Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Stovky zvířat a rostlin z Jihomoravského kraje se nově dočkají ochrany. Seznam zvláště chráněných druhů je podle ministerstva životního prostředí totiž zastaralý. A Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky připravila návrh jeho aktualizace. Teď je v něm přes osm set druhů, připravovaná novela jich předpokládá téměř čtrnáct set.

"

Hlavní důvod ke změně je, že nynější seznam současnou míru ohrožení a vzácnosti jednotlivých druhů neodráží. „Od svého vzniku v roce 1992 se nijak zásadně neupravoval. Vědecké poznatky o stavu jednotlivých druhů za posledních dvacet let se v něm nepromítly," vysvětlila mluvčí ministerstva Jana Taušová.

Mechy a lišejníky

Změní se především počet bezobratlých v seznamu. „Ve stávající vyhlášce je jich 116 a v novém návrhu 346. Je to kvůli tomu, že počet bezobratlých v České republice výrazně převyšuje obratlovce. Vyskytuje se tady přibližně čtyřicet tisíc druhů. Podobné je to s rostlinami, u kterých se počet zvyšuje o víc než tři sta. Přibyly zejména nižší rostliny, jako jsou mechy a lišejníky, které doteď v seznamu vůbec nebyly," uvedla Taušová.

Chystané změny sleduje i krajský odbor životního prostředí. „Ke změnám se vyjadřujeme. Chceme, aby byl systém druhové ochrany pružnější a rychleji reagoval na změny v přírodě," uvedla Vlasta Škorpíková z odboru. Dodala, že na seznam určitě patří vzácný orel královský.

A jeho zařazení ministerstvo opravdu plánuje. Tento dravý pták totiž v současnosti hnízdí v České republice pouze na Břeclavsku. Podle ornitologa Davida Horala celkem ve třech párech. V oboře Soutok mezi řekami Morava a Dyje poprvé zaznamenali jeho výskyt v roce 1998. „Od té doby dosáhl nejvýš pěti párů. Jeden se však ze Znojemska přesunul do Rakouska, další byl na Brněnsku, ale zmizel," uvedl ornitolog.

Zatím je orel královský chráněný pouze jako všichni volně žijící ptáci. „Je na stejné úrovni jako vrabec nebo pěnkava. Na seznamu zvláště chráněných živočichů není," konstatoval Horal.

K připravovaným změnám přidal své poznámky i vedoucí oddělení speciální ochrany přírody Správy Podyjí Martin Škorpík. Do seznamu chce zahrnout například šakala. „U toho se vzácně stane, že ho například srazí auto nebo ho zastřelí myslivec, který si jej splete s toulavým psem," upozornil Škorpík.

Pokuta? Sto tisíc

Pokuty za zabití či zničení druhu ze seznamu těch zvláště chráněných můžou dosáhnout až sto tisíc korun. „Pokud to ale člověk udělá ve zvláště chráněných územích nebo pokud se jedná o opakované porušení zákona, mohou být pokuty až dvojnásobné," sdělila Taušová.

Velmi draze tak člověka může vyjít v budoucnu například poškození jedovatého hřibu rudonachového, který má na seznam také přibýt.

Kdy ale plánované změny začnou opravdu platit, zatím není jasné. „Datum účinnosti upravené vyhlášky teď není možné odhadnout. Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů vyhlašuje ministerstvo životního prostředí po dohodě s ministerstvem zemědělství. Jediné, co můžu říct, je, že projednávání už začalo," doplnila Taušová.

Chráněný kapr a jelec? Nově už ne

Jižní Morava - Bramborníček hnědý nebo brkoslav severní. To jsou příklady ptáků, které plánovaná změna seznamu zvláště ohrožených druhů také ovlivní. Na rozdíl od orla královského ale tito ptáci stejně jako desítky dalších druhů ze seznamu zmizí.

Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Jany Taušové jim bude dál stačit pouze obecná ochrana. „Například populace brkoslava severního, který v České republice každý rok zimuje, je teď v Evropě ustálená na víc než sto třiceti tisících párů," vysvětlila jeden z důvodů Taušová.

Dodala, že ze seznamu zmizí také některé druhy ryb. „Jedná se o ty, které obhospodařovávají rybáři, jako jelec jesen a mník jednovousý nebo také kapr obecný. Jeho divoká forma totiž vymizela nebo není možné ji poznat. Další příklad je vyhynulá plotice lesklá," vyjmenovala mluvčí.

Jiné druhy seznam opustí, protože se jejich počty za posledních dvacet let zvýšily. Jedná se třeba o motýly perleťovce mokřadního nebo otakárka fenyklového.

Zvláště chráněná přestane být i bělozubka bělobřichá, což je hmyzožravec podobný rejskovi. V posledních letech se totiž z jižní Moravy rozšířila do dalších částí státu a šíří se dál. „U dalších druhů, jako je pačmelák cizopasný, se zase posunuly a prohloubily naše znalosti a zjistilo se, že natolik ohrožené nejsou," uvedla Taušová.

Ze seznamu má po změně zmizet i sladkovodní mlž velevrub malířský. „Jde totiž o nejběžnější druh tohoto rodu, který není uvedený v červených seznamech a není ho proto třeba chránit," konstatovala mluvčí.

V případě rostlin čeká vyřazení ze skupiny zvláště ohrožených například len tenkolistý. „Je vázaný na teplé oblasti středních Čech a jižní Moravy. Právě na Moravě je celkem hojný a méně ohrožený," přiblížila Taušová.

Podobný příklad je brambořík nachový, který se vyskytuje v listnatých lesích, hájích a křovinách. „Ten také najdeme na jižní a jihozápadní Moravě," řekla mluvčí.

Za půl století zmizelo patnáct druhů, říká Laštůvka

Jižní Morava - Vidět ve dne motýla je pro lidi čím dál vzácnější. Jejich počty na jižní Moravě klesají. Druhy, které byly ještě před dvaceti lety početné, se podle odborníka Zdeňka Laštůvky z Mendelovy univerzity v Brně stávají vzácnými. „Pouhé zařazení do seznamu zvláště chráněných druhů nepomůže," upozorňuje Laštůvka.

- Je pravda, že je v České republice stále méně motýlů?

Částečně. Z území České republiky známe něco přes 3 400 druhů motýlů. Jen asi 160 druhů jsou ale výrazně zbarvení denní motýli, které lidé běžně potkávají. Naprosto převládají druhy méně nápadné, které jsou aktivní obvykle v noci, a říkáme jim například můry nebo moli. Úbytek se týká hlavně zmíněné skupiny denních druhů.

- Jak rychle v posledních letech motýli mizí?

V případě denních motýlů zmizelo za posledních asi padesát let z České republiky přibližně patnáct druhů.

- Které motýly už lidé na jihu Moravy nepotkají?

Například ze světlých doubrav se ztratil v polovině sedmdesátých let bělopásek hrachorový a po deseti letech ho následoval bělásek východní. Hnědásek jižní vymizel z jihomoravských stepí v roce 1974, žluťásek úzkolemý kolem roku 1990.

- Proč motýlů ubývá?

Může za to hlavně intenzivní lidská činnost a rostoucí požadavky na využívání přírodních zdrojů. V konkrétních případech může jít třeba o zátěž prostředí toxickými látkami nebo přímou likvidaci posledních míst výskytu.

- Lze je nějakým způsobem chránit?

Někdy to lze, jindy je již pozdě nebo to z nějakých důvodů nejde. Pouhé zařazení do seznamu zvláště chráněných druhů živočichů pomoci nemůže, pokud současně nefunguje aktivní ochrana příslušných druhů, spočívající v ochraně a péči o jejich životní prostředí."