Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
22. květen je Mezinárodním dnem biodiverzity nebo, chcete-li, biologické rozmanitosti. Ta si zaslouží ochranu podle mezinárodní úmluvy o biodiverzitě. Za její naplňování jsou u nás odpovědná ministerstva životního prostředí a zemědělství. Informace a podklady pro mezinárodní i domácí systém pak připravují ochranáři, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Jaké jsou její priority nejen v chráněných oblastech, ale i v prostředí lidských sídel? I o tom budeme hovořit v dnešním Radiofóru. A chceme se dotknout i té nejbližší biodiverzity, kterou máte třeba na ulici nebo doma na zahrádce. U mikrofonu je Lucie Vopálenská. A mým hostem je dnes ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny, pan František Pelc, dobrý večer.
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Dobrý večer.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
221552755 je telefonní číslo, na které nám budete moci volat své dotazy či názory, stojíme o ně, milé posluchačky a posluchači. A nyní už zdravím i první diskutující, pokud jsme ve spojení. Jsou jimi botanik Jiří Sádlo. Dobrý večer, slyšíme se.
Jiří SÁDLO, botanik
--------------------
Ano, dobrý večer, slyšíme se.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
A zdravím i zahradníka a zahradního designéra Ondřeje Fouse. Hezký večer.
Ondřej FOUS, zahradník, zahradní designér
--------------------
Dobrý večer.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane Pelci, nejprve se samozřejmě obrátím na vás. Ochranáři mají, když to zjednoduším, starost o to, aby ty či ony druhy nevymíraly, po celém světě se sestavují seznamy ohrožených druhů, ať už z živočišné říše nebo z rostlinné a tak dále, ale jelikož, jak jsem se dočetla, odhadovaný počet vědě neznámých druhů osídlujících naši planetu, výrazně řádově převyšuje množství těch popsaných, ten se snad odhaduje asi na milion a 900 tisíc. Tak mne zajímá, jsou vůbec vědci schopni tu míru biodiverzity sledovat, a myslím teď z globálního hlediska, na omezených lokalitách a při sledování nějakých vytyčených cílů asi určitě, ale tak jako některé organismy zanikají, jiné třeba vznikají, co když biodiverzita roste a my to jen nevíme?
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
To je velmi zajímavá otázka. Vypadá to, že by se na ní dalo jednoduše odpovědět, a ono to tak úplně jednoduché není. Je pravda, že paradoxně vědci a ochranáři životního prostředí v současnosti přesně neznají ten počet druhů, ten počet popsaných druhů jste zhruba řekla správně, v České republice se pohybuje kolem 70 tisíc druhů, nicméně určité modely nám umožňují při sledování a objevování těch nových druhů v historické době, která je dobře zmapovaná, udělat určité matematické modely a odhady, které směřují k tomu, že mezi námi a nás obklopuje na celé naší planetě zhruba 11 milionů druhů, jsou tam samozřejmě obrovské rozptyly, od 3 milionů asi do 111 milionů druhů, ale ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
To je odhad.
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
To je všechno odhad, ale ten, dejme tomu, kolem 11 milionů, samozřejmě to je určité virtuální číslo, je založeno na nějakých posledních výzkumech australských vědců. Nicméně ta, dalo by se tu již říci, nemůžete vědět, kolik těch druhů ubývá nebo přibývá a tak dále.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Právě.
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
No, ono se to ale dá zjistit poměrně na základě určitých tendencí a trendů, na základě toho, co už znáte a co už máte popsáno a když máte popsáno zhruba těch 1,9 milionu druhů a víte, jakou rychlostí popisujete ty druhy, ročně se například popíše zhruba stovky nových druhů, 100 druhů třeba rostlin, 100 druhů nějakých obratlovců, samozřejmě čím jdeme do vyšších jaksi úrovní, tak méně ptáků se popisuje ročně nově jednotlivě, tak potom zjistíme, můžeme zjistit, jaké jsou ty trendy z toho portfolia již známých druhů, co se s nimi děje, kolik jich nově objevíte a kolik jich zmizí a tudíž samozřejmě se dá říci, že prostě ta, ten trend prostě lze zobecnit, že druhů ubývá. Teď k těm druhům ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
A opravdu je to jisté, že rychleji ubývají, než přibývají, když vědci nedokáží vlastně popsat ...
