Tři novinky přibližují dřevo a lesy Krkonoš, čtvrtá je věnována historické kartografii.

Vrchlabí – Čtyři nové publikace o historii a přírodě Krkonoš vydala v uplynulých dnech Správa KRNAP.

Nové poznatky

Sběratele a nadšence upoutá zejména Nejstarší obrazová mapa Krkonoš. „Jde již o druhé, upravené vydání knihy kronikáře Šimona Hüttela. Je rozšířené o nové poznatky a kapitoly. Zpráva o stavu královských lesů na Trutnovsku z roku 1609 a Seznam boudařů z Velké a Malé Úpy roku 1644. Autory textů jsou Miloslav Bartoš, Jiří Louda a Pavel Klimeš,” upozornil mluvčí národního parku Radek Drahný a doplnil, že součástí knihy je i skládaná mapa. Zatímco zmíněná knížka je v prodeji, další tři mohou získat zájemci zdarma nebo je mohou stáhnout z webu národního parku.

Brožura Mrtvé dřevo – živý les čtenáři přibližuje význam tlejícího dřeva pro lesní ekosystém. „Mnohým by se mohlo zdát, že suché stojící stromy či padlé kmeny – stejně jako suché větve – nemají v lese co dělat. Zejména na území národních parků, kde je dáván maximální prostor pro přirozený vývoj lesa, je opak pravdou,” popisují odborníci. Potravu i domov v odumřelém dřevu nacházejí mnozí obyvatelé lesa a je tedy jeho nezbytnou součástí.

Péče o lesy

Publikace Lesy Krkonošského národního parku a péče o ně zasvěcuje čtenáře do problematiky hospodaření v lesích na území parku. „Lesy jsou cenný komplex s mozaikou stanovišť a míst, ovlivňovaných více či méně člověkem. Jejich zachování a zlepšení celkového stavu, struktury a stability je jedním z prvořadých cílů pracovníků národního parku,” píše se v publikaci.

„Zároveň lesy představují žijící kroniku působení lidí v regionu. Naděje na skutečné zachování krkonošských lesů, obnovu jejich struktur se stává skutečností. Je podmíněna zachováním pokorného přístupu člověka k přírodě, která pro něj představuje skutečně otevřenou knihu,” píše se v textu. Brožura Příběh lesa – devět století krkonošských hvozdů se věnuje jejich vývoji. „V minulosti byly lesy hluboké, svobodné a neprostupné. Přibližně od 11. století ale do jejich života vstoupil člověk a dlouhá tisíciletí klidu vystřídala období rychlých změn. Odlesnění ve středověku kvůli stříbrným dolům, plavení dříví, svážení dříví na rohačkách, živelné i hmyzí kalamity, to vše jsou fenomény, které čtenáři najdou popsány,” dodal mluvčí Radek Drahný. Pozorovatele upoutá vybavenost publikací z hlediska použitých kreseb a fotografií. „Každý fanoušek Krkonoš by měl mítmapu Hüttla ve vlastnictví,” píše například na Facebooku Przemek Wiater. „Mne zaujala pasáž o pálení dříví. Byla jsem se podívat na milíř v Horním Maršově,” komentovala publikaci, staženou z internetu Věra Krejzová.