Málo peněz v kase ministerstva životního prostředí (MŽP) je hlavním důvodem, proč se váhá s vyhlášením Národního parku Křivoklátsko.

Ještě před několika měsíci vše postupovalo k tomu, aby byl park vyhlášen, před necelým měsícem odpůrci parku dokonce donesli petici se 14 tisíci podpisů protestujících lidí do Poslanecké sněmovny, nyní je vše jinak. Šetří se.

„Je otázka, zda budou na nový národní park peníze. Méně financí je ve všech resortech a provádějí se úspory. V tuto chvíli se škrtají peníze i pro stávající národní parky a je nutné zjistit, zda v takové situaci vůbec máme dostatek financí na to, abychom vyhlašovali další,” uvedl mluvčí MŽP Matyáš Vitík.

Zatím není jasné, zda ministerstvo od záměru vyhlásit nový národní park zcela ustoupí, nebo jej zatím jen odloží na dobu, kdy bude více peněz.

„Snažíme se zajistit, aby v rozpočtu byla pro příští rok rezerva a národní park (NP) se mohl vyhlásit. Nejdražší je přitom samotné vyhlášení a zřízení NP, které vychází řádově na desítky miliónů korun,” doplnil mluvčí.

Národní park Křivoklátsko by měl mít rozlohu více než sto čtverečních kilometrů.

Měl by ochránit jedinečnou rozmanitou přírodu lokality s hlubokými údolími potoků a řeky Berounky, unikátní komplex lesa, který patří k největším v českém vnitrozemí. Kromě toho se tu vyskytují i chránění živočichové, například rak kamenáč nebo kovařík fialový.

Pro odpůrce vyhlášení parku by tento ústup mohl být příznivou zprávou.

„Křivoklátští občané nevěří slibům ministerstva, že se vyhlášením národního parku nic nezmění, že se na území bude dál hospodařit a že kromě myslivců nebudou dotčeny žádné zájmy místních lidí, návštěvníků ani jiných lidských aktivit, které se na současném využívání území podílejí,” uvedli odpůrci v čele s předsedou petičního výboru Karlem Breníkem.

Protestující se navíc domnívají, že už existující chráněná oblast a další ochranné prvky vzácné území dostatečně zajistí před devastací nebo dokonce neregulovanou těžbou dřeva. Podle dřívějších vyjádření ministerstva to ale zajištěno není.

„Dosavadní forma chráněné krajinné oblasti nebyla účinná. I přes ni dochází k postupnému úpadku mimořádných přírodních a krajinných hodnot tohoto území,” argumentovalo ministerstvo ve prospěch vyhlášení národního parku a kritizovalo hlavně vysazování nepůvodních dřevin, stahování dřeva z lesů nebo melioraci pozemků.

Teď však, alespoň dočasně, ochrana přírody ustupuje prozaickému šetření.