Nejen s dotčenými obcemi, ale i s vedením Středočeského kraje chce znovu ministerstvo životního prostředí jednat o vzniku Národního parku Křivoklátsko. Proti tomu vznikla před dvěma lety petice, pod níž se podepsalo čtrnáct tisíc lidí. Vyhlášení národního parku se nezamlouvá ani vedení Středočeského kraje. Sérii nových jednání o vzniku Národního parku Křivoklátsko zahájil náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský s hejtmanem Středočeského kraje Josefem Řihákem (ČSSD).

Ministerstvo chce ale jednat i s dalšími subjekty, včetně dotčených obcí, a to o opatřeních souvisejících se vznikem národního parku. Pokud se zástupcům ministerstva životního prostředí podaří najít řešení se zmíněnými subjekty, pak je dost reálné, že k vyhlášení Národního parku Křivoklátsko dojde v průběhu příštího roku. Jenže. Ačkoliv ministr životního prostředí Richard Brabec (Ano) považuje vyhlášení národního parku jako formální potvrzení jeho hodnot, hejtman Středočeského kraje Josef Řihák se už v minulosti přiklonil na stranu odpůrců národního parku. „Současný stupeň ochrany této části Středočeského kraje je plně dostačují,” řekl už dříve hejtman Josef Řihák.

Jeho slova potvrdil před více než rokem také náměstek pro životní prostředí Marek Semerád (ČSSD). I on vnímá současnou ochranu přírody jako dostačují. „Stupeň ochrany přírody pro tuto část Středočeského kraje je plně dostačující, což tvrdí také nezávislí biologové a lesníci, kteří léta v křivoklátských lesích pracují,” řekl Semerád. A právě petici se čtrnácti tisíci podpisy by politici rozhodně neměli podle Marka Semeráda brát na lehkou váhu. Podle něj by nebylo správné, aby v lesích hospodařila jen hrstka vládou vyvolených. „Nejsem přesvědčen, že toto území je natolik ohroženo profesionální prací lesníků, že by se zde muselo vytvořit území pouze pro pár vyvolených,” podotkl Marek Semerád a dodal: „V současné době první zóny CHKO velmi striktně omezují volný vstup do lesa. Pokud bude vyhlášen NP, tak se omezí volný vstup do lesa na daleko větším území, než doposud. To přinese nemalé problémy nejen místním obyvatelům, ale i rozvoji turistiky a podnikatelským aktivitám. Jako velmi silný argument vnímám petici proti vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, pod kterou se podepsalo přibližně čtrnáct tisíc občanů.”

Místní se bouří

Už počátkem března dali obyvatelé z Křivoklátska jasně najevo svůj názor během debaty o možném vyhlášení národního parku, kterou uspořádalo hnutí Ano na Rakovnicku. Zatímco Petr Hůla, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko, tu obhajoval chystaný projekt národního parku, Miroslav Pecha, předseda Základní pobočky České lesnické společnosti Křivoklát, byl proti. Předseda lesnické pobočky v Křivoklátě dále zdůraznil, že pokud pomine hrozba vyhlášení národního parku, lesníci určitě ihned zareagují a najdou společnou řeč s CHKO Křivoklátsko pro zajištění další ochrany přírody. Odpůrci chystaného Národního parku Křivoklátsko se především obávají, aby Křivoklátsko nedopadlo jako Šumava, kde došlo k obrovské tragédii v přírodě. Tento argument však Petr Hůla odmítá. Podle něj je totiž problém Národního parku Šumava politický, nikoliv odborný. Podle vedoucího Správy CHKO Křivoklátsko je důležité, aby byl Národní park Křivoklátsko vyhlášen, a to kvůli tomu, že je zájem o tato území a skupují je cizinci. „Národní park zajistí celistvost a také to, že honitby budou patřit státu. Uvidíte, že na má slova dojde a že se budete pak divit,” vzkázal odpůrcům Petr Hůla. „Jsem občan Křivoklátu a pamatuji daleko lepší časy. S argumenty, proč by měl vzniknout národní park, souhlasím a jsem na to pyšný, ale to je vše. V obci chybí kanalizace, vodovod, je tu i podpětí v elektrické síti. Že tu budou cyklostezky, je sice hezké, ale v obci všechno chátrá. Vyhlášení národního parku je nesmysl,” řekl v březnu Karel Breník (zemřel koncem dubna letošního roku, pozn. red.).

Mezi odpůrci vyhlášení Národního parku Křivoklátskoje i starosta městyse Křivoklát Milan Naď. Místní občané se totiž v anketě jasně vyjádřili, že stojí proti národnímu parku. „Záměr vyhlášení národního parku tady zástupci ministerstva životního prostředí neobhájili,” připomněl starosta Milan Naď. Ten zároveň podotkl, že v Křivoklátě je už dostvysokýturistickýruchna místní podmínky a další navýšení rozhodně obec nepotřebuje. „Podle nás pro přírodu zde stačí statut CHKO. Šumava byla zelená do roku 1991,” připomněl starosta Křivoklátu Milan Naď. A i další místní obyvatelé pak v diskuzi zmínili, že Křivoklát není na další přísun turistů připravený. Chybí větší zázemí, více služeb v ubytování a stravování a navíc jejich daleko vyšší kvalita. Starosta obce Kublov Josef Matějka má na věc trochu jiný názor. Podle něj by už měl někdo rozhodnout. „Jsem zastáncem národního parku, Křivoklát by si jistě zasloužil větší pozornost. Zároveň ale také volám po větší odpovědnosti státu a příslušných orgánů, aby se konečně pochlapily. Každá ze stran si ponechá své přesvědčení a diskuzi ohledně vzniku národního parku to nikam neposune. Někdo by již měl rozhodnout, nejistota ochraně přírody rozhodně neprospívá.”