Předseda spolku Pro Silva Bohemica, Milan Hron, nás čekal u odbočky vedoucí k lesu, kousek za Svitavami a na dohled od obce Kamenná Horka.
Podle předpovědi počasí mělo pršet, proto jsme si nejdříve prohlédli vše, o čem se bude mluvit při povídání o obnově lesa, o obnově tůní, o oplocenkách i o tom, jak může být sdružení lesníků prospěšné selským majitelům lesa. Ostatně o tom již měl Mi lan Hron možnost krátce pohovořit na Radě ASZ v Černé Hoře.
Z lesa jsme zamířili do tepla, na obecní úřad v Kamenné Horce. Paní starostka Lucie Podborská byla rozhovoru přítomná a konstatovala mimo jiné, že dobré vztahy s Milanem Hronem stojí na vzájemné důvěře, je totiž 20 let odborným lesním hospodářem pro zdejší obecní lesy a také pro dalších 12 obcí plus několik soukromých vlastníků. Ano, řada lesníků z Pro Silva Bohemica takto působí.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Kupříkladu můj děda pocházel od Chlumce - a ač se v písni zpívá "ten Chlumecký zámek je za lesem" tak při zhlédnutí tereziánského mapování zjistíte, že tam prakticky nikde les nebyl. Obec, ze která děda pochází, byla v mapě značena jako slanisko, bažina a Weide - tj. německé označení pro pastvinu-les , v podstatě středoevropská savana. Sem tam strom, keř, vřes, tráva.
Weide - to je prapředek všech obecních a hodně selských lesů. Což ukazuje, že to bylo ještě o dost jiné, než je popisováno.
V české literatuře sjsem o tom mnoho nenašel, tak aspoň v němčině.
https://www.waldwissen.net/waldwirtschaft/nebennutzung/agroforst_weide/fva_waldweide/index_DE
Na Šumavě se tomu říká ještě dnes Heide - heidy - vřesoviště. Což asi nejvíc odpovídá tomuhle, jen se smrkem.
https://de.wikipedia.org/wiki/Hutewald
Jo ta historická paměť je fakt chabá.
https://mapire.eu/de/map/europe-19century-secondsurvey/?layers=158%2C164&bbox=1718599.7340942111%2C6457162.466728941%2C1728221.2450296076%2C6460984.3181432
Všiměněte si šedých ploch s názvem - Soudný, Obera, Mžely - a za tím velké dvojité W. Tím se rozumí v pozemnkových knihách W. jako Weide - rozuměj obecní Weide - pastviny. Sem můj praděd - obecní pastýř - vyháněl obecní dobytek.
Ale šlo vlastně o takový jako řídký les. A všimněte si, kolik takových pozemků v té mapě je.
Čili zalesnění je vcelku nového data.
Změnila to až Marie Terezie a já jí jsem za to vděčný.
Pokud nebudu mít zalesňovací, zajišťovací povinnost, platit daně a něco málo dostanu v dotaci jako zemědělec (tuším v základě 4200 za ha), za to že otrávil naši krajinu, budu bez výhrad spokojený vlastník třeba i pláně bez stromů a budu deklarovat že jde o les přírodě blízký.
I to klidně tak jak na našich polích i 12x za rok plošně zchemizuji, což je prospěšnější a rychlé oproti vyhýbání se stromkům, hlídání si aby neulétlo trochu toho chem. prachu na jehlice , nedej bože na list, pak je to dalších x let práce navíc. Ovšem na chemicky zdravých a holých pláních ten problém není.
Jakmile se tato krize z nedostatku dřeva projevila naplno, spočítala si šlechta, která tehdy vlastnila spolu s církví téměř veškerou půdu v zemi, že jí vyšší výnos z půdy zajistí na mnoha místech její zalesnění, než příjem daní z pronájmu na pastviny či nepříliš kvalitní zemědělskou půdu.
Byl za tím tedy pouze a čistě ekonomický kalkul, i proto sázka na rychle rostoucí boreální dřeviny, bez posuzování, co jejich pěstování udělá s půdou a zda je vůbec udržitelné i po více obmýtí.
Dnes naopak potřebujeme k uživení "jednotky obyvatel" díky pokročilému zemědělství několikanásobně méně půdy, a rovněž hlad po rovném stavebním dřevu je výrazně nižší než v rozpuku průmyslové revoluce. Proto si můžeme (a musíme) dovolit nejen pokračující přeměnu části zemědělské půdy na lesy, ale i snížení intenzity LH, tj. nižší zakmenění, řidší lesy, lesy složením i hustotou bližší přírodě, aniž by to mělo jakkolov negativní dopady na ekonomiku LH. Ty má totiž spíše stávající typ LH, viz nynější kalamita, která prakticky zlikvidovala férové ceny, za které je možné dřevo prodat.
Myslím své předchozí tvrzení, předpokládám, že alespoň v části cítíte tu tupou ironii.
Půda je otrávená, bez hmyzu a neschopná zadržovat vodu.
Díky tomu snad všichni pijeme otrávenou vodu a je jedno, jestli jsou v ní biologické složky a nebo pesticidy, které jsou běžně i v jiných zemědělských
produktech...ano v nízkých dávkách...ale co to udělá.
A co bude, až tyto koktejly dorazí do všech spodních vod a jak dlouho to bude trvat????
Vše jsou spojité nádoby a nejde jednu složku /lesy/ vyloučit !!
I když u lesů, které jsou na tom ještě z těchto hledisek nejlépe se tato výluka v této době děje a to ve všech směrech !!!
Zničíme si tímto poslední relativně zdravé a pro Čecháčky i velmi levné /dotují vlastníci ze svého a dnes již i financují natvrdo/ prostředí. ???
Tak na to lidičky zkusme ten pohled změnit, nic tak velkého, co příznivě ovlivňuje náš život nemáme a náhrada není !!!!
A naše vláda a Mze .... co dělají TUTLAJÍ A TUTLAJÍ.
Ale, co tu ten stařec vypráví, však to se nehodí do krámu....
Od začátku 90.let poklesly vlivem odsíření hnědouhelných elektráren emise oxidů síry o více než 90%, takže téměř vymizelo poškození lesa vlivem kyselých dešťů. Odsíření proběhlo ve stejném rozsahu i v Německu a Polsku, takže změna je to zásadní.
Oproti minulému režimu poklesla intenzita zemědělské výroby, na řadě ploch se nehospodaří, protože se to nevyplatí, jinde se hospodaří méně. Používá se celkově méně chemických prostředků a ty, co se používají, jsou celkově šetrnější, než před 30 lety. To je běžný pokrok vědy.
Řada stanovišť, dříve obhospodařovaných, spontánně zarůstá sukcesním lesem. Jen v nejlesnatějším okresu země, vsetíně, je to podle údajů už 15 let starých cca 1200 hektarů - a to řada míst není ani evidována.
Díky zelenější politice se investují velké prostředky do obnovy či vytváření různých remízků, hájů, rozbíjejících aspoň zčásti megalány zemědělské krajiny.
Velmi dobře pamatuji, že naopak ještě v polovině 80.let se intenzivně pěstovalo obilí i v podhorských oblastech, že se zavážely a meliorovaly tůně plné pulců a užovek, že se i v 500 m.n.m. scelovala pole a likvidovaly remízky je oddělující.
Že se přeměňovaly zbytky bučin a bukojedlin MASOVĚ na "produktivní" smrčiny.
Nic z toho se dnes už ve zdaleka tak velkém měřítku neděje.
Zkuste být objektivnější a vidět i to, co vidět odmítáte.
Protože něco podobného jsem slyšel a bylo zaručeně dobře i před 30, chcete-li i 50 lety.
Ano, něco z toho co říkáte je pravdivé, ale k tomu se přidávají další a další negativa, které v dnešním reálném stavu a stavu informací nejsme ani schopni vyhodnotit.
Proto se s vámi nebudu přít....a ponechám na běhu času.
K chemii ... u té mne nepřesvědčíte. Před cca 50 lety -ano, byla asi horší, ale nezvládli díky technice více jak 1-2x postřik a dost. Dnes díky technice, možná menší dávka, i méně drastická, ale zvládnou to u řepky až 13x za rok a to nepočítám, že řada látek jde aplikovat pomocí transmixů, namíchána společně, tak počítejte.
Před těmi lety nikdo určitě nepoužíval chemii k dozrávání a pod. a to je současná doba-má snad po spotřebování zásob skončit-ale kam to jde a kam ty látky prostupují?
Nejste také mladík, tak viděl jste podobné aplikace před cca 30 lety???
Je to lepší postup aplikovat přímo na to co spotřebovávám .....já jsem to tehdy neviděl...
V neposlední řadě, zkusil jste někdy zadat řádný rozbor vody, či masa?
Četl jste někdy faktické výsledky?
A neberme jen chemické prostředky.
Stačí chování k půdě, co udělá s živočichy pravidelné mulčování? Ať škarpy, louky a pole?
Není jen spárkatá a to co je na první pohled vidět, jako zajíci a třeba i bažanti, proč asi nemají šanci bažanti přežít v přírodě-nemají hmyz.
Mám pokračovat !!!
Nejsem tu za zelené a pod. snažím se být realistou, i když to není populární a nikdo to nechce slyšet.....
Domy se stavěly s azbestovými izolacemi. Rodiče s malými dětmi, kteří se do nich chtěli nastěhovat, museli nejdřív rok dům větrat. Oni pak rakovinu ještě neměli, ale mnohé z těch dětí, které v tom vyrůstaly, už ano.
Hormonální antikoncepce v té době obsahovala desetinásobky účinných látek oproti dnešku. Přál byste své nezletilé či mladé dceři rakovinu děložního čípku?
Drobná zvěř byla zdecimována právě v těch 70.-80-letech a dnes její stavy v horším případě stagnují, v lepším se mírně zvyšují zpátky.
Glyfosáty typu Roundupu - rovněž v té době - použití bez omezení.
Hnojiva? Pokud jste nesehnal hnůj někde v JZD nebo neměl kuřince z vlastních slepic, mohl jste si hnojit zahrádku něčím jiným než tím příšerným Cereritem?
Na nějakou "ekologii" nikdo v té době nehleděl. Pokud byste protestoval, mohli Vás dokonce zavřít - dokonce i na tom vysněném Západě.
Opravdu máte pocit, že dnes ta situace není lepší? Ano, jsme pořád teprve na začátku, ale věci se už hýbou dopředu.
Já ten trend vidím a jsem optimista.
Vyjdu z toho co uvádíte a to že chem. v zemědělství je a výnosy několikanásobně vysoké a ještě řádně státem dotované - z našich kapes a to mé i vaší. a odměnou je co ?
Obilí se spaluje v elektrárnách, sláma také a vše se dožene chemickými hnojivy !!!!
Elektřina díky tomu řádně zdražuje...a za odměnu se prodává lacino do zahraničí......
Tak to je ten pokrok ???
Obdobně v našich lesích, ale toho už tu bylo popsáno kvanta.....
Ale pokud je kůrovec to zlepšení, tak smekám a mlčím !!!
Jen ten časový rámec úplně nesedí.
Aj ta mapa je tuším po roce 1850. Střední čechy byli ale dost krizové. Marie Terezie ale zemřela 1780. Sto let tam falíruje.
U nás na Šumavě to s lesy tak zlé nebylo, v pozemkovém katastru taky někdy po 1850 nějaké lesy jsou, jsou tam i zelené W. - weide čistě luční, to v těch středních čechách ne, z těch je dnes zemědělská půda a pak pozemky šedé, značené G.W. - Gemeinden Weide - obecní pastviny a z těch jsou dnes obecní lesy. Což tedy není pozemkově les - a tudíž se na to nevztahoval zákaz pastvy. Ještě koncem 19 století.
A kupříkladu na nejchráněněší části NPŠ pásli bavoři - měli to blíž - svá stáda ještě ve 30 letech za první republiky.
A mám fotky z 60 let na slovensku - kde většina nižších poloh charakterem odpovídá G.W.
Je to daleko blížší historie, než si připouštíme.
A mapové podklady mají také v té době určité zpoždění, ne jako dnes ortofota.
U všeho byla určitá prodleva.
Císařské patenty také nebyly hned realizované.
A les je dlouhodobý proces, který jak vidíme lze velice krátkodobě zničit.
Lesy trpěly po pruských válkách a dále samozřejmě rozmachem průmyslové revoluce.