Nespokojenost s řešením situace v oblasti finančních podpor lesního hospodářství ze strany krajů a ministerstva zemědělství vyjádřili účastníci XII. konference Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), která se uskutečnila v dubnu v Pelhřimově.

Lesnictví podle nich není pouze producentem ekologické suroviny, ale poskytuje společnosti řadu mimoprodukčních funkcí. Zatímco nároky společnosti na tyto funkce stoupají, ocenění jejich hodnoty je mizivé. Proto je třeba všechny funkce převést do tržní hodnoty.

Podle Ing. Jiřího Matějíčka, CSc., (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti) nemá Česká republika vyřešeny otázky ve spojitosti s mimoprodukčními funkcemi lesa a vlastníci lesa je nemohou zobrazit ve svých příjmech.

„Proto by se naše lesnická politika měla obracet také do oblasti mimoprodukčních funkcí lesa,” uvedl. Česká republika by podle něj měla kompenzovat vlastníkům volný přístup do lesů a mimoprodukční funkce lesů.

Dřevařský výbor Evropské komise podle Matějíčka rozpracovává akční plán pro lesnický sektor. Tento plán by měl být pravděpodobně letos schválen.

Je zaměřen na příspěvek zelené ekonomice a je zaměřen na potenciál lesnického sektoru. Ten by se neměl odvíjet pouze od ceny dřeva, ale měly by tam být zahrnuty i mimoprodukční funkce. Jedno z témat se nazývá oceňování a platby za lesnické ekosystémové služby. Jde o nalezení způsobů, jak tyto funkce lesa převést do tržní podoby. Doporučuje se, aby se transformovaly do platebních systémů. Měly by se také financovat výzkumné projekty.

„U nás se ale pro to nedělá nic. Za funkce lesa nedostáváme zaplaceno,” řekl Matějíček. Evropa také usiluje o vyjádření hodnoty environmentálních a sociálních funkcí lesa, protože tato hodnota není pokryta příjmy

Majitelé lesa by měli dostávat náhradu za újmu způsobenou rekreací a dalšími službami, jimiž lesy přispívají společnosti.

„Myslíme si, že by to bylo od státu férové, aby vlastníkům lesa za tyto služby poskytl nějakou náhradu. Chceme o tom vést diskusi s příslušnými orgány,” řekl na konferenci předseda SVOL Ing. František Kučera s tím, že příliv lidí do lesa je čím dál tím větší. „Každoročně stoupá návštěvnost lesů, čím dál více stoupá turistické využití lesů. Lesy musejí být zároveň obhospodařovány tak, aby trvale plnily své hospodářské a sociální úlohy.

Rostou tlaky na vlastníky lesů a nutí je investovat. Proto by bylo férové, aby to společnost nějak kompenzovala. Možné řešení financování těchto záležitostí vidí mimo jiné ze zdrojů Lesů ČR. Finanční prostředky na účtech tohoto podniku podle Kučery pocházejí z regionů, ale tam se již nevracejí a v regionech chybí. Část těchto prostředků by se dalo použít na vyplácení příspěvků na hospodaření v lesích.

Dřevo není jediný zdroj tržeb

Podle Matějíčka všechny funkce lesa je třeba převést do tržní podoby. Do budoucna bychom se totiž neměli dívat na dřevo jako jediný zdroj tržeb.

„Pokud se budou náklady přenášet jen na cenu dřeva, je to jako devastující politika,” konstatoval Matějíček. Podle SVOL se v České republice ročně vytěží přes 15 milionů metrů krychlových dřeva a více než jedna třetina se vyveze do zahraničí bez přidané hodnoty. Exporty dřeva přitom stále stoupají.

V roce 2006 se z České republiky do zahraničí vyvezlo zhruba 3,8 milionu metrů krychlových dřeva, o rok později už to bylo 4,4 miliony, v roce 2010 to bylo 5,5 milionu a předloni 6,8 milionu, z toho byly asi čtyři miliony metrů krychlových kulatiny.

Matějíček zdůraznil, že není důvod pro to, aby lesnictví produkovalo jen jediný výrobek. Musí vytvářet nabídky služeb, které les poskytuje, a to v oblasti biodiverzity, kvality pitné vody, rekreace a podobně.

Je třeba diverzifikovat zdroj příjmů vlastníků lesa. Dnes jsou služby poskytované lesem zadarmo. Z hlediska právního je to určitý druh obohacení, plnění bez právního důvodu. „Ekonomie říká, že jakákoliv bezplatná spotřeba směřuje k nadměrnému užívání a nedostatečnému zásobování, protože výrobce nemá žádnou motivaci,” řekl Matějíček na konferenci.

Výsledkem dosavadní filozofie, že produkční funkce lesa patří vlastníkovi a mimoprodukční funkce společnosti, je, že tu nefunguje tržní mechanismus, dochází k selhání trhu.

„Pokud chceme vybudovat trh se službami ekosystémovými a rekreačními, nevznikne sám,” řekl s tím, že v České republice chybí podpora ze strany institucí i politiků.

Problém je také v nedostatku informací, neodráží se to v lesnické politice, nedostane se to ani k zákonodárcům.

Každý stát má vlastní politiku

V oblasti lesů na rozdíl od zemědělství neexistuje společná lesnická politika. Každý stát Evropské unie si je vede podle sebe. Lesnická politika je ovlivňována jinými sektory, které mají dopad na lesnickou politiku, energie, životní prostředí a tak dále. Propojení mezi lesnickou politikou a dalšími politiky jsou nesporné.

Lesní politika ve sféře ministerstva zemědělství v uplynulých letech včas a účinně nezareagovala na promyšlenou environmentální politiku ministerstva životního prostředí, přivedla lesnictví k jeho dehonestaci a postupnému vytěsňování z lesů.

Zatímco stát vynakládá stamilionové částky na podporu nejrůznějších ekologických projektů, nad jejichž smysluplností a oprávněností se dá podle Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů mnohdy pochybovat, lesnictví, které přejímá do své běžné profesní činnosti lesnické služby v oboru environmentálních a sociálních potřeb společnosti, zůstává na okraji jeho pozornosti.

„Lesnictví a lesnická politika není jenom o stromech, ale i o lidech, proto je třeba se zabývat také lidmi, kteří mohou něco změnit,” dodal Matějíček.