Breník: Proti vyhlášení národního parku nejsou jen lesáci a myslivci. Proti je široké spektrum občanů

Rakovník – Petici, která bojuje proti návrhu zřízení Národního parku Křivoklátsko a která už řadu měsíců koluje mezi občany, podepsalo téměř dvanáct tisíc lidí nejen z Křivoklátska, ale i z mnoha míst naší republiky. Někdo nesouhlasí se zbytečným rozhazováním peněz ze státní správy, neboť považuje současný stav ochrany přírody na Křivoklátsku za dostatečný, jiný se obává, aby se krásné udržované lesy Křivoklátska nezměnily v „kůrovcový Boubín” (viz Šumava). A další skupina se obává zintenzivnění šikany se strany ochránců přírody.

Jeden z iniciátorů petice Karel Breník konstatoval: „Nejsou to jen lesáci a myslivci, jak se snaží veřejnosti naši oponenti podsouvat, ale je to široké spektrum občanů, kteří se prostě a jednoduše s myšlenkou možného Národního parku Křivoklátsko z mnoha pochopitelných důvodů neztotožnili.”

Petr Hůla, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko, který se dle svých slov rovněž účastní přípravy návrhu zákona o NP Křivoklátsko, ujišťuje veřejnost Křivoklátska, že všechna předjednaná a s obcemi dohodnutá pravidla v návrhu zákona zůstávají zachována. „Navíc byl zařazen paragraf, který umožní vjezd cyklistům na celé území národního parku po zpevněných a účelových cestách,” nechal se slyšet poté, co se proti navrhovanému zákonu postavila také řada milovníků cykloturistiky.

***

Petici podepsalo téměř 12 tisíc lidí z celé ČR

Křivoklátsko – Uběhlo pár měsíců od mého posledního rozhovoru s předsedou petičního výboru Karlem Breníkem, rodákem z Křivoklátu. Zajímá mě, jak se žije na Křivoklátsku muži, který je jedním z těch, kteří vyhlásili otevřený boj proti zřízení národního parku.

* Kolik občanů se do současné doby pod petici podepsalo?

Petice je stále živý organismus a stále ji podepisují noví lidé. Dnes už je jich téměř 12 tisíc. Ti, kteří ji podepsali, se zajímají o její osud. Volají nebo posílají maily, navštěvují nás osobně. Oddoby vzniku petice se přístup široké veřejnosti k této problematice značně změnil, a to v tom pohledu, že Národní park Křivoklátsko není nezbytný. Od občanů se při komunikaci dozvídáme jejich názory na možnost vyhlášení národního parku na Křivoklátě.

* A ty jsou jaké?

Nemohou pochopit, proč má být vyhlášen, když současný systém ochrany území je osvědčený více než 30 lety fungování Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko s řadou dalších kategorií chráněných území (rezervace, ptačí oblast a další). Také nemohou pochopit, že v době, kdy vláda už neví, koho by jak obrala (zdravotnictví, důchodci, školství, policie atd., atd., atd.),má někdo zájem prosazovat založení instituce, která za desítky milionů korun z kapes daňových poplatníků nepřinese nic, než zábavu pro pár lidí z ochrany přírody. Nevěří, že Křivoklátsko nemůže potkat stejný osud jako Šumavu, kdy v navrhovaném NP je několik tisíc hektarů jehličnatých porostů. Nevěří, že na využívání oblasti se nic nezmění, jak to tvrdí ministr zemědělství Bendl a někteří další protagonisté národního parku. Mají dojem, že jediným motivem, proč vyhlásit NP, je dnes dostat se k rozlehlým honitbám a provozovat myslivost jako zábavu za peníze daňových poplatníků, zatímco dnes pronájmy honiteb a výnosy z režijních honiteb přináší společnosti miliony korun a umožňují výkon práva myslivosti stovkám místních i přespolních myslivců.

* Jaký bude další osud petice?

Jediné, co můžeme dnes říci, je, že Ministerstvo životního prostředí návrh zákona dosud nepředložilo vládě k projednání a že petice bude včas předána vládě i parlamentu k projednání.

* Připomeňte důvody, které vás vedly k sepsání petice...

Celé generace lesníků několik staletí utvářely tvář Křivoklátska. Je paradoxem, že tam, kde byly v naplňování svých cílů nejúspěšnější, by se jimi vytvořená krajina měla stát kořistí nezodpovědných fanatiků, kteří pod pláštíkem ušlechtilých hesel chtějí aktivitu lidí, kteří se o ni zasloužili, omezovat nebo dokonce vyloučit.

* Když hovoříte se sympatizanty petice, co jim nejvíce na celé věci vadí?

