Texty modravského starosty Antonína Schuberta jsou vždy plné polopravd nebo i hůře a já si vždycky po jejich přečtení říkám, co vede pana starostu k takovému opakovanému převracení skutečností, ze kterých si má čtenář vždy odnést, jak je Šumava konfliktní a jak je jemu a všem na Šumavě, včetně turistů, ubližováno. Protože když se s panem starostou potkáme, povídáme si vždy docela přátelsky, ale pak zas přiletí z Modravy nějaká mediální facka. Takže postupně k některým bodům z nedávného článku Negativní mediální evergreen (LN 26. 10.).
Proč nám už dnes nestojí v šumavském parku sjezdovky a developerské projekty? Protože veřejný zájem na ochraně přírody na Šumavě trvá, přestože některé obce se opakovaně snažily o výstavbu takových záměrů, a protože stále existuje velká skupina lidí (a troufám si říct, že dokonce stále větší a větší), která jezdí na Šumavu za její přírodou a nemá zájem se zde uzavřít do akvaparků nebo na golfová hřiště. Takové vyžití nabízí zájemcům nedaleké Lipno nad Vltavou, a právě možnost výběru dokazuje, že současná podoba zákona o ochraně přírody a další legislativa je v tomto nastavena správně. Navíc novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která čeká na hlasování poslanců, tuto praxi nijak nemá měnit, zpřísňovat ani přitvrzovat. Novela zákona naopak tím, že stanoví nové zóny a přesně definuje jejich cíle, včetně zóny kulturní krajiny, umožní obcím ležícím uvnitř národních parků se dlouhodobě rozvíjet udržitelným způsobem. Zároveň bude novela zárukou, že se nebudou dělat politická rozhodnutí o šumavské přírodě, a to díky zákonem stanovenému patnáctiletému moratoriu na změnu zonace. To je revoluční změna zajišťující právě tu stabilitu, po které šumavští starostové řadu let oprávněně volali.
Sucho. Mnohokrát bylo řadou renomovaných odborníků potvrzeno, že šumavské souše naprosto nejsou příčinou vysychání Šumavy. Problém sucha je mnohem širší a daleko přesahuje Šumavu. Jestli něco má opravdu vliv na vysychání Šumavy, je to vedle klimatické změny dlouhodobé odvodňování Šumavy melioracemi. Ministerstvo životního prostředí a správa NP tuto historickou chybu z minulého století nyní velmi cíleně napravují v podobě revitalizací rašelinišť a obnovy přirozeného vodního režimu v šumavské přírodě.
Jsou místní lidé a turisté od vzniku národního parku opravdu utlačováni? Kde skládají hlavu dva miliony turistů ročně, kteří přijíždějí do Národního parku Šumava? Kde snídají, obědvají a večeří? Koho opravdu živí nová návštěvnická střediska správy parku, která už v první sezoně přitáhla 400 tisíc lidí, kteří museli jít někam na oběd či se ubytovat? Samozřejmě, že místní podnikatele. Vznik rodinných farem nikdo neblokuje, ale v mnoha šumavských obcích jsou pořád objekty, které čekají na renovaci a tak rozhodně není důvod rozšiřovat zástavbu do volné krajiny. Ostatně toto platí pro celou Českou republiku. Šumava se také stejně jako jiné části Česka, ale třeba i Bavorska, potýká s negativním trendem posledních let – vylidňováním malých obcí směrem do měst. A je zcela na obcích, aby si své občany udržely. Pokud tomu pomůže rozvoj turistiky na Šumavě, pak je potřeba nabídnout turistům především kvalitní služby, díky kterým se budou na Šumavu vracet. I projektů v souladu s udržitelným rozvojem je nespočet, jen je potřeba se inspirovat v zahraničí, sledovat trendy a realizovat je.
Modrý sloup. Směšování problematiky Modrého sloupu s novelou zákona o ochraně přírody a krajiny je zcela mimo. Modrý sloup mohl být zřejmě dávno otevřen, nebýt chyb bývalého ředitele Správy NP Šumava Jiřího Mánka. Dnes je otevření Modrého sloupu na posouzení v rámci procesu EIA, což je proces, který má své náležitosti a termíny. Pokud se podaří EIA dokončit s výsledkem, že bude možné Modrý sloup otevřít, budu velmi rád. Ne kvůli sobě, ale kvůli tisícům turistů, kteří si budou moci projít tohle krásné místo, a symbolicky tak otevřít další spojení s našimi bavorskými sousedy. Modrý sloup ale nemá nic společného s aktuální novelou zákona. Zrušení omezení plošného zákazu pohybu mimo vyznačené stezky v prvních zónách je totiž nepochybně krokem k většímu otevření parků lidem. Právě na Šumavě se to s ohledem na rozlohu parku projeví nejvíce. Klidová území, která vzniknou, nebudou svým rozsahem větší než současné první zóny a navíc vstupy do klidových území budou omezené jen po určitou část roku, v další části roku budou klidová území zpřístupněná.
Větší otevření parku směrem k lidem je tak naprosto nesporné a nezpochybnitelné a vy to víte, pane starosto. Novela zákona je vyváženým návrhem a svítí v ní naděje na konec šumavského konfliktu. Ale já se trochu obávám, že vy máte na rozdíl ode mne konflikty vlastně docela rád.
RICHARD BRABEC, ministr životního prostředí, Hnutí ANO
