Na Vysočině roste stále více cizokrajných stromů. Jejich rychle rostoucí dřevo se využívá k topení, především v teplárnách nebo kotelnách velkých firem. Většinou jde o druhy japonských topolů. Snahy podnikatelů ale kritizují ochránci přírody. Stromy totiž mohou nepříznivě ovlivnit genofond místních druhů, zejména topolů a vrb.
Aleje jsou mimo jiné v Pucově na Třebíčsku, v Bystřici nad Pernštejnem a také v Dobrohostově na Havlíčkobrodsku.Sklízí se v ziměSklizeň dřeva probíhá po pěti letech, vysvětluje majitel plantáže u Dobrohostova Karel Milichovský: „V zimě je ve vegetačním klidu, obsahuje nejmenší vlhkost. Pak se sklízí kombajnama. Funguje to podobně, jako klasický štěpkovač."Na přírůstech stromů se podepsalo i letošní suché léto a začátek podzimu. Starší stromy snášejí sucho hůř než ty mladší. „Je to klon topolu maximoviče a topolu černého," vysvětluje pěstitel. Odbyt na dřevo si plantážníci domlouvají už rok dopředu. Lidé ho domů příliš nechtějí, dřevo se totiž sklízí vlhké a štěpinky jsou poměrně malé. Karel Milichovský ale dodává do velkých tepláren a také nadnárodnímu výrobci nábytku. Ekologům se to příliš nelíbíPěstování cizokrajných dřevin nese určitá rizika. Podle Václava Hlaváče z Agentury ochrany přírody a krajiny jde především o genofond místních druhů topolů a vrb. Jediná cesta je podle něj skutečně dodržet jen pětiletou životnost stromů. „To mýcení nastává ještě před tím, než stromy začnou kvést a plodit, tak aby nemohlo dojít k tomu křížení s našimi druhy."
