Lysá nad Labem (Nymbursko) 22. května (ČTK) - Stát podle myslivců nemá plán jak řešit případné přemnožení vlků. Jejich expanze je nyní silná. Hrozí, že se za několik let v České republice přemnoží, řekl dnes ČTK jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota v Lysé nad Labem na Nymbursku. Ve městě začal 24. ročník mezinárodní výstavy myslivosti. Stát by měl podle Janoty určit, kolik vlků na území republiky je únosných. Podle ochránců přírody ale plán týkající se vlků existuje.
Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny v reakci na vyjádření myslivců namítla, že plán na minimalizaci konfliktů mezi vlky a lidmi existuje. Jde o takzvaný Program péče o vlka, který agentura připravila a nyní o něm jednají ministerstva životního prostředí a zemědělství. Poznamenala, že plán byl projednáván mimo jiné i se zástupci Českomoravské myslivecké jednoty.
Podle ochránců přírody je vlk v krajině přínosem, pomáhá regulovat přemnožená zvířata jako divoká prasata, daňky, jeleny a srnce.
V České republice žije podle jednatele myslivecké jednoty 60 až 80 vlků. Samice může mít během roku tři až pět mláďat, počet vlků v Česku tak může rychle růst. Podle Janoty se vlci během tří let ze severu Čech rozšířili až na jih. Část jich zahyne například na komunikacích, část může být nelegálně odlovena, i tak jde ale o velký nárůst, uvedl.
"Chceme jednoznačně stanovit pravidla, abychom mohli populaci (vlků) regulovat. Opravdu nechceme, aby lidé v beznadějné situaci brali spravedlnost do vlastních rukou," řekl Janota. Stát by měl definovat, kde vlk je či není žádoucí, dodal.
Vlci podle Janoty působí škody například na Broumovsku, kde žije unikátní stádo divokých muflonů. "Tam škody jdou do statisíců a stát tomu nečinně přihlíží. V této lokalitě by bylo opravdu žádoucí začít nějakým způsobem vlka redukovat," míní jednatel Českomoravské myslivecké jednoty. Vlci podle něj populaci muflonů už téměř zlikvidovali.
Uvedl, že v Ralsku se vlci stahují už i do obcí. "Jedete obcí a leží vám šest vlčat pod lampou, to je nenormální. Vlk se sžívá s člověkem a tam je to nebezpečí," řekl. Stát podle Janoty chovatelům neplatí dostatečné náhrady za škody, které vlk způsobí. Odškodnění odpovídá ceně masa zabitého kusu, není ale zohledněna genetická a chovatelská hodnota.
Šůlová uvedla, že návrh programu také předpokládá, že kompenzace škod po útoku vlka na hospodářská zvířata zahrnou náklady na povinný veterinární posudek, kafilerii a škodu za zaběhnuté kusy. Ministerstvo životního prostředí podle Šůlové doporučilo krajským úřadům, které kompenzace za škody způsobené vlky proplácejí, aby je zvýšilo podle návrhu Svazu chovatelů ovcí a koz. Stát poskytne chovatelům hospodářských zvířat stoprocentní dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Loni vlci na hospodářských zvířatech napáchali škody za 1,5 milionu korun.
Komentáře
Stát nemá plán jak řešit dlouhodobě trvající přemnožení býložravé zvěře. Její expanze je setrvalá a silná. Hrozí, že se za několik let ještě více přemnoží, řekl dnes OLH v Kryštofově Údolí na Liberecku. Stát by měl podle OLH určit, jaký rozsah škod zvěří na území republiky je únosný. Podle myslivců ale plán tykající se býložravé zvěře existuje.
ČMMJ v reakci na vyjádření lesníků namítla, že plán na minimalizaci konfliktů mezi spárkatou zvěří a lesem i jeho vlastníky existuje. Jde o takzvané oblasti chovu a normované stavy. Poznamenala, že zákon o myslivosti byl projednán mimo jiné se zástupci vlastníků lesů.
Podle ČMMJ je býložravá zvěř v krajině přínosem, pomáhá redukovat expanzivní dřeviny jako javory, jasany , jilmy, duby, lípy a jedle.
V české republice žije podle OLH 530 000 kusů býložravé zvěře. Samice může mít až 1 mládě ročně, počet býložravé zvěře tak dlouhodobě stále roste. Podle OLH se introdukované nepůvodní druhy býložravé zvěře z obor a po vysazení do volné krajiny rozšířili téměř po celé republice. Část jich zahyne například na komunikacích, část může být nelegálně odlovena, i tak jde ale o velký a trvalý nárůst, uvedl.
„Chceme jednoznačně stanovit pravidla, abychom mohli populace (býložravé zvěře) regulovat. Opravdu nechceme, aby vlastníci lesů v beznadějné situaci brali spravedlnost do vlastních rukou,“ řekl OLH. Stát by měl definovat, jaké únosné zatížení lesa škodami zvěří je žádoucí, dodal.
Býložravá zvěř podle OLH působí škody například v Kryštofově Údolí, kde roste několik jedinců vzácného a ohroženého jilmu horského. „Tam jdou škody do statisíců a stát tomu nečinně přihlíží. V této lokalitě by bylo opravdu žádoucí býložravou zvěř nějakým způsobem redukovat,“ míní OLH zdejší obce. Býložravá zvěř podle něj populaci jilmu už téměř zlikvidovala.
Uvedl, že v celé republice se býložravá zvěř stahuje už i do obcí. „Jedete obcí a leží vám šest kusů srnčího pod lampou, to je nenormální. Býložravá zvěř se sžívá s člověkem a tam je to nebezpečí,“ řekl. Vyhláška podle OLH neumožňuje vlastníkům lesů vyčíslovat dostatečné náhrady za škody, které býložravá zvěř působí. Odškodnění za 10 let uplatňování okusu jedné sazenice odpovídá ceně této sazenice, není ale zohledněna reálná majetková škoda ani ekologická hodnota.
ČMMJ uvedla, že předpokládá, že kompenzace škod po býložravé zvěři byla novelou vyhlášky navýšena. Ministerstvo zemědělství podle OLH doporučilo (již čtvrtým) metodickým pokynem obcím s rozšířenou působností, jak využít zpětné propočty a jak postupovat, aby došlo konečně ke snižování početnosti býložravé zvěře. Stát a kraje poskytují vlastníkům lesa dotace, které jsou plýtváním veřejnými prostředky, protože je v konečném důsledku sežere zvěř. Každoročně býložravá zvěř napáchá na lese škody za více než 1,5 miliardy korun.
Pokud by myslivci skutečně plnili svou roli a měli ke spárkaté zvěři stejný přístup jako nyní chtějí uplatňovat k vlkovi, není vyloučené, že by ani „praotec Vlk“ neshledal naši zemi medem a strdím (rozuměj jeleny, daňky, muflony, sikou a srnčím) oplývající a se svou družinou by se zde v takovém počtu neusadil.
Nepochybuji o tom, že se asi jednou budeme muset nad početností populace vlků zamýšlet.
Ale myslivci, nechť to činí až se budou stejně chovat ke zvěři spárkaté.
Kdyby takto naši myslivci hovořili o spárkaté…
Jednoduše, nebudou lesy, nebude zvěř, živočichové a tak padne poslední relativně zdravá bašta naší přírody! Tím vyřešíme i vlka.
A problémy budou vyřešeny.
Tak mocní pánové, pošlete lesníky až za okraj této společnosti.
Dále nedbejte jejich výzev.
Příroda vám vše vrátí. A za všechny oplatí...