Arcibiskup olomoucký Jan Graubner hodnotí pro Deník dosavadní stav majetkového vypořádání se státem. V rozhovoru hlava arcidiecéze říká:
Olomoucký kraj – Přibližně polovinu pozemků zatím dostalo od státu v takzvaných církevních restitucích arcibiskupství olomoucké. Lhůta se přitom krátí, Státní pozemkový úřad má čas jen do konce roku. „Pokud nebude jiné řešení, obrátíme se na soud," říká v rozhovoru pro Deník olomoucký arcibiskup Jan Graubner.
* Mohl byste připomenout, o jaké majetky olomoucké arcibiskupství žádalo a jaká část z nich mu zatím byla vrácena?
Jedná se o asi 50 tisíc hektarů pozemků, z toho přibližně 45 tisíc hektarů lesů a zhruba pět tisíc hektarů zemědělské půdy a ostatních pozemků. Z požadovaných lesních pozemků je asi polovina na území okresu Jeseník, zbytek v oblastech kolem Zábřehu a Mírova, Konice, Kroměříže, Rajnochovic a Velehradu. U zemědělské půdy jde převážně o menší pozemky jednotlivých farností roztroušené po celém území arcidiecéze, větší celky se nacházejí zejména na Kroměřížsku – v okolí Chropyně a Hulína, dále na Uherskohradišťsku, Prostějovsku a Jesenicku. Dosud bylo vydáno 26 tisíc hektarů pozemků, což je něco málo přes polovinu požadované výměry. Rozhodující vliv na nízkém procentu vyřízených restitucí má zpoždění vydávání bývalého majetku biskupství vratislavského v okrese Jeseník, kde bylo doposud vydáno jen asi deset procent požadovaného majetku.
* Po státu byste se mohli stát druhým největším majitelem lesů v republice. Na části lesních pozemků již hospodaříte. Jaké máte dosavadní zkušenosti s převzatým majetkem? V jakém stavu lesy nyní jsou?
V různých místech je to odlišné. Některá jsou hezká, ale je dost lesů zanedbaných, kde jsou například mladé stromky přemnoženou zvěří tak okousané, že jediným řešením je jejich vytrhání a nová výsadba. Většina hájenek je v hodně špatném stavu, takže budou vyžadovat velké investice, aby mohly sloužit. Takže prvním úkolem je stabilizace. S tím druhým největším majitelem to nebude tak horké, protože majitelem není církev jako celek, ale jednotlivá biskupství a kapituly či farnosti nebo řeholní společnosti. To jsou stovky subjektů.
* Založili jste společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc neboli ALSOL a skrze ni hospodaříte. Jaký byl důvod jejího vzniku? Zvažovali jste i variantu zřízení odboru pro správu lesů, jako má například biskupství ostravskoopavské?
Zvažovali jsme obě možnosti, ale nám se zdálo lepší oddělit tyto majetkové starosti, abychom se na biskupství mohli více věnovat hlavní činnosti, tedy především duchovní správě. Majetková správa má vydělávat na hlavní činnost. Od příštího roku už dostaneme od státu každým rokem o pět procent méně na platy kněží, katechetů a pastoračních asistentů. Na to musíme vydělat, abychom nemuseli propouštět a zavírat kostely či školy. V církevních školách jsou sice učitelé placeni státem, ale na opravy budov nedostáváme. Na ty se částečně skládají věřící ve sbírkách, ale většinu musíme vydělat.
* Co budete dělat, když úřady vypořádání nestihnou do konce roku? Přistoupíte k žalobám?
Se žalobami budeme určitě šetřit, ale pokud nebude jiné řešení, tak na ně přistoupíme.
* Kolik lidí by mohlo arcibiskupství ve firmě po skončení majetkového vypořádání zaměstnávat a kolik zhruba může být sezonních zaměstnanců?
Za předpokladu, že nám majetek bude vrácen v tom rozsahu, v jakém jsme žádali, bude mít společnost ALSOL asi sto zaměstnanců a na sezonní práce v lesích bude uzavírat asi 450 smluv se soukromníky, tedy OSVČ. Jiná otázka je případné další zpracování dřeva nebo samostatné hospodaření v zemědělství, ale to se bude rozvíjet postupně.
* Aktuálně nastal velký posun ve vydání zámku a dalších nemovitostí v Kroměříži. Můžete to přiblížit?
Právě v úterý došlo k podpisu smlouvy o vydání takzvané Biskupské mincovny a Knížecího domu. Vydání zámku a Podzámecké zahrady taky nic nebrání, ale smlouvu o něm chceme podepsat až se smlouvou, kterou předáme tyto objekty zpět památkářům k dlouhodobému užívání. To bude bezplatné, ale s povinností starat se jako správný hospodář. Na této smlouvě se ještě pracuje a k podpisu dojde v příštím roce. Co se týká Květné zahrady, jejíž vydání Národní památkový ústav odmítl, hodláme o přezkum tohoto rozhodnutí požádat soud.
