TVRDONICE Jaké stromy má rád bobr? Jak tlusté a výživné a jak daleko od vody? Odborníci sledují, co těmto vodním hlodavcům chutná a co přehlížejí. Výsledkem má být návrh, jak škody po bobřím řádění co nejvíce snížit.
Dvě sezony vědci pozorovali bobra třeba v polesí Tvrdonice na Břeclavsku, kde žije asi 180 jedinců. O jejich chutích toho už vědí dost. Nejraději má měkké stromy – vrbu a topol, a když v lokalitě nejsou, vrhá se na ekonomicky cennější duby či jasany. Právě na dubech vzniká největší finanční ztráta. Odborníkům ale zatím chybějí poznatky, jaké dřeviny si hlodavec vybírá v různých prostředích. „Z výsledků je pro nás zásadní, že v případě, že jsou na místech s duby i měkké dřeviny, tak se poškození dubů zásadně snižuje. Potvrdili jsme si hypotézu, že měkké dřeviny dokážou snížit škodu," popisuje Ondřej Mikulka z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Proto už testují nárazníková pásma tím, že mu u vody vysazují dřeviny z pohledu lesních hospodářů nedůležité a nenáročné – zmíněné vrby a topoly. „Ačkoliv víme, že by to mohlo fungovat, může nastat problém se zakládáním takovýchto porostů. V praxi mohou tyhle plochy narážet na legislativu, efektivnost nebo problém s výsadbou a zajištěním v různých oblastech," upozorňuje Mikulka, že je třeba ještě spoustu věcí „doladit".
Celý článek najdete v MF Dnes.