ČESKÉ BUDĚJOVICE Celé dlouhé roky se spor o způsob ochrany lesů v šumavském Národním parku týkal především otázky, zda kácet v rezervaci stromy napadené kůrovcem, nebo ponechat les svému osudu. Po nástupu nového ministra životního prostředí Pavla Drobila se podstata sporu začíná trochu měnit.
Místo o kácení, nebo nekácení se začíná mluvit o tom, zda tam, kde stojící smrky už podlehly náporu lýkožrouta, by člověk neměl přece jen pomoci přírodě umělou výsadbou. Ekologičtí aktivisté i mnozí vědci jsou zásadně proti takovému řešení, část politiků naopak tvrdí, že s pomocí člověka se mohou uschlé lesy dříve zazelenat.
„Odvážet nebo kácet napadené dřevo tam, kde kůrovec les napadl a ze stromů vyletěl, opravdu už nemá smysl,” řekl LN Jan Liška z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Zetlelé ležící smrky totiž už žádným zdrojem rojení lýkožrouta být nemohou. I když byl Liška od počátku odpůrcem toho, aby se tak velká část Šumavy ponechala svému osudu, dnes podle něj skutečně nezbývá nic jiného než čekat na to, jak si s lesem poradí sama příroda. „Můžeme se bavit o tom, zda na místech, kde se přírodní zmlazení zatím příliš nedaří, nepomoci přírodě výsadbou, ale já jsem spíše toho názoru, že za takového stavu je lepší les nechat být,” uvedl Liška.
Jenže někteří z řad odpůrců současného vedení šumavského parku plánují umělé osázení minimálně části dosud takzvaně bezzásahových lesů. A tvrdí, že by tento přístup měl být i součástí nové koncepce ochrany šumavské přírody, o které budou jednat starostové a regionální politici s ministrem Drobilem. „Ve zhruba 20 % parku, které kůrovec už doslova sežral, by se už skutečně nemělo nijak lesnicky zasahovat. Nemá to smysl. Bavíme se ale o dalších devíti procentech uschlých lesů, jejichž zmlazení můžeme pomoci výsadbou,” řekl LN senátor a hlubocký starosta Tomáš Jirsa (ODS). Takový návrh podle něj obsahuje i zpráva expertní komise, kterou si nechal vypracovat Jihočeský kraj.
Ekologičtí aktivisté ale nad plány umělé výsadby v těch částech parku, kde se dosud proti kůrovci nezasahuje, kroutí hlavou. „Nechce se mi tomu ani věřit, že to někdo myslel vážně,” řekl LN Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Přirozený výběr, kterým se při zmlazení lesa napadeného kůrovcem řídí příroda, je podle něj pro obnovu šumavských lesů z dlouhodobého hlediska účinnější a zdravější než umělá výsadba.
„Přednost při něm dostanou odolní jedinci, schopní lesu v budoucnu zaručit mnohem větší vitalitu než člověkem vysázený porost,” tvrdí Bláha. Správa šumavského parku včera zveřejnila čísla, údajně dokazující právě účinnost samovolné obnovy lesa. V horských smrkových lesích Šumavy ponechaných svému osudu roste podle zprávy ochranářů 3000 až 5000 mladých, minimálně dvacet centimetrů vysokých stromků na hektar. „To je dost na to, aby byla zajištěna kontinuita lesa,” uvedl vedoucí oddělení péče o ekosystémy Petr Kahuda.
