Hydrolog a šéf Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder popisuje, proč mokřady nebo vysazování stromů nevyřeší nedostatek vody. Předpokládá, že po suchých letech letech přijde změna.
Proč se mokřady nebo šetření vodou mohou míjet účinkem? Jak v Česku zadržet víc vody a předcházet suchu? V seriálu Deníku N Sucho mění Česko o tom mluví šéf Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder.
* Netvoříme náhodou mokřady a remízky právě proto, aby se ozdravila zemědělská krajina a dokázala zadržet vodu?
To všichni opakují jako mantru. Mě by zajímalo, jak mokřady vodu zachytí. Stejně tak všichni opakují, že stromy zachytávají vodu. Jak to dělají?
* Přijímají ji a pak vypařují.
Berou si ji kořeny ze zvodní, nacucnou ji a vypaří ji.
* A tím ochlazují okolí.
Spíš jejich stín způsobuje pocit, že je chladněji. Proč myslíte, že u starých chalup zpravidla stojí velikánský strom?
* Aby mohli lidé odpočívat ve stínu?
Určitě taky. Ale uvědomte si, že neměli hromosvody a s vysokým stromem riskovali zásah blesku. Vysazovali je proto, že jim vysoušely základy. Tehdy nebyly žádné izolace a kořenový systém odebíral vodu v okolí a bránil vzlínání vlhkosti. To je také odpověď na otázku, jak stromy zadržují vodu. Nijak. Naopak ji spotřebovávají. Když tady v 80. letech kvůli oxidům síry kompletně odešly Krušné a Jizerské hory, dělaly se studie a dlouhodobá pozorování odtoků. To běží dodnes, kdy jsou Krušné a Jizerské hory znova zalesněné. Dřív byly ty kopce úplně holé, bez jediného stromu. Jaký mělo podle vás zalesnění vliv na průtok v tocích?
Celý rozhovor najdete v deníku.