené chráněné území," vysvětlil spoluautor výstavy a zoolog Jihomoravského muzea ve Znojmě Antonín Reiter.
Jednotlivé události, které formovaly dějiny, krajinu a přírodu Podyjí, si budou moci návštěvníci i prolistovat. K vidění bude i dokument Obrázky z Podyjí. „Chceme lidem přiblížit park v souvislosti se změnou, která se s přírodou za dlouhá léta udála. Výstava bude atraktivní zejména pro obrazový materiál. Týká se jednotlivých oblastí činnosti správy parku, jako jsou lesy, pozemky, řeky, turistika nebo vesnice, která na území parku leží," vypočítala Lenka Reiterová ze správy parku.
Národní park Podyjí byl vyhlášen v roce 1991. Je nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný na Moravě. Rozkládá se na třiašedesáti kilometrech čtverečných. Žije zde čáp černý, užovka stromová nebo kudlanka nábožná. Díky železné oponě zde měla příroda šanci na nerušený vývoj.
Putovní výstava „Národní park Podyjí – Čtvrtstoletí pro přírodu" je jednou z řady akcí, které mají toto výročí připomenout.
o Podyjí
Národní park reprezentuje výjimečně zachovalou ukázku krajiny říčního údolí. Kaňon Dyje vytváří unikátní říční fenomén s četnými meandry, hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, nejrůznějšími skalními tvary, kamennými moři a skalními stěnami. Většina obdobných říčních údolí byla u nás pozměněna výstavbou přehrad, silnic a rekreačních objektů. Území vyniká vysokou pestrostí rostlinných a živočišných společenstev danou střídavou expozicí svahů v údolí Dyje. Přirozenou osou území je řeka Dyje, která na své čtyřicet kilometrů dlouhé cestě z Vranova do Znojma vytvořila v horninách českého masivu kaňonovité údolí, jehož hloubka dosahuje až dvě stě dvaceti metrů. Celé údolí je takřka souvisle porostlé přirozenými a přírodě blízkými lesy. V západní části najdeme zbytky původních podhorských bučin s jedlí a tisem, které východním směrem střídají dubohabrové porosty. V Podyjí roste více než sedmdesát druhů zvláště chráněných rostlin, z toho bezmála dvě desítky druhů orchidejí. Zoologové zde napočítali na pětašedesát druhů savců a sto padesát druhů ptáků.