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Ano, podívejte ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
... třeba rychlost přibývání.
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Ne, ne, ne, ano, ano. Tam jde o to, že v podstatě je doloženo, že kdyby člověk tady nefungoval, to vymírání tady bylo vždycky, to dobře víme ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Právě.
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
V oblasti Permu tady byly obrovský katastrofy, zmizelo podle některých údajů až tři čtvrtiny všech druhů v mořích. Všichni posluchači asi dobře znají katastrofu v druhohorách, kdy tady byly obrovský, obrovští veleještěři a prakticky zmizeli ve velmi krátké době, ty příčiny jsou samozřejmě velmi rozmanité, ale z hlediska současnosti víme, že prostě ta rychlost vymírání je zhruba asi desetkrát, až stokrát větší, než kdyby probíhalo prostě v přírodních podmínkách, které by neovlivňoval rušivě člověk. Tudíž ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Přestože desetinásobek druhů je odhadován jako nepopsaný na rozdíl od těch popsaných.
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Podívejte, ten odhad těch druhů, které, které my nevíme, ale které lze předpokládat, že existují, dělány na základě tu více, tu méně přesných studií, které prostě jsou založeny na určitém přesném studiu nějakého malého prostoru vymezeného, například jednoho stromu v pralese deštném, nebo malého segmentu, kde se zjistí, jaký je poměr těch popsaných a nově popsaných a těch známých druhů, jaké mají vazby na jednotlivé rostliny, jaké tam jsou vazby a tudíž prostě se z toho dá aproximovat, kolik může existovat druhů, jo. Já si myslím ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem se kvůli tomu ptala na to globální hledisko, protože na těch vymezených územích to je celkem ...
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Podívejte, abychom, určitě to je zajímavá diskuse, a je asi možné jí rozvíjet donekonečna, nicméně já bych se vrátil úplně na tu nejnižší zem, jo, v české krajině asi dobře všichni znají, že máme portfolio krásných denních motýlů, což je krásná skupina, která u nás čítá zhruba 161 druhů.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
A ty velmi ubývají.
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Otakárci, žluťásci, modrásci, všichni posluchači znají nebo viděli, a samozřejmě ty probíhají samozřejmě v určitých dynamikách, někdy jich přibývá, někdy ubývá, například po revoluci Sametové těch motýlů poměrně přibylo, protože se zhroutil ten socialistický trh s pesticidy a prostě se to stabilizovalo, byly drahé, zjednodušeně řečeno, objevily se otakárci všude v zahradách, byl to, teď se to bohužel zase zhoršuje. Nicméně to generelní číslo je 161 a 17 druhů se nám podařilo úplně již vyhubit a zhruba 74 je ohroženo, tudíž to je skupina, která dokládá to, jak v podstatě ta biodiverzita, aspoň známá biodiverzita, je ohrožována.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Dobře. Já s vámi dnes budu chtít hovořit hlavně o rostlinách i s ohledem na naše hosty po telefonu. Ještě jedna věc. Definic, co to ta biodiverzita vlastně je, je prý více než 40, ale ta mezinárodní úmluva, o které jsem se zmínila v úvodu, jí rozumí variabilitu všech žijících organismů, včetně suchozemských, mořských a jiných vodních ekosystémů a ekokomplexů, již jsou součástí, prý za ni můžeme považovat rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích. A nejde o pouhý součet, ale o míru té variability. Pane Pelci, to je tak široká definice, že má-li se takto pojímaná biodiverzita chránit, proč vůbec ochranáři rozlišují, což rozlišují, mezi druhy žádoucími a nežádoucími. A jako příklad chci uvést právě rostlinnou říši a ochranu původních druhů před nepůvodními?
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
To jste rozvinula hned dvě složitý, složité otázky dohromady. Tam ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
No, zajímá mě, že vlastně biodiverzita podle té definice, která mě zarazila tou všeobecností, tak to je všechno, to jste vy, to jsem já, máme v sobě parazity, už jednobuněční prvoci jsou biodiverzita. Takže, když potom ochranáři něco chrání a něco nechrání a proti něčemu bojují, tak už tam dávají tu, to dělítko.
