S většinou majetku nemohou hospodařit
Kašperské Hory – Zhruba 15 milionů korun ročně přinášejí do rozpočtu Kašperských Hor městské lesy.
Jde o téměř pětinu ročního rozpočtu města, které má třetí největší výměru obecních lesů v České republice (největší lesy má Brno, druhý je Písek – pozn. aut.). Vlastní 6126 hektarů lesa, z toho 4800 hektarů je v šumavském parku a 622 hektarů v CHKO Šumava. O tyto lesy se město nemůže starat a majetek rozvíjet. Na tom se shodly starostka Bohuslava Bernardová a vedoucí provozu Kašperskohorských městských lesů (dále jen KML) Hana Naušová. Výnos je silně omezený, náhrady dostává město jen za lesy v první zóně.
Město už několik let usiluje o vyčlenění svých lesů z parku. Šanci vidí v prosazení zákona o šumavském parku. „Vidím poslední šanci města k odchodu z národního parku při projednávání zákona o Národním parku Šumava, protože až se hranice zákonem „zabetonují“, už s nimi nikdo nepohne. Verzi zákona, která prošla Senátem, jsem paragraf po paragrafu, odstavec po odstavci, rozporovala v dopise adresovaném prezidentu republiky Miloši Zemanovi. Psala jsem ho 10. září letošního roku. Dostala jsem odpověď z prezidentské kanceláře, že můj dopis předali analytickému oddělení. Snahou není zvýšit těžbu a zisky, ale udržet porosty pro další generace,“ konstatovala Bernardová. Omezené hospodaření má KML i v lesích ve druhé zóně parku. „Pořád se někomu musíme podřizovat,“ uvedla starostka. Městská firma nemůže těžit dřevo v první zóně parku, ve druhé a třetí zóně je těžba daná hospodářským plánem, který připomínkuje ministerstvo životního prostředí, jež místy povoluje jen částečnou těžbu. „Největší problém máme sporosty v prvních zónách. Můžeme pouze asanovat kůrovcovou hmotu. Nesmíme vysazovat, takže tam bude časem bezlesí a nebudou mít hodnotu ani další produkci. Město přichází o trvale udržitelné lesy,“ uvedla Naušová.
KML jsou také druhým největším zaměstnavatelem ve městě.
Mají i s pilou 45 lidí a zaměstnávají 50 živnostníků na těžbu a přibližování dřeva. „Pokud bychom v lesích mohli sami hospodařit, nevím, zda by se výrazně zvýšil výnos a počet zaměstnanců, ale určitě bychom měli ty lesy zajištěné do budoucna, což nemáme,“ uvedla starostka. KML mají například v Povydří hromady oloupaného dřeva, které podle zákona nesmějí zpracovat. Za práce, které městská firma udělá, a za hmotu, která musí zůstat v parku ležet, dostává kompenzace. Jenže ty se nevyrovnají hodnotě dřeva, za jakou by se dalo prodat. „Vychází to tak nula od nuly,“ uvedla Naušová.
KML letos vytěží 25 000 až 30 000 metrů krychlových dřeva. Podle Naušové těží v posledních letech méně, protože po orkánu Kyrill a kůrovcové kalamitě musela zpracovávat více dřevní hmoty. Průměrná cena dřeva se pohybuje do 2000korun za kubík. „Loni jsme dosáhli vrcholu, ale nyní je cena horší a padá. Nicméně je stále slušná,“ dodala vedoucí. KML uzavírají čtvrtletní smlouvy s odběrateli podle cenové výhodnosti. V souvislosti s Kašperskými Horami se často mluví o možnosti těžit zde v zemi ukryté zlato. Místní lidé jsou dlouhodobě proti. „Lesy jsou naše zlato. Naše zelené zlato. Ctíme moudro našich předků, že lesy máme půjčené od budoucích generací,“ uzavřela Bernardová.
Kašperské Hory – Zhruba 15 milionů korun ročně přinášejí do rozpočtu Kašperských Hor městské lesy.
Jde o téměř pětinu ročního rozpočtu města, které má třetí největší výměru obecních lesů v České republice (největší lesy má Brno, druhý je Písek – pozn. aut.). Vlastní 6126 hektarů lesa, z toho 4800 hektarů je v šumavském parku a 622 hektarů v CHKO Šumava. O tyto lesy se město nemůže starat a majetek rozvíjet. Na tom se shodly starostka Bohuslava Bernardová a vedoucí provozu Kašperskohorských městských lesů (dále jen KML) Hana Naušová. Výnos je silně omezený, náhrady dostává město jen za lesy v první zóně.
Město už několik let usiluje o vyčlenění svých lesů z parku. Šanci vidí v prosazení zákona o šumavském parku. „Vidím poslední šanci města k odchodu z národního parku při projednávání zákona o Národním parku Šumava, protože až se hranice zákonem „zabetonují“, už s nimi nikdo nepohne. Verzi zákona, která prošla Senátem, jsem paragraf po paragrafu, odstavec po odstavci, rozporovala v dopise adresovaném prezidentu republiky Miloši Zemanovi. Psala jsem ho 10. září letošního roku. Dostala jsem odpověď z prezidentské kanceláře, že můj dopis předali analytickému oddělení. Snahou není zvýšit těžbu a zisky, ale udržet porosty pro další generace,“ konstatovala Bernardová. Omezené hospodaření má KML i v lesích ve druhé zóně parku. „Pořád se někomu musíme podřizovat,“ uvedla starostka. Městská firma nemůže těžit dřevo v první zóně parku, ve druhé a třetí zóně je těžba daná hospodářským plánem, který připomínkuje ministerstvo životního prostředí, jež místy povoluje jen částečnou těžbu. „Největší problém máme sporosty v prvních zónách. Můžeme pouze asanovat kůrovcovou hmotu. Nesmíme vysazovat, takže tam bude časem bezlesí a nebudou mít hodnotu ani další produkci. Město přichází o trvale udržitelné lesy,“ uvedla Naušová.
KML jsou také druhým největším zaměstnavatelem ve městě.
Mají i s pilou 45 lidí a zaměstnávají 50 živnostníků na těžbu a přibližování dřeva. „Pokud bychom v lesích mohli sami hospodařit, nevím, zda by se výrazně zvýšil výnos a počet zaměstnanců, ale určitě bychom měli ty lesy zajištěné do budoucna, což nemáme,“ uvedla starostka. KML mají například v Povydří hromady oloupaného dřeva, které podle zákona nesmějí zpracovat. Za práce, které městská firma udělá, a za hmotu, která musí zůstat v parku ležet, dostává kompenzace. Jenže ty se nevyrovnají hodnotě dřeva, za jakou by se dalo prodat. „Vychází to tak nula od nuly,“ uvedla Naušová.
KML letos vytěží 25 000 až 30 000 metrů krychlových dřeva. Podle Naušové těží v posledních letech méně, protože po orkánu Kyrill a kůrovcové kalamitě musela zpracovávat více dřevní hmoty. Průměrná cena dřeva se pohybuje do 2000korun za kubík. „Loni jsme dosáhli vrcholu, ale nyní je cena horší a padá. Nicméně je stále slušná,“ dodala vedoucí. KML uzavírají čtvrtletní smlouvy s odběrateli podle cenové výhodnosti. V souvislosti s Kašperskými Horami se často mluví o možnosti těžit zde v zemi ukryté zlato. Místní lidé jsou dlouhodobě proti. „Lesy jsou naše zlato. Naše zelené zlato. Ctíme moudro našich předků, že lesy máme půjčené od budoucích generací,“ uzavřela Bernardová.
| Region: | Západní Čechy |
|---|
