...
Jsme v kopcích nad Břevencem a právě tady enormní vodní síla posbírala a rozpohybovala možná až tisíc uskladněných klád, které dole ve vsi způsobily smrt a vytvořily hráz, kvůli níž se bahnitá voda rozlila mezi domy. Zatopila i místní hasičárnu s technikou, když klády prorazily vrata. A vina tu očima místních padá právě na lesníky.
„Ukazují prstem a říkají, že my to děláme špatně, že je to naše dřevo, které připlavalo. Je teď móda ukazovat, kdo za to může. Včera to byli zemědělci, dneska to jsou lesy," brání se přítomní správci obecních lesů. „Rozebíral jsem dole hráze po povodních a lidé mě tam měli tendenci obviňovat. Teď by se klidně sežrali mezi sebou," popisuje jeden z lesníků, jak hledání odpovědí na otázky dělá ve vsi zlou krev. Ukazovat prstem ale nikam nevede. I tady zaznívá argument, že jsou zkrátka hospodářské lesy a nemohou vše podřídit zasakování vody. Přesto s myšlenkami Štefana Vaľa nacházejí společnou řeč.
„Neřešíme, kdo udělal chybu. Nehledáme konkrétního viníka, jde o celkový způsob hospodaření v krajině, který vodu neumí zadržet. Stovky těchto nevyužívaných lesních cest jsou tady třeba 30 let, kdyby byly narušené jámami, mohly by být škody dole třeba poloviční," zaznívá v lesích nad Šumvaldem. „A to, že se budou opakovat tak intenzivní srážky, je zkrátka jistota," přidává i Ľubomír Marhavý, slovenský expert na zemědělství, který se léta věnuje zkoumání půdních profilů.
...
Celý článek najdete v LN.