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Tak dobře jste vyrobila tady rozpor, ale podívejte, ta biodiverzita, zjednodušeně řečeno, je ve smyslu té úmluvy, je v podstatě jaksi určité portfolio rozmanitosti životních forem od mikroorganismu přes druhy až po ekosystémy nebo společenstva. A společenstva, aby to nevypadalo anonymně, to může být společenstvo mokřadů, lesů, pouští a samozřejmě je v tom portfoliu i zahrnuta prostě genetická rozmanitost domácích druhů, prostě rostlin a tak dále, všecko, které v podstatě nás obklopuje. Je pravda, že ochranáři přírody z praktických důvodů se soustředí na ochranu těch druhů přirozeně se vyskytujících a přírodních, přírodních ekosystémů přednostně.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, přirozeně se vyskytujících nebo původních?
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Původních, přirozeně se vyskytujících původních, tím myslím v místě, kde prostě mají dlouhodobě vyvinuté podmínky, kde se tam lučně přizpůsobily a tak dále.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
A řekl jste, že z praktických důvodů, takže proč praktických?
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Samozřejmě, protože ta biodiverzita, sama jste to řekla, může být vnímána v rozsahu genomu a ten genom je určitě velmi náročné studovat a tam máme těch poznatků ještě podstatně méně, než v případě taxonu typu druhů, tudíž lze předpoklad, když se nám bude, lze předpokládat, když se nám bude relativně dobře chránit například ten taxon na úrovni těch /nesrozumitelné/ druhů, že budeme způsobilí i ochránit relativně ten základ biodiverzity nebo diverzity těch genů.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Mě vlastně zajímá, zda jsou ty invazivní rostliny, ty nepůvodní s biodiverzitou v rozporu. Já se teď obracím na naše hosty po telefonu, nejprve na Jiřího Sádla, který je botanikem. Pane Sádlo, když budeme mluvit o rostlinách, ví se, které jsou invazivní a které ne, já se domnívám, že se asi s pokrokem vědeckého zkoumání se dá zjistit, co přišlo odkud?
Jiří SÁDLO, botanik
--------------------
Dobrý večer. Teďka musíme, abychom si porozuměli, musíme celou věc držet na úrovni naší republiky. Jiná věc je svět, bylo by to taky zajímavý mluvit o tom na úrovni celý zeměkoule, budeme mluvit teďka jenom, jak je to u nás v republice. Tam je to tak, že za prvé se udělal veliký katalog všech druhů Český republiky, s rozlišením, jestli ty druhy jsou původní a nepůvodní. A když jsou nepůvodní, jestli jsou kulturní a nepůvodní, to je třeba jabloň a pšenice, ty jsou, a brambory, ty jsou nepůvodní, ale máme je velmi rádi, jestli jsou nepůvodní, jsou to, dejme tomu, plevele, čili jako druhy, který úplně nemá, nemáme v kultuře, ale jsou tady s náma strašně dlouho, třeba 7500 let, vlčí máky, to jsou druhy, který opravdu nikdo nemůže mít nerad prostě, vlčí mák v poli, zemědělci to opravdu neškodí, jenom to, jenom to na krátký čas zpestří pole. A dneska v éře herbicidů, opravdu problém s vlčím mákem není. A ta třetí skupina, měli jsme kulturní, ty starousedlíky, ale nepůvodní, a ty úplně novousedlíci, tam teprve jsou nějaký druhy, který opravdu můžou dělat potíž.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Tak ono asi i laici, i laici budou znát některé invazivní rostliny, které jsou považovány za vysoce nebezpečné, to bude asi třeba bolševník nebo křídlatka. Je to tak? Povězte vlastně ...
Jiří SÁDLO, botanik
--------------------
Ano, je to tak.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
..., kolik je takových rostlin?
