Jan Plesník
V současnosti mokřady pokrývají asi šest procent povrchu planety. Jejich rozloha se ale od začátku 20. století snížila na polovinu. Největší úbytek byl přitom zaznamenán teprve v posledním půlstoletí.
Družicové snímkování doplněné podrobnějším mapováním v terénu potvrdilo, že už tak zmenšená rozloha mokřadů v Evropě poklesla za období 1990–2006 o 5 procent. Podle Evropské agentury životního prostředí (EEA), odborné instituce Evropské unie sídlící v Kodani, jde o vůbec největší čistou ztrátu ze všech hlavních typů prostředí vyskytujících se na našem kontinentu, jako jsou zemědělské, lesní nebo travinné plochy.
Zatímco velkoplošné ničení mokřadů se odehrávalo do 50. let 20. století zejména v hospodářsky vyspělých zemích, od té doby připadá jejich největší úbytek na rozvojové státy. Odhady, které má věda k dispozici, navíc naznačují, že podíl mokřadů, které se už staly součástí nejrůznějších chráněných území, čímž si zajistily přežití, je v celosvětovém měřítku nižší než kupř. v případě lesních či lučních porostů.
Ledviny krajiny a supermarkety rozmanitosti přírody
Jedním z důvodů, proč mokřady v současnosti představují nejohroženější typ prostředí na Zemi, se stal zažitý názor, že jde, s výjimkou těch, které sloužily kupř. k chovu ryb, lovu zvířat či sklizni rákosu, o plochy pro člověka naprosto bez užitku. Odtud nebylo daleko k představě často uplatňované v praxi, že bude rozumné je zlepšit meliorací či vybudováním přehrady či rybníka, nebo ze všeho nejlépe je úplně zničit a nahradit zemědělskou, lesní či zastavěnou půdou. Až bouřlivý rozvoj ekologie potvrdil, jak významnou roli mokřady hrají. Další důležitý podnět k přehodnocení jejich významu přineslo zmrtvýchvstání ekosystémových služeb, k němuž došlo zejména po roce 2005.
Jako ekosystémové služby označujeme nejrůznější procesy a podmínky přírodního prostředí, které podporují činnost člověka a udržují existenci lidské civilizace na Zemi. Jde o rozmanité přínosy, které příroda poskytuje lidem. I když peněžní vyčíslování hodnoty přírody má jistá omezení a ne všichni ochránci přírody a vědci s ním souhlasí, představuje jednu z mála možností, jak politikům, řídícím pracovníkům a ekonomům srozumitelně přiblížit většinou přehlíženou užitečnost přírody.
Namátkou připomeňme, že mokřady poskytují lidem ryby, zvěř, ovoce a zrniny, ukládají a zachycují pro domácnosti a zemědělskou a průmyslovou výrobu sladkou vodu a dodávají surovou dřevní hmotu, palivové dřevo, rákos, rašelinu a píci pro hospodářská zvířata. Neobejde se bez nich ani výroba léčiv a oceňují je i majitelé okrasných zahrad. Ukládáním a naopak uvolňováním skleníkových plynů působí na srážky a zadarmo slouží jako účinná klimatizace. Odtokem povrchové vody a vsakováním podzemní vody se zapojují do velkého i malého koloběhu vody. Kořenové čistírny představují názorný příklad, jak mokřady zadržují a z prostředí odstraňují těžké kovy a další znečišťující látky. Nejen rybáři využívají mokřady k pravidelné rekreaci a aktivnímu odpočinku. Dosud nejúplnější rozbor vyčíslující ekosystémové služby došel k závěru, že mokřady v celosvětovém měřítku podporují lidskou společnost přínosy v hodnotě až 70 miliard dolarů (1,4 biliónu Kč) ročně.
Na Moravě zadržely víc vody než přehrady
Odhady o ekonomickém přínosu mokřadů na celé zeměkouli mohou být z pochopitelných důvodů zatíženy nemalou chybou. V každém případě bývá jejich výsledkem pro čtenáře jen těžko představitelné číslo. Důležitost mokřadů pro společnost se proto pokusíme přiblížit na dvou příkladech z ČR.
Význam mokřadů v protipovodňové ochraně výmluvně dokládá skutečnost, že poslední tři větší komplexy lužní krajiny na Moravě zadržely v červenci 1997 více vody než všechny přehrady v povodí Moravy, Dyje a Odry dohromady.
Vyčíslením ekosystémových služeb jednoho ze základních typů mokřadů se zabýval vědeckovýzkumný projekt Niva, koordinovaný nevládní organizací Daphne. Za modelovou oblast si zvolil krajinu v povodí Lužnice v úseku státní hranice s Rakouskem–Suchdol nad Lužnicí, představující jednu z říčních niv v ČR, jež si zachovala přirozený vodní režim. K napodobení úpravy nivy dobře posloužil trojrozměrný model studijní plochy.
A výsledek? Přírodě blízká niva poskytuje lidem ekosystémové služby v hodnotě třikrát vyšší než v případě zahloubení koryta řeky a přeměny přírodního prostředí na ornou půdu.
Autoři přitom vyčíslili hodnotu tlumení povodňové vlny, ukládání uhlíku, poskytování prostředí rostlinám, živočichům a dalším organismům, produkci ryb, sena, dřeva a u pozměněné nivy i pšenice a samočištění vodního prostředí v Kč na hektar, a to za celý rok.
Stejně jako u jiných obdobných studií převažují služby řídící životadárné procesy v přírodě řádově nad hodnotou vytvořené živé a mrtvé hmoty (biomasy).