Petra Roubíčková
Praha, 18. prosince 2014 – Krizové řízení ministra Richarda Brabce sklízí ovoce. Nové vedení MŽP v čele s ministrem Brabcem nastartovalo po svém nástupu na rezort razantní krizová opatření, namířená na oživení čerpání evropských fondů směřujících do ekologie. Rezortu se podařilo plánovanou ztrátu 18 miliard korun dostat na nulu. V letech 2014 a 2015 tak nevrátí do Bruselu ani korunu.
„Když jsem v lednu přebíral Ministerstvo životního prostředí, tak jsem po svých předchůdcích zdědil kritický stav Operačního programu Životní prostředí. Ten patřil, co se týče čerpání, k těm nejhorším programům a poděděná očekáváná ztráta pro letošní a příští rok byla 18 miliard korun. Program byl na pokraji smrti. Nevyhlašovaly se výzvy, nekomunikovalo se se žadateli ani příjemci, nebyly dodržovány harmonogramy běžících projektů a Státní fond životního prostředí, který dotace administruje, byl v rozkladu. S tím jsem se absolutně nehodlal smířit. Nasadil jsem krizové řízení a zavedli jsme účinná opatření v podobě rychloobrátkových výzev, fázovacích výzev, zkrácení lhůt pro administraci, začali jsme financovat kvalitní projekty ze zásobníku, a taky jsme akcelerovali všechny spící projekty. Díky celoročnímu úsilí mého týmu na MŽP a Státním fondu životního prostředí dnes bezpečně víme, že žádná ztráta nebude a zachráněné miliardy z Evropské unie budou využity na další ekologické projekty v České republice. Chtěl bych tímto velmi poděkovat řediteli SFŽP ČR Petru Valdmanovi a náměstku Janu Křížovi za obrovskou práci, kterou odvedli,“ uvedl ministr Richard Brabec.
Plánovaná ztráta 18 miliard korun v letech 2014 -2015 byl stav, který MŽP převzalo od svých předchůdců. Ti už v roce 2013 vraceli do Bruselu z OPŽP 7,5 mld. korun.
Ministr Brabec a jeho tým zavedl takzvaná akcelerační opatření, která významně napomáhají příjemcům podpory v rychlejší realizaci a hlavně s financováním jejich projektů. Prvním a zásadním krokem ke zlepšení finanční situace v Operačním programu Životní prostředí bylo vyhlášení tzv. rychloobrátkových výzev (např. na projekty zateplování veřejných budov nebo protipovodňové systémy), které zajistily dostatek kvalitních a pro životní prostředí efektních projektů. Problémy s čerpáním z operačního programu, kterým musel rezort životního prostředí letos čelit, pocházejí právě z dob, kdy se mimo jiné přestaly vyhlašovat výzvy. Dalšími kroky bylo i nepopulární opatření zvýšení tlaku na tzv. spící projekty, které buď musely začít plnit ministerstvem stanovený harmonogram, anebo od záměru odstoupit. Mezi další opatření patřila podpora tzv. zásobníkových projektů s garancí realizace v letošním roce. Samozřejmostí pak byla intenzivní komunikace mezi SFŽP ČR a příjemci a žadateli o dotace.
„V rámci Státního fondu životního prostředí byl zaveden krizový management, zejména v posledních měsících byl každý den vyhodnocován pokrok v administraci a operativně přijímána odpovídající opatření. V posledních týdnech jsme fungovali nonstop, 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Docílili jsme maximální efektivity v administraci projektů. Více než dvojnásobné čerpání oproti loňskému roku je toho dostatečným důkazem,“ řekl Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.
V letošním roce bylo díky akceleračním opatřením vydáno celkem 6 447 Rozhodnutí o poskytnutí dotace na prostředky EU ve výši 41 miliard korun, příjemcům byly proplaceny dotace EU ve výši 31,4 miliard korun.
„Zároveň je nutné zdůraznit, že rychlost administrace nebyla v žádném případě na úkor kvality. Naopak kontrolní systém OPŽP byl posílen a zkvalitněn, a letos v létě prošel úspěšně auditem jak z Evropské komise, tak auditem Ministerstva financí. To je pro nás zárukou, že zvolený postup je nastaven správně a efektivně, podle pravidel EK,“ dodává Jan Kříž, náměstek ministra ŽP.
Časové prodlevy dohnalo MŽP i v přípravě nového programu. Evropská komise už zahájila proces schvalování nového programu OPŽP pro období do roku 2020. Ministerstvo už má připravený harmonogram výzev na příští rok, které chce spustit v březnu. „Mezi prvními vyhlásíme výzvy na systémy třídění odpadů. Nová legislativa zavádí od příštího roku třídění bioodpadů a my chceme starosty podpořit v jejich úsilí zavádět efektivní systémy třídění bioodpadů investicemi z evropských fondů tak, aby se třídění odpadů zlevnilo pro obce i pro občany,“ dodává Brabec.
