Fórum čtenářů

Národní park Šumava musí v současné době šetřit. Nyní se začalo s úsporami mezd a propouštěním technicko-hospodářských zaměstnanců i dělníků. Po 20 letech existence parku se však tímto postupem zhoršuje sociální stav a zvyšuje se nezaměstnanost. Například v Nové Peci bylo propuštěno 18 dělníků na dřevoskladě a propouštěli se další dělníci na územních pracovištích, a to i dělníci starší a zkušení v době, kdy v parku mají být prováděny odborně náročné práce v lesích, při výsadbě na holinách, doplňování kultur potřebnými dřevinami, prořezávkách, ochraně sazenic a stromů nebo práce při údržbě vodních toků a cest. Vypisování tendrů na tyto práce neplní své poslání. Vede k tomu, že se najímají různí dodavatelé, kteří práce nabízejí zdánlivě levněji, ve svých důsledcích však provádějí práce dělníci nezapracovaní a bez potřebných místních i odborných znalostí a zkušeností. Práce cizích dodavatelů vyžaduje náročnější dozor a v příštích letech vyvolává potřebu oprav a vylepšování. Tento způsob je ve svých důsledcích ve skutečnosti dražší.

Jednotlivá územní pracoviště by měla zaměstnávat stálý počet odborných dělníků, který by se měl doplňovat jinými dodavateli jen v případě kalamit. V dobách potřebných úspor vyžaduje řešení také hospodaření se dřevem. V posledních 10 až 15 letech se začalo uplatňovat ponechávání velkého množství dřeva v lese k zetlení, tedy ke shnití. Zničením dřeva na každém stromu přicházíme nejméně o 1 000 korun. Shnilé stojící i ležící dřevo bude nutno nahradit jinými materiály, uhlím, ropou, plynem, plasty, železem a betonem, které jsou nákladnější, energeticky náročnější, pro přírodu méně ekologické a jejich likvidace je obtížná. Ztráta z tohoto důvodu je 8 000 korun/hektar/rok. Další ztráta vzniká tím, že nové stromy se začnou obnovovat, až když je dřevo úplně zetlelé, a to trvá 100 let, po tu dobu pod nimi bude ležet lesní půda ladem. Zetlelé dřevo pokryje téměř 40 % povrchu plochy, která by za tu dobu vyprodukovala na 150 m3 dřeva na každém hektaru, což na ploše 1.

zóny představuje 1,5 mil.m3. Až snad po 200 letech vyrostou na zetlelém dřevě nové stromy, bude to opět jen smrk, protože jiné dřeviny se tak neobnovují a ten smrk bude na chůdových kořenech o 40 % více ohrožen větrem. Vzniká vůbec otázka, proč má takové množství dřeva zůstat ležet v lese, když v žádném pralese tolik mrtvého dřeva nenajdeme. Nemůže to být kvůli špatné lesní půdě, protože stromy před napadení kůrovcem dobře rostly a celé jejich porosty byly z devítidílné bonitační klasifikace na 2. až 4.místě, měly tedy dostatek živin. Tlející dřevo nemůže být považováno za hnojivo, neboť se skládá z celulózy, hemicelulózy, ligninu, tříslovin, pryskyřic a ty jsou složeny z 95 % z uhlíku, vodíku a kyslíku. Na zbývajících 5 % se podílí 10 prvků, jako jsou draslík, dusík, fosfor, vápník, hořčík, síra, křemík, železo, vápník a sodík, jejichž množství je velmi nízké. To na rozdíl od některých vědců dobře vědí kořeny stromů, které zetlelým dřevem neprorůstají, ale obrůstají ho po povrchu, a vytvářejí tak chůdový tvar. Jak mají však po 100 letech na takovém dřevě vyrůst nové stromy, kde se vezme semeno, když kůrovec všechny dospělé stromy dávno zničil? Hodnota dřeva ponechaného k zetlení je v národním parku nyní 10 miliard korun. Prohlédl jsem letos 56 kusů starých ležících stromů na Smrčině a nalezl jsem jeden kmen se smrkovými semenáčky. Na holinách po kůrovci nemá tlející dřevo potřebné vlhké prostředí. Současně tím vzniká akutní nedostatek palivového dřeva pro místní obyvatele. K tomu přistupují tuny oxidu uhličitého, který uniká do ovzduší z tlejícího dřeva, a zhoršuje tak skleníkový efekt, který přispívá ke globálnímu oteplování. Nehospodárná a mimořádně nákladná jsou opatření, která národní park nesmyslně provádí při uplatňování bezzásahového režimu a zákazu zpracování kůrovcem napadených stromů. Například odkorňování stojících stromů je 10krát dražší než běžně používané způsoby. Kůrovec se tak šíří každoročně do ostatních lesů ve II. zónách a do lesů sousedních vlastníků u nás i v Bavorsku a Rakousku. Tam musí být prováděna velmi nákladná a pracná ochranářská opatření při kladení velkého množství lapáků, lapačů, při spotřebě chemických prostředků a kontrol. Tyto zvýšené náklady jsou oprávněni sousedé požadovat podle zák.č.114/1992 Sb. O přírodě v národním parku panují u některých organizací romantické názory, jakoby na ni nepůsobily žádné ekonomické vlivy. Rozsah poškození lesů a přírody je obrovský, a proto by první zóny neměly být zvětšovány. Jejich nynější rozloha 9 000 ha je dostatečná a umožňuje provádět veškerou vědeckou a výzkumnou činnost.