Prostějov 8. listopadu (ČTK) - V okolí Běleckého Mlýna na Prostějovsku dnes byla zahájena výsadba první plantáže korkovníku amurského. Na projektu, který má ověřit možnost pěstování této dřeviny v tuzemských podmínkách, spolupracuje místní podnikatel s Mendelovou univerzitou v Brně. Korek vypěstovaný na Hané by měl v budoucnu sloužit především jako izolační hmota ve stavebnictví a uplatnění by mohl najít také v interiérovém designu. Finanční hodnota projektu, na kterém se podílí Olomoucký kraj a Evropská unie, nebyla zveřejněna.

"Pro výsadbu jsme nachystali plochu o rozloze 1,5 hektaru, na kterou vysadíme téměř 2500 korkovníků," řekl dnes novinářům lesní správce společnosti Bělecký Mlýn Josef Venus. Korek je sice podle něj v tuzemských podmínkách netradiční dřevina, ale produkční využití dřeviny je možné. "Partnerství s univerzitou nám zajistí, že výsledky budou objektivně vyhodnoceny a pro nás to bude zpětná vazba, zda je dobré se do takového podniku vůbec pouštět," podotkl.

Stavební firmy nyní používají korek, který je získáván pouze z dubu korkového pěstovaného převážně na území Španělska a Portugalska. Korek z korkovníků vypěstovaných v tuzemsku by podle odborníků mohl být zajímavou alternativou, a to nejen z finančního pohledu. "V rámci spolupráce s univerzitou budou testovány základní vlastnosti korku z korkovníku amurského, které jsou klíčové pro stanovení jeho dalšího využití. Budeme sledovat jeho růstové schopnosti v našich podmínkách se stanovením jeho technické využitelnosti v závislosti na věku. Je to běh na dlouhou trať, s prvními závěry počítáme za pět let," podotkl Venus.

Společnost Bělecký Mlýn příští rok plánuje zkušebně vysadit v okolí stejnojmenné obce také javor cukrový, ze kterého lze vyrábět javorový sirup. Více než 80 procent světové produkce javorového sirupu nyní podle Venuse pochází z Kanady. "Zkusíme inovativní přístup, zda surovinu na výrobu sirupu bude možné získávat i u nás a nedovážet hotový sirup z Kanady," doplnil Josef Venus. Sirup se získává zahuštěním mízy vytékající na jaře při poranění kmene stromu javoru cukrového. Sirup obsahuje cukry, minerální a organické látky, které mají příznivý vliv na lidský organismus.

První zmínky o možnostech produkčního využití korkovníku v ČR pochází z roku 1912. Výzkumy na toto téma byly provedeny v 60. letech, kdy se sovětským vědcům podařilo pěstovat korek i v chladnějších oblastech. Korek korkovníku měl tehdy částečně nahradit korek korkového dubu.

Porosty korkovníku, které původně měly charakter plantáží, byly zakládány ve směsi s habrem obecným, lípou srdčitou a střemchou, nebo jako čisté porosty. Jejich pozůstatky jsou nyní k vidění ve Šnepově na Nymbursku, v Jílovicích u Opočna a u Lanžhotu.