Lidé si čím dál častěji uvědomují, že „zaplocení” určitého území, obehnaného spoustou zákazů a nařízení, bývá zástěrka, jak ze státního rozpočtu odčerpávat peníze. Propagace myšlenky nezbytnosti zřízení Národního parku Křivoklátsko je veřejnosti prostřednictvím médií neustále podsouvána, účelově manipulována nepravdivými a zkreslenými údaji ze strany Ministerstva životního prostředí, a lidé již zjišťují, že to tak úplně není. Toto ministerstvo podporované různými ekologickými iniciativami přesvědčuje laickou, odbornou i politickou veřejnost o „nezbytnosti” vyhlášení dalšího parku z důvodu zachování „jedinečné křivoklátské přírody”.

* Co s tím?

Ministerstvo financí by mělo při přerozdělování finančních prostředků bedlivě sledovat, na jaké projekty a činnosti Ministerstvo životního prostředí tyto finanční prostředky vynakládá. Vdobě ekonomické recese, kdy jsou omezovány finance na nezbytné fungování státu (tzn. snižování počtu policie, hasičů, zdravotnictví, školství, státní sociální podpory), je přepychem financování různých aktivistů a přírodovědců a jejich „smělých plánů” směřujících z jejich pohledu k „ochraně přírody”. Smutným mementem výsledku práce „ochranářů” je Šumava s tisíci hektary holin a uschlého mrtvého lesa. Nedovolme prosím, aby se stejná politika prosazovala i na Křivoklátsku. Apeluji na čtenáře Rakovnického deníku, aby se k petici připojili. Pokud by tak chtěl někdo učinit, napište si, prosím, o text petice na můj e-mail: karel.brenik@ seznam.cz.

Další skupině občanů vadí myslivost, která je prý umožněna jen vyvoleným. Petr Hůla v zářijových Křivoklátských listech například zdůraznil, že omezení, plynoucí ze zřízení národního parku, se týká zásadně především uživatelů a nájemců honiteb – tedy prebendy marginální skupiny, která má ekonomický profit z myslivosti.

Těžba

Na přetřes se kdysi při setkání s bývalým ministrem Františkem Pelcem dostala rovněž těžba dřeva v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko .

Vyšší stupeň ochrany přírody je zde dle Petra Hůly nutný: „Potřebovali bychom, aby se intenzita zásahů v lesích zmenšila, respektive technologie, které se zde používají, nejsou pro přírodu optimální.” Ale odhadovaná ztráta z produkce dřeva přechodem na bezzásahový režim by dle Karla Breníka ročně vyšla na desítky milionů korun.

„Ke ztrátám, které lze vyčíslit, by ještě přibyly následkem útlumu hospodářské činnosti například ztráty pracovních míst v sociálně citlivém regionu či vyloučení samozásobování obyvatel přilehlých obcí palivem,” zdůraznil Karel Breník.

Ministerstvo životního prostředí považuje vyhlášení Národního parku Křivoklátsko za jednu ze svých priorit.

Ovšem vyhlášení parku bude stát desítky milionů korun, další finanční prostředky si vyžádá i správa území.

Dostatečná ochrana

Proti zřízení národního parku se mimo jiné vyjádřil předseda 17. základní organizace Českého svazu ochránců přírody Rak Rakovník Jiří Pšenčný: „Pro ochranu přírody nemá národní park rozhodující význam. Celá oblast, která se uvažuje jako národní park, je začleněna v chráněné krajinné oblasti. Všechny obzvlášť cenné lokality, které by si zasloužily vyšší stupeň ochrany, spadají do rezervací, národních rezervací, chráněných památek, přírodních výtvorů a podobně. Navíc část Křivoklátska má možná ochranu vyšší, než všechny parky dohromady. Je součástí prezidentské honitby v Lánské oboře a ochranného pásma vodárenské nádrže Klíčava. Ve větší míře jde o záležitost komerce. Národní park je samostatnou územně správní jednotkou, takže správa národního parku vykonává na území téměř všechnu státní správu. S tím se tu objeví spousta úředníků a razítek.”

Dobrá značka

Dle ministerstva životního prostředí ale přinášejí národní parky regionu, ve kterém jsou vyhlášeny, ekonomickou vzpruhu. Mají mezinárodní věhlas. „Značka národního parku znamená i snadnější přístup k podpoře z veřejných zdrojů pro obce i pro soukromé subjekty. Státní fond životního prostředí, který poskytuje podporu výstavbě čistíren odpadních vod, hospodaření s odpady či zlepšování kvality ovzduší obce v národních parcích a jejich sousedstvích, jednoznačně preferuje,” upozornil kdysi bývalý ministr František Pelc při setkání s občany Křivoklátska.

***

NP Křivoklátsko

návrh na zřízení Národní parku Křivoklátsko je nyní ve fázi schvalování,­ předkládá se ministerstvům,­ ministr zemědělství Petr Bendl například s návrhem souhlasí,­ návrh poté půjde k projednání do vlády

„Pro ochranu přírody nemá národní park rozhodující význam. ” Jiří Pšenčný , ochránce přírody