ŘEDITEL SPRÁVY NÁRODNÍHO PARKU ŠUMAVA JIŘÍ MÁNEK ŘEKL PRÁVU:

- Za působení Jana Stráského na postu ředitele jste byl jeho zástupcem. V čem chcete na jeho práci navázat a co naopak zamýšlíte změnit?

Za svůj profesní život v ochraně přírody jsem měl možnost pozorovat čtyři ředitele národního parku. Ivana Žlábka, Aloise Pavlíčka, Františka Krejčího a Jana Stráského. Mohu tedy z vlastních zkušeností porovnávat. S příchodem každého se měnila koncepce a všechno začínalo tak trochu od nuly. Nejblíže mi byl určitě Jan Stráský, kterého si mimořádně vážím. A proto musím říci, že nic zásadního měnit nehodlám. Rozhodně budu pokračovat v nezměněné formě spolupráce s regionem. Chci více spolupracovat s vědeckou obcí a s Národním parkem Bavorský les i se intenzivněji věnovat organizaci jako takové. Více se zaměřím na rostoucí nepoměr mezi příjmy správy a výdaji na ochranu přírody. Postupně začínám číst čísla a ekonomické ukazatele organizace, což jsem před tím nedělal, a už po týdnu spatřuji rezervy. Budu muset méně důvěřovat a více prověřovat.

- Jak daleko je příprava zákona o Národním parku Šumava, o němž se řadu let jen diskutuje?

Zažil jsem na vlastní kůži, jaké to je, když někdo chtěl na Šumavě všechno a porazit protistranu na hlavu. Pokaždé to dopadlo katastrofálně a nikam se nic nepohnulo. To jediné, co extrémy a ultimáta na Šumavě přinášejí, je ztracený čas stovek lidí, vyhozené prostředky, narůstající zmar, nechuť pokračovat. To nejvíce škodí přírodě. Proto je třeba, aby misky vah, které jsou v případě Šumavy mnohorozměrné, zůstaly vyrovnané. Ve finále to znamená, že vlastně nikdo nebude spokojený. Z vlastní zkušenosti vím, že jiná cesta neexistuje. Proto si troufám tvrdit, že navrhovaný zákon, tak jak vznikl u kulatých stolů minulý rok, je přesně tím vyváženým zákonem. Po dobu šesti měsíců si každý mohl říci a prosadit své. Každá snaha o jeho vychýlení by byla přinejmenším nemoudrá.

- Podíleli se na jeho přípravě odborníci parku?

Správa Národního parku Šumava byla jedním z účastníků kulatých stolů. Samozřejmě jsme se zapojovali do diskusí i vyjednávání. Správa nejvíce participovala na přípravě zonace, jakožto základního rámce pro územní strategii péče o území parku Šumava. V mnoha případech jsme však byli pouze těmi dělníky, kteří museli zapracovat a upravovat to, co se u kulatých stolů domluvilo.

- Co říkáte požadavku Duhy, aby takzvaná divočina zabírala padesát procent plochy parku?

Již v roce 2004 jsem změnu zonace připravoval. Postavil jsem ji na odborných a nezpochybnitelných zoologických, botanických a lesnických podkladech. Tehdy nám na jejich základě vyšla první zóna na 39 procent jako maximální potenciál Šumavy. Přitom se ale nejednalo o bezzásahovou divočinu. Podle tehdy připraveného plánu se bezzásahovost měla postupně rozšiřovat po desetiletích. Zmíněných 39 procent měla dosáhnout po padesáti letech péče. Od roku 2004 se ale Šumava změnila. Území, která si tehdy z odborného pohledu zasluhovala být první zónou, jsou dnes k nepoznání. Došlo k rozpadu tisíců hektarů lesa, odstěhovaly se původní druhy, přišly jiné. V tomto stavu Šumavy se připravoval návrh zonace u kulatých stolů i v roce 2011. Výsledkem jednání všech zainteresovaných stran, která trvala více než půl roku, je 26 procent první zóny ihned a časem třicet pět s nastolením bezzásahovosti v horizontu 45 let. Protože jsem člověk, který ctí dohody, jsem připraven tuto dohodu realizovat a naplňovat.

- V posledních týdnech panuje mezi vedením parku a ekologickými aktivisty určité příměří. Jde o zlepšení vztahu nebo je to obrazně klid před bouří?

Správa nikdy nekritizovala ekologické aktivisty, a tak nemůžete čekat, že budeme vyvolávat jakékoli bouře. Myslím, že loňské excesy daly všem za vyučenou a nikomu to neprospělo. Šumava se stala bojištěm, které se přeneslo do mediálních vod. Žádná strana nezískala nic, nikdo nic nevyhrál, nikdo nic neurval. Všichni ztratili čas, energii a někteří i soudnost. Možná že jediný, kdo vyhrával, byla média, která měla díky Šumavě o práci postaráno. Pokud jde o tento rok, tak je všem jasné, že kůrovce je méně. Letos kácíme v tuto roční dobu o 500 procent méně než loni. Kdyby se loni neodvedla potřebná práce, pak by se letos kácelo naopak o cca 200 procent více než loni. Hysterie není zapotřebí a veřejnost už ví, že se kůrovec sám od sebe nezastaví. Proto si myslím, že opravdu žádné bouře nehrozí. Samozřejmě nikdo nebude nikdy se vším zcela spokojen, ale to už patří k životu.

- Jak vnímáte připomínky a výhrady evropského komisaře pro životní prostředí?

Kdybych byl v jeho pozici, nejednal bych jinak. To samozřejmě vyplývá z toho, že se k panu komisaři dostaly určité informace. A troufám si říci, že neobjektivní a zkreslené. Bez ohledu na to musí konat. Naším úkolem je vysvětlit situaci tak, jak opravdu je, a ne účelově, jak se o to někteří snaží. Osobně jsem připraven kohokoliv z Evropské komise přivítat a provést ho po Šumavě. Dokonce to vypadá, že brzy pojedu do Bruselu, abych i tam některé věci vysvětlil a uvedl na pravou míru. V souvislosti se stížnostmi, které komise obdržela, musím připomenout, že rekordní těžby a největší nárůst vzniku holin byl v letech 2009 a 2010.

- Duha vám vytýká, že chcete dát část Šumavy developerům a lyžařské lobby...

Duha bývala organizace nadšenců pro ochranu přírody a kdysi mívala i mé sympatie. Dnes se z ní stala profesionální firma, velmi dobře organizovaná s řadou profesionálních zaměstnanců. Mají perfektně zvládnutou logistiku, umí využívat moderních mediálních technologií, umí používat terminologii. Protože se jedná o firmu, musí se nějak živit. Musí propagovat a zviditelňovat své logo a prodávat svou misi. Až potud je vše naprosto v pořádku a Hnutí Duha má mé uznání. Nicméně také se naučila používat učebnicově zakázaných metod manipulativní rétoriky. Začala využívat politiky k prosazování vlastních zájmů bez ohledu na zájmy druhých. Mnohdy některým představitelům Hnutí Duha chybí argumenty, a tak se uchylují k osobním útokům. A to se mi nelíbí a myslím, že i veřejnost toto již zjistila. Je to škoda, protože jinak bych si dovedl představit s tímto občanským sdružením i spolupráci. Co vnímám velmi negativně, je také to, že se Duha uchyluje k manipulaci mládeže a také k neustálému opakování konkrétních slov, bez ohledu na logiku a na pravdu. Mezi osvědčená a provokativní slova patří i slovo developer, lobby, politik, harvestor, lunapark. Všechna tato slova představují v jejich podání vlastně zlo. Jestli Duha říká, že Správa Národního parku Šumava chce dát část Šumavy, aby se zničila, pak je to nesmysl, který kategoricky odmítám.