Ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc nemá strach z odchodu armády z vojenského újezdu v Brdech.
Ochránci prý situaci zvládnou.
PŘÍBRAM Orli, čápi a další skvosty divoké přírody mají zatím v Brdech ráj. Mnozí mají obavy, aby zrušení vojenského újezdu nemělo na unikátní přírodu zničující dopad.
* Lze Brdy zachovat, jaké jsou?
Nebudeme předstírat, že je budeme umět udržet tak, jak jsou, v celém rozsahu, ale pokusíme se toho dosáhnout alespoň částečně. Vliv armády, která pravidelně narušovala tamní krajinu, byl vlastně pozitivní. Činnost lidí s výjimkou armády se toho území takřka nedotkla, to je celorepublikově unikátní. Je třeba se zamyslet, jak racionálně ochránit tohle území před vnějšími vlivy.
* To v praxi znamená...
Znamená to, aby bylo na jednu stranu rozumně využíváno pro veřejnost, a na stranu druhou bylo dostatečně zabezpečeno před ekologicky problematickými vlivy a dopady civilizace. A tohle je třeba dobře vyladit a nastavit z hlediska dlouhodobého fungování.
* Jak tedy území nové rezervace co nejlépe chránit?
Prioritou ochrany by mělo být zajištění vyváženosti vlivů, které budou pro Brdy nové. Jde zejména o očekávaný příliv návštěvníků. Existence nové CHKO nezajistí, že území bude tak tiché jako bylo dosud. Ale přispěje k usměrnění návštěvnosti a umožní lidem, aby se s tím územím seznámili a zároveň ho nepoškozovali.
* Jak toho chcete dosáhnout?
Na to máme celkem propracovaný systém, říká se tomu návštěvnická infrastruktura. Začíná různými technickými opatřeními, jako jsou takzvané povalové chodníky, naučné stezky, návštěvnické tabule, a končí centry, kterým říkáme domy přírody.
* Co v těchto domech lidé najdou, co je tam čeká?
Jakýkoli návštěvník, nejspíše tedy turista, se může seznámit s hodnotami celé oblasti a cíli ochrany přírody. Na tomto místě je třeba připomenout, že Brdy se skutečně změní. Jednou z jejich hlavních charakteristik je opuštěnost a tichost, která po otevření prostoru veřejnosti už nikdy nebude taková, jako tomu bylo dosud. To bude mít vliv na některé lokality a my se ho musíme pokusit omezit. V Brdech jsou totiž speciální biotopy.
* Můžete být konkrétnější a říct, které lokality máte na mysli?
Je jich víc, ale například v oblasti Padrťských rybníků žijí vzácní velcí ptáci, jako je čáp černý a také orel mořský. Specifickou kategorii představují dopadové plochy neboli místa známá jako střelnice. To jsou zcela speciální biotopy, které jinde nenajdeme. Například vřesoviště na Toku (nejvyšší vrchol Brd, pozn. red.) je domovem dalšího vzácného ptáka, lelka lesního.
* Jak taková místa chcete zachovat po konci vojenské činnosti?
Budeme muset najít nějaký model, jak to tam tak trochu narušit podobným způsobem, jako to dokáže jen těžká vojenská technika. Prostě možná nějak zkusíme udržovat i díry po explozích dělostřeleckých granátů. Čeká nás i práce na změnách v porostu. Jsem přesvědčen o tom, že místní lesy je potřeba výrazně změnit.
* Jak?
Vedle řady takřka původních lesů je tam i spousta smrkových monokultur. Těch kvalitních a správně složených lesních ploch je tam tak deset procent, což je málo. Druhová skladba není vůbec ideální. Jednali jsme o tom s vedením vojenských lesů. Je připravený projekt, který by postupně navrátil chybějící druhy jako buky, duby a jedle.
* Nehrozí teď Brdům spíš zastavění?
Riziko developerských projektů uvnitř CHKO je naprosto minimální. Osobně pevně věřím, že to dokážeme zajistit. Rozhodně to není nijak lehké. Otevřeně je třeba říct, že ochrana přírody není jen odbornou záležitostí, ale je i společenskou disciplínou. Je naším posláním, abychom v tomto duchu jednali i s veřejnými představiteli. Jsme proto rádi, když se do politických funkcí dostanou lidé, kteří mají pozitivní vztah k přírodě. Špatné je, když je jich tam málo. Ale teď je to, mám pocit, o trochu lepší.
***
Souvislosti Když se řekne Brdy Brdská pahorkatina se táhne od jižní výspy hlavního města Prahy přes Mníšecko až na Rokycansko. Z hlediska přírodního bohatství je nejcennější částí masivu desetiletí hermeticky uzavřená část pod správou armády mezi Příbramí, Hořovicemi a Rožmitálem. Převážně zalesněné území v centru Česka o rozloze 260 čtverečních kilometrů je od února 1926 výcvikovým prostorem a od roku 1950 vojenským újezdem. Nyní jej využívá pouze jinecká jednotka 13. dělostřeleckého pluku o síle 700 až 800 vojáků. Ještě začátkem devadesátých let přitom v okolí cvičiště fungovalo pět posádek, z nichž měla každá tisíc mužů ve zbrani. Konec újezdu Ministerstvo obrany rozhodlo o zrušení újezdu koncem tohoto roku. Od ledna 2016 tak zmizí z mapy Česka letitý výcvikový prostor a naopak po deseti letech se na ní objeví nová chráněná krajinná oblast. Namísto vojenské techniky tak do minimálně narušené přírody začnou proudit turisté. Vojákům z Jinců zůstane 560 hektarů v lokalitě nynější dopadové plochy Brda, kde budou cvičit střelbu z ručních zbraní či hod granátem. V současnosti se území intenzivně čistí od zbytků munice a naplno odstartovala příprava na vznik rezervace včetně přípravy značení turistických tras. S tím souvisí také diskuse o ochraně výjimečných lokalit Brd. Budoucnost oblasti byla tématem konference, která se v pátek a sobotu uskutečnila v Příbrami.
