Jihlava 23. srpna (ČTK) - Lesní podniky na Vysočině už vytěžily nejméně čtvrtinu stromů poškozených koncem července během bouře se silným větrem. Práce urychluje nasazení moderních těžebních strojů - harvestorů. Pro veřejnost platí zákaz vstupu do lesů na Telčsku a na Žďársku, který však řada rekreantů nerespektuje. Podle lesníků, které dnes oslovila ČTK, by lidé neměli nebezpečí podceňovat, protože stále hrozí to, že poškozené stromy mohou spadnout. Na lesních cestách je rovněž potřeba počítat s větším pohybem lesní techniky.

V lesích žďárské společnosti Kinský bylo poškozeno kolem 40.000 metrů krychlových dřeva, což je množství, které se blíží roční těžbě tohoto podniku. "Zhruba třetina už bude těžebně zpracována," řekl lesní rada Miroslav Matoušek.

Pracovníci Lesního družstva obcí se sídlem v Přibyslavi stačili vytěžit skoro 40 procent z celkových asi 12.000 metrů krychlových poškozeného dřeva. Harvestory zatím pracují na místech s největším počtem vyvrácených a zlomených stromů. "Až se budeme pohybovat po jednotlivých vývratech a zlomech, tak se postup významně zpomalí," podotkl ředitel Jiří Svoboda. Dřevo se podle něj dá bez problémů prodat, protože na trhu je po něm poptávka a kalamita byla spíš lokální. Přesto bude družstvo na polomech tratit. U zlomených stromů se poškozené části prodávají do papíren zhruba za polovinu ceny, která je za kulatinu. Zpracovávání dřeva z polomů je také dražší než běžná těžba.

Ve státních lesích na Vysočině bylo poškozeno přibližně 80.000 metrů krychlových dřeva, a to hlavně na Jihlavsku a na Žďársku. Práce pokračují podle harmonogramu, uvedl ředitel krajského ředitelství Lesů ČR Jan Slovák. I podle jeho zkušenosti lidé na zákaz vstupu do lesů moc nedbají. "Na Javořici jsem potkal pána s dvěma vnoučaty, přímo v postižených porostech. Nad nimi visely stromy, všude byly cedule se zákazem," popsal.

Bouře škodila i v obecních lesích Herálce na Žďársku. "My už máme všechno v pořádku. Z lesa je všechno vytěžené, auta nám odvážejí dříví," uvedl starosta Lubomír Gregor. Zpracování polomů šlo rychle i díky tomu, že se na na něm kromě odborné firmy podíleli občané. Asi tři desítky rodin přijaly nabídku obecního úřadu a za poplatek si v lese samy vyráběly palivo.