„Pokud se ocitnete na jakékoliv straně, ať dlužníka, věřitele nebo insolvenčního správce, vězte, že nejpodstatnější je získat zaměstnance a celý proces realizovat rychle,” tvrdí Miroslav Borsek, ředitel Závodu lesní techniky společnosti LESS & FOREST s.r.o. Ta byla jednoznačně lídrem v daném oboru na českém a dá se říct i na středoevropském trhu a nyní je spolu s další dceřinou i mateřskou společností téměř rok a půl v insolvenci. Firmě se podařilo přežít, ovšem Damoklův meč nad ní zatím stále visí. Zda se jí podaří uskutečnit reorganizaci a pokračovat pod hlavičkou společnosti Agrofert je pořád nejasné.

- Prohlášení úpadku a insolvence asi nebyl blesk z čistého nebe, že? Určitě jste měli nějaké signály o tom, že firma je v problémech...

Přiznám se, že to trochu blesk z čistého nebe byl. Je pravda, že společnost se zpožďovala v platbách dodavatelům, ale do poslední chvíle se jednalo o prodloužení financování bankami, o koupi firmy investorem, jímž byl Agrofert. Prohlášení úpadku byl pro všechny zaměstnance šok, nikdo s tím nepočítal. Osobně jsem se o úpadku dozvěděl asi dvě hodiny před jeho vyhlášením. Insolvenční návrh byl podán už s návrhem reorganizace formou úpadku dlužníka firmy řešené reorganizací. Soud velice rychle jmenoval správkyni, rychle se sestavil věřitelský výbor, který začal fungovat. To bylo pro firmu klíčové. Z celého Holdingu LESS a.s jsou v insolvenci pouze společnosti LESS & FOREST s.r.o., LESS & TIMBER s.r.o. a mateřská LESS a.s., další dceřiné společnosti v insolvenci nejsou a normálně podnikají.

- Říkáte, že to byl šok. Popište prosím co se dělo...

Prakticky několik hodin po podání návrhu na soud nám banky zablokovaly platební karty a karty na čerpání PHM, což je pro firmu našeho typu, která poskytuje služby v lesním hospodářství a věnuje se zpracování dřeva, zcela zásadní. Naštěstí soud velice rychle, tuším v řádu dní, vydal rozhodnutí o úpadku a jmenoval insolvenční správkyni. Ve spolupráci s ní došlo k dohodě s bankami a odblokování finančních prostředků. Zablokování karet zastavilo na chvilku provoz firmy.

- Jak jste situace vyřešili? Nebyly i problémy s cash-flow?

V čase, kdy firma upadla do insolvence, bylo hodně pohledávek na cestě. Nebyly problémy s penězi, ale s přístupem k nim. Karty k účtům nefungovaly, byly zablokované. Po určité období jsme k peněžním transakcím používali pouze hotovost. Není těžké si představit jak komplikované to bylo, podnikáme na celém území republiky a z bank (poblíž našeho sídla v Ostrově) jsme vybírali hotovost a fyzicky si ji předávali. Takto jsme financovali platby faktur, čerpání pohonných hmot ... prostě vše. Systém takto fungoval asi dva až tři měsíce, předávaly se značné objemy peněz, týdně 4 až 6 milionů za celou společnost LESS&FOREST.

- Je to asi malý zázrak, udržet podnikání v těchto podmínkách...

Podnikání v insolvenci je obtížné, jak na straně dodavatelů, tak odběratelů. Mnozí se podivují, že firma, která je v insolvenci od října 2012 do března 2014, tedy více než jeden a půl roku, může docela slušně fungovat a mít stabilní strukturu. Ovšem od začátku bylo jasné, že podnik se podaří udržet v chodu a vytvořit předpoklad pro úspěšnou reorganizaci pouze tehdy, bude-li mít dostatek realizovatelných zakázek.

- Co pomohlo, že jste zakázky udrželi?

Do hry začaly vstupovat osobní vztahy našich zaměstnanců s dodavateli a našimi zákazníky, vybudované za mnoho let. To byla nejdůležitější věc pro udržení podniku v chodu. S většinou dodavatelů se povedlo vztahy obnovit, byť s určitou části dodavatelů ne.

- V čem konkrétně se situace promítla do vašeho byznysu?

Do dnešního dne řada našich odběratelsko-dodavatelských vztahů probíhá v rovině hotových plateb. Většina obchodů, především s menšími společnostmi a živnostníky, i po více než roce od prohlášení úpadku je realizována prostřednictvím hotovosti při dodání služby nebo zboží, anebo platbami předem. Je to sice funkční, ale složitý proces, jde o spoustu malých plateb a přímých plateb, ale mohu říci, že i v reorganizaci platíme veškeré naše závazky ve splatnosti. Samozřejmě, že situace byla a je složitější na straně našich dodavatelů než odběratelů. Většině z nich, dá se říci, že téměř všem, společnost zůstala dlužit peníze v řádu od několika tisíc korun až po několik milionů. Jelikož tohle nebyl první úpadek v oboru, můžete si představit, že nejásali, hlavně zpočátku, radostí nad možností další spolupráce.

- Byly i další dopady na klientské vztahy?

Naši odběratelé či zákazníci cítí velké riziko v tom, že firma by mohla skončit v konkursu a oni by se tím mohli dostat do problémů či do situace, že by neměli dodavatele. Lesnictví je úzké odvětví a lidé, kteří se v tomto byznysu pohybují, se většinou znají, často už z dob studií. Je logické, že řada kontaktů funguje na osobních vazbách. Dříve lesnictví bývalo stabilním odvětvím, což určitým způsobem kompenzovalo nízké/malé marže, které v něm jsou. Přestože lesnictví není vysoce konkurenčním odvětvím a poptávka i nabídka jsou víceméně vyrovnané, výpadek tak velkého hráče, jakým je naše společnost, by na trhu mohl způsobit citelný problém. Z toho možná pramení určité obavy některých našich zákazníků, z nichž řada má problém s námi uzavírat dlouhodobý obchodní vztah, spíše se uzavírají jen krátkodobé, případně vztahy fungují na principu vzájemné důvěry konkrétních lidí.

- Jak ovlivnilo vyhlášení úpadku řízení firmy?

V několika rovinách. Nejdůležitější a zároveň nejtěžším úkolem bylo přesvědčit lidi, aby věřili, že reorganizace může být úspěšná. Tehdy jsme na základě dostupných informací věřili, že proces skončí do půl roku, pak do tři čtvrtě roku. A tento vzkaz se táhne celým obdobím reorganizace, dnes je to rok a půl a stále musíme zaměstnance přesvědčovat o tom, že vše dobře dopadne. Naštěstí se nám povedlo se orientovat se v docela složitém právním a finančním prostředí firmy nacházející se v úpadku, které do té doby nikdo neznal. To bylo vůbec předpokladem, aby se společnost úplně nerozsypala hned na začátku těsně po prohlášení úpadku. Pak bylo potřeba zvládnout dodavatelsko-odběratelské vztahy v situaci, kdy se firma nachází v insolvenci.

- Představte prosím vlastní reorganizaci. Jak probíhala?

Prvním milníkem bylo schválení reorganizace soudem, následovaly několikrát posouvané termíny předložení znaleckého posudku, reorganizačního plánu a schůzí věřitelů. Mysleli jsme, že celá záležitost bude trvat řádově měsíce a že do půl roku se najde investor a firma bude pokračovat dál. Insolvenční proces pokračuje už přes rok, bylo mnoho různých zdržení, zvratů a odvolání. Sám se divím, že zaměstnanci vůbec našli v sobě morální sílu celou záležitost dovést až do dnešního stavu tj. schválenému reorganizačnímu plánu. V případě, že soud plán posvětí, přejdou do společnosti Nový Forest všichni naši zaměstnanci, veškeré zakázky a vybraný majetek potřebný pro provoz podniku. Poté si jeho akcie převezme nový investor. Ačkoliv většina subjektů včetně bank schválila reorganizační plán, proces brzdí někteří věřitelé, především Lesy ČR, kteří se odvolali. Jinak bychom měli už od prosince nového majitele.

- Existuje jedno přísloví: Co tě nezabije, to tě posílí. Platí to i pro vás?

Přestože jde o velice obtížný proces, zejména pokud není obecný konsenzus mezi věřiteli, profesně to byla cenná životní zkušenost. Přiznávám, že bych se už nikdy nechtěl v takové situaci znovu ocitnout. Bezesporu je dobře, že provoz zůstal zachován, ale firma nemá možnost růst, a to je pro její management frustrující.

- Dal byste nějaké doporučení všem, kteří se mohou v budoucnu v této situaci ocitnout?

Samozřejmě. Pokud se ocitnete na jakékoliv straně, ať dlužníka, věřitele nebo insolvenčního správce, vězte že nejpodstatnější je získat zaměstnance a celý proces realizovat rychle. Všichni víme, že devizou fungující společnosti jsou lidé a fungující týmy. Techniku, auta, stroje, pozemky i budovy lze koupit, ale vybudovat fungující tým lidí je práce na několik let, a ne vždy se to povede. Také pro investora, který má zájem koupit firmu v úpadku a zároveň ji chce dál provozovat, je rychlost celého procesu také zcela zásadní. Dlouhotrvající proces totiž spěje k postupnému personálnímu oslabování firmy a může vést až k jejímu rozpadu.

LESS byl založen v roce 1992 jako lesnická firma, v roce 1998 expandoval do dalších regionů. Nynější společnost LESS a.s. vznikla v r. 1999. V polovině roku 2003 byl vedením společnosti schválen projekt vytvoření holdingového uspořádání LESS a jednotlivé činnosti společnosti LESS a.s. byly převedeny  na specializované dceřiné společnosti.

Od roku 2012 se postupně stále více prohlubovaly problémy v hospodaření zejména dceřiných společností LESS & FOREST s.r.o. a LESS & TIMBER s.r.o. způsobené řadou negativních faktorů na trhu i uvnitř společností. Tyto problémy se odrazily také v nepříznivém hospodaření mateřské společnosti LESS a.s. a ve větší či menší míře postupně zasáhly celý holding LESS. V důsledku těchto skutečností a provázanosti závazků společností ze skupiny LESS se společnost LESS a.s. dostala v roce 2012 do platební neschopnosti, kdy neměla dostatek prostředků ke splnění svých splatných závazků. Tyto problémy vyústily až v podání insolvenčního návrhu dlužníka spojeného s návrhem na povolení reorganizace, jež byl společností LESS a.s. podán ke Krajskému soudu v Praze dne 27. září 2012. Dne 2. října 2012 Krajský soud v Praze prohlásil úpadek společnosti. V lednu 2013 rozhodl Krajský soud v Praze o povolení reorganizace všech tří společností LESS & TIMBER s.r.o. a pověřil je sestavením reorganizačního plánu.

Avšak 27. května 2013 rozhodl Krajský soud v Praze na návrh společnosti o přeměně její reorganizace v konkurs. Společnost LESS a.s. je v současné době provozována jako podnik insolvenční správkyní a bude takto provozována minimálně do doby ukončení reorganizace společností LESS & FOREST s.r.o. a LESS & TIMBER s.r.o.