Jiří SÁDLO, botanik
--------------------
Proti nim je opravdu takříkajíc nulová tolerance, ale posluchače bude zajímat, kolik takových druhů je, prosím vás, 4. 2 druhy křídlatky, bolševník a ambrozie. Z rostliny, ty, který jsou opravdu takoví ti zlí banditi, na který jsou vyhlášeny všechny zatykače, to jsou jenom tyhle ty 4 druhy, všechny ostatní, tam je to různý podle toho, v jaký situaci jsou. Typicky třeba akát, jo, vrátíme se potom ještě k tomu zlýmu bolševníku, u kterého je to jasný, ale zajímavější je to, ta skupina druhů, víme, že jsou takzvaně invazivně, čili mají tendenci se silně šířit, dominovat v tý krajině, typicky akát, no, akát, přeci voní akátový stráně, píšou básníci, to je přeci druh, který taky už vlastně, i když je s náma teprve asi 150 let, do český krajiny tak nějak patří a to prostě znamená, že někde budeme říkat, ano, dobře, už je tady s náma dlouho a neškodí a to je ve městech, a to je na stráních, kde už je opravdu strašně dlouho a nemá kam se šířit dál, protože do kukuřice se nám šířit nebude.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte ..., ano ...
Jiří SÁDLO, botanik
--------------------
Jediná situace, kde je zlej, je tam, kde se šíří do nějakých travnatých strání a kde nám utiskuje jiný krásný kytky, jako on je sám, třeba hlaváčky a koniklece, tam je jedině proti němu budeme zasahovat, ale to zasahovat potom velmi zle a se vším vynaložením prostředků.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Říká botanik Jiří Sádlo. Možná se shodnete s panem Pelcem. Jste v nějakém rozporu teďka ohledně toho, co tady zaznělo, pan Sádlo zmínil, jako ty nepřátelské ...
Jiří SÁDLO, botanik
--------------------
Jenom ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
... pouze 4, ano, prosím.
Jiří SÁDLO, botanik
--------------------
Zatím jsme si jenom vysvětlili měřítko, v jakým, v jakým se pohybujeme, takže když řekneme, jestli druhy přibývají nebo ubývají, tak je velmi důležitý, jestli mluvíme o celý zeměkouli, protože tam to přibývání je, jak ty druhy vznikají evolucí. Zatímco to ubývání, jo, zatímco u nás je přibývání to, jak se ty druhy k nám stěhují například tím, že někdo si koupí, koupí někde mimo tuto republiku rostlinu ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím. Ona to je o otázka, vlastně jak se na tu biodiverzitu dívat, jak vlastně vůbec vnímat biodiverzitu, zda pouze početně nebo v tom či onom segmentu nějakou tu variabilitu.
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Paní redaktorko, dobře jste to otevřela, ono totiž na tu biodiverzitu se dá koukat také z takového úhlu pohledu, jako že to je album známek pěkně vypadajících, vzájemně spolu nesouvisí a je to estetický zážitek, to je lepší, než když říkat, že to album známek - biodiverzita je něco špatného. Ale ten pohled na tu výši biodiverzity, to samozřejmě nemůže být jediné hledisko z hlediska ochrany přírody a úspěšnosti, protože když půjdeme jaksi do určitých extrémů, které nám to pomohou vysvětlit, tak bezesporu nejvyšší míru biodiverzity najdeme v některých botanických zahradách, což je perfektní, ale zřejmě pro jaksi fungování naší biosféry, našeho životního prostředí to není úplně to ..., a půjdu ještě do jednoho extrému ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Ale já bych ráda ta diskusi ...
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
... například na skládku příměstskou.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Ano, přesně, přesně ...
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Příměstská skládka může obsahovat nejvyšší míru biodiverzity podle různých indexů, ale zřejmě to není ta biodiverzita, kterou jaksi vnímá ochrana přírody nebo obecná ekologie hodnotnou pro ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
No, a tak teď jsme u toho, takže jde o to, jakou biodiverzitu vlastně chtějí chránit ochranáři a jak třeba jinak se na tu biodiverzitu dívají jiní. A já se chci vrátit ale k tomu, co tady zmínil pan Sádlo, že teda jsou tady všeho všudy podle něj asi 4 takové velmi nebezpečné rostliny, když zůstaneme v České republice a v té říši invazivních rostlin a zmínil i akát. Ptám se i vás, ale chci oslovit i Ondřeje Fouse, zahradníka, který má zase svoji optiku, jestli se v tomto shodnete, že tedy například akát, o kterém se diskutuje, je invazivní rostlinou, která nemá ve městě co dělat, anebo zda ve městě může něco dělat?
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
V tom se absolutně shodneme, protože samozřejmě jsou jaksi nepůvodní druhy rostlin, které tady s námi dlouhodobě žijí a jsou pro ně stanoviště, která jsou v podstatě i z hlediska optiky člověka nebo fungování životního prostředí prospěšná, což ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Čili akát ve městě ...
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Akát ve městě je zcela v pořádku, dokonce i v některých částech zemědělské krajiny, ale musíme ho regulovat tam, kde nám jde do konfliktu brutálním způsobem s unikátními přírodními hodnotami, například v těch chráněných stepích, co pan doktor vzpomínal, ale ještě bych možná k tomu chtěl říct jednu poznámku, ono se nejedná jenom o rostliny, můžeme diskutovat, jestli ještě všechny jsou v pořádku další, nicméně samozřejmě máme i invazivní druhy živočichů, které nám plení prostě naše, naši biodiverzitu živočišné říše.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Známe slimáky.
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Znáte španělské slimáky, známe méně amerického norka, známe mývaly a tak dále, je tu samozřejmě vazba i na určité problémy s klimatickou změnou, nicméně k těm rostlinám zpátky. Tam je bezesporu potřeba vnímat určitá rizika, když zavádíte jakoukoliv nepůvodní rostlinu do jakékoliv kultury, třeba i na zahrádce, aby byla s určitou mírou znalosti v určité preventivní jaksi ochraně před potenciálním šířením. Ten vzpomínaný bolševník obrovský, který byl ještě asi před 150 let obdivován prostě botaniky, dostal ho pravděpodobně Metternich od ruského cara, byl v zahrádkách, ale pak zmizel ze zahrádek ven a dělá obrovské problémy jak z hlediska narušení našich přírodních společenstev, tak prostě z hlediska i lidského zdroje a tak dále, my máme na našich webových stránkách Agentury ochrany přírody, pro ty případy rozvíjíme aplikaci, která se jmenuje invazivnidruhy.nature.cz, kde zatím je bolševník a přidáváme tam další druhy, které bude moc jakýkoliv návštěvník těchto stránek doplnit, kde se co vyskytuje, aby se mohlo na to operativněji reagovat, je to určitá analogie těch /nesrozumitelné/.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
A ještě jedna věc, kterou biodiverzitu chránit. Když se na tu biodiverzitu budeme dívat jako na portfolio spolu nefungujících druhů, tak možná dojdeme k mylným závěrům, ale ty druhy mezi s sebou vytvářejí nespočet vazeb, teče mezi nima energie a vytvářejí funkční společenstva a ta společenstva ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, pane Pelci, ano ...
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
... jsou důležitá pro to, abychom tady mohli žít a tudíž ze sporu biodiverzita skládky je poněkud ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ať už jde o skládku ...
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
... jiná, než biodiverzita smíšeného lesa nebo mokřadů.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Ano, pane Pelci, ale vy jste současně ředitelem agentury, která asi dost i má co mluvit do nějakých pravidel, co je právě rostlina preferovaná a před kterou bychom se měli teda zdržet a pokud možno ji nesázet. A když už jste zmínil třeba i ty zahrady, tak pojďme o tom mluvit, a na telefonu máme právě také zahradníka Ondřeje Fouse. Ondřeji, prosím vás, vy se zabýváte nejenom zahrádkami, ale i veřejným prostorem a pokud se nepletu, tak i tady vlastně se může stát, že biodiverzita vnímaná kulturními zahradníky může narážet na ochranu a ochranářská hlediska právě třeba Agentury přírody a krajiny. Tak když jsme mluvili o akátu, pojďme teď zase třeba k těm kytičkám, kde vy vidíte problém?
Ondřej FOUS, zahradník, zahradní designér
--------------------
Za těch uplynulých 150 let, o kterých mluvil kolega Sádlo, tak vlastně je případ akátu, bolševníku nebo křídlatky, tak jsou případy selhání té kulturní péče v parku, v zahradě, eventuálně v lesnictví. To znamená, že my ..., za posledních 150 let se do Evropy produkovalo nebo se v Evropě vyšlechtilo nebo vznikl takový potenciál asi 100 tisíc kulturních rostlin, když to vezmu, včetně kultivaru, který se tady v Evropě sázejí a pohybují, to znamená, ten intravilán toho města, toho sídla, zahrada, park, tak je vlastně plný tohohle toho potenciálu a jsou tam rostliny, který vznikly selekcí z naší přírody, takové domácí kultivary, dejme tomu, jsou tam rostliny, které jsou z ostatních světadílů, ale jsou tam i vzájemní kříženci, to znamená, my jako zahradníci poměrně přesně víme, jak se ty rostliny v tom intravilánu chovají.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
A mě by teď zajímalo, jestli třeba takto kulturně vyšlechtěné rostliny nebo křížené rostliny, jestli je tady třeba pan Pelc počítá do té biodiverzity a nebo ne.
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Ale ano, ty samozřejmě do té biodiverzity patří a budou patřit vždycky, jde o to, kde jsou pěstovány, kde mají svoje místo.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Takže vraťme se tedy do ..., mě právě by zajímala oblast, ne tedy jednak i volné krajiny, ale třeba měst, myslím si, že se docela dlouho, 20 let, diskutuje o ochraně nějakých chráněných parků a těchto lokalit, samozřejmě je to pořád žhavé téma, ale málo se mluví právě o biodiverzitě třeba ve městech a v obcích. Takže ohledně těch dovolených a nedovolených rostlin. Shodnete se v tom, jaká jsou, nebo jaká mají být pravidla pro to, co se smí sázet a co už ne? Pane Pelci. Máte nějakou jako agentura hranici, co se smí třeba do veřejného záhonu květinového vysadit a co ne, dáváte vy prostě pravidla, co je povoleno a co ne?
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Tak nejenom agentura, ale ta pravidla dává zákon, protože se všeobecně ví historicky i na základě těch elementárních ekologických poznatků, že zavádění jakýchkoliv nepůvodních druhů nebo přivádění i té někdy nešťastnou náhodou, tak prostě přináší určitá rizika, tudíž ze zákona je zakázáno prostě vytvářet aktivitu směřující k systematickému rozšiřování těch nepůvodních druhů, nicméně pakliže máme vymezené parcely nebo vymezené pozemky uvnitř intravilánu obcí, nebo prostě definovaný v dalších částech, tak samozřejmě tam ta situace je jiná a tam pakliže neselže ten dozor, tak lze předpokládat, že tam pěstování, případně zavádění těch nepůvodních druhů je přínosem. Považoval bych za velmi mylné, což se někdy bohužel také objevuje, že chceme reagovat na úbytek biodiverzity tím, že zavádíme nové druhy nebo na klimatickou změnu, že máme problémy s pěstováním lesů, různě strukturálních pestrých tím, že objevíme nějakou spásnou dřevinu, například douglasku a tak dále, čili tudyma cesta bezesporu nevede. Nicméně tady hranice mezi a nebo hledat rozpory mezi zahradníky a ochranáři přírody si troufám tvrdit, je poněkud nešťastné, protože zahradníci, pakliže jsou dobrými zahradníky, mají samozřejmě cíl vytvářet, zkultivovat, zkulturnit městské prostředí, prostředí zahrádek, s využitím domácích i nepůvodních rostlin a dřevin.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Už se nám dovolala paní Prímová, dobrý večer, ale já ještě nechám reagovat Ondřeje Fouse. Halo, Ondřeji.
Ondřej FOUS, zahradník, zahradní designér
--------------------
Tak tam ten moment té biodiverzity a toho, že zahradníci se zabývají něčím jiným než ochránci přírody, tak se v posledním desetiletí trošku posunul do té roviny, kde zahradníci mnohem víc začali využívat takzvané vnitřní dynamiky a proto se od regulace, kdy ty rostliny vlastně nutí, aby spolu, spolu sloužily trošku aktivněji, ne do té