V Národním parku Šumava se podle svědectví Hnutí Duha začaly z lesa svážet už i staré klády.  Ty byly dříve ponechány k zetlení, aby se část živin vrátila do půdy. Podle správy parku ale klády v okolí Modravského potoka v lese zůstat neměly a sváží se až teď, protože dřív to neumožňovalo počasí. Aktivisté však tvrdí, že dřevo je staré i několik let.

Podle aktivistů "těžba" již dříve pokácených stromů ochuzuje les o cenné živiny. Navíc na šíření kůrovce nemá ponechání klád vliv, zatímco vytažené dřevo se dá zpeněžit. Podle Hnutí Duha je otázkou, zda peníze nebyly hlavním důvodem pro zásahy proti kůrovci.

S tím ale Správa Národního parku Šumava nesouhlasí. Podle ní se na hromadách soustřeďuje dříví, jež nebylo možné z lesních porostů na odvozní místo dostat dříve, než to dovolily podmínky počasí. "Pokud je meteorologická situace nepříznivá a půdní podmínky jsou natolik nevhodné, že by mohlo dojít k poškození půdního povrchu, dříví se nesoustřeďuje," vysvětluje Jan Kozel, náměstek ředitele Správy NP a CHKO pro lesní ekosystémy..

Klády se z lesa začnou vyvážet ve chvíli, kdy se počasí zlepší a půda není tak nasycená vodou. "Dříví,  i starší, dříve zpracované, se soustřeďuje pomocí šetrných mechanizačních prostředků s nízkým vlivem na půdní povrch," vysvětluje Kozel. Jak je vidět i na snímcích Hnutí Duha, dříví vyváží lehká pásová souprava s mimořádně nízkým měrným tlakem na půdu. Stejný typ prý používají v severských státech na rašelinných půdách. Jinde se využívají i lesní lanovky - při jejich práci se dříví povrchu půdy vůbec nedotýká.

Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha není pravdivé tvrzení parku, že jde o dřevo, které se mělo odvézt, jen dosud to neumožňovalo počasí. "Mnoho těch klád leželo v přírodě více let. Jen malá část jsou klády, které mohou být z loňska, u kterých by mohla správa parku něco takového tvrdit," říká Bláha. Podle něj jde naopak většinou o kmeny staré, z nichž některé už začaly hnít. Některé kmeny jsou odkorněné a pravděpodobně mnohem starší než z loňska. Protože odkorněné dřevo pomalu tleje, mohou prý být některé i starší než čtyři roky.

"Ředitel národního parku a člen regionální Rady ODS Jiří Mánek ve snaze vytěžit co se dá, vydal už loni pokyn, aby pracovníci parku začali vyvážet část dřeva, která byla předtím ponechána k zetlení," tvrdí Bláha. Podle něj je vyvážení starých klád od Modravského potoka příkladem této činnosti.