BZENEC / Nezvyklé „plody" nacházejí v těchto dnech na jabloních, hruškách, třešních a meruňkách majitelé zahrádek ležících v blízkosti Moravské Sahary. Některé větve jsou doslova obsypány desítkami chroustů maďalových. Zelenající se větve se pak brzy mění v lysiny. Pouhé sesbírání brouků přitom nestačí, z nedalekého lesa totiž přilétávají další a další jedinci. Podle hrubých propočtů jich tam může být až půl miliardy.
Oblast kolem Moravské Sahary se začíná měnit. Zahrádky z ní mizí jak mávnutím kouzelného proutku. „Dřív bylo běžné, že když si člověk vysadil padesát keříků jahod, míval zaručenou úrodu. Sousedovi se z nich ale ujaly jen tři. Já jsem si pro změnu vysadil patnáct ovocných stromů a zůstaly mi taky jen tři," uvedl starosta Vracova Jaroslav Repík.
Důvodem je přemnožený chroust a jeho larvy, které už několik let pustoší krajinu. „Lidé si nám chodí stěžovat na radnici, že nemají ani zeleninu, a ptají se nás, kdy zjednáme nápravu. Těžko se nám přitom vysvětluje, že pracovníci ochrany přírody zakázali letecký postřik oblasti, který by jako jediný účinný prostředek chrousty zastavil," doplnil Repík.
Zatímco problémy s chrousty mají první zahrádkáři, majitelé lesních pozemků bijí na poplach už delší dobu. „Jen na sazenicích mladých stromků dosáhla přímá škoda způsobená larvami chroustů patnáct milionů korun, a to neberu v potaz škody na následné produkci," vyčíslil dopad Martin Zavrtálek z Lesů ČR. Přestože je kořenový systém stromů v tomto období v bezpečí, vlastníci dřevin nejásají. Chrousti totiž ve velkém ožírají listnaté stromy.
Odborníci se přitom obávají toho, co se stane, až samičky nakladou vajíčka. Z nich se totiž vylíhnou nové ponravy, kterých může být až několik miliard. Nezničí je přitom mráz ani oheň. Larvy se totiž zavrtají hluboko do země, kde dokážou přečkat i prudké výkyvy teplot. Živí se přitom kořeny stromů, které pak hynou. Postřik ale vlastnící lesů nemohou použít, dokud jim k tomu neudělí výjimku orgány státní správy. A ty se jí brání.
Podle mluvčí Krajského úřadu Jihomoravského kraje Denisy Kapitančikové úřad povolení k postřiku neudělil proto, že by mohl narušit životní prostředí. „Měl by významný negativní vliv na ptačí druhy, které jsou předmětem ochrany této ptačí oblasti, a měl by i významný negativního dopad na lokality soustavy Natura 2000," uvedla Kapitančiková.
Odborníci s tím nesouhlasí, protože postřik by byl rozprášen ve formě mikroskopických kapiček. „Na jeden hektar plochy by stačilo pouhých deset litrů postřiku, v němž samotný přípravek tvoří pouhé jedno až dvě procenta objemu," zdůraznil Petr Zahradník z Lesní ochranné služby Praha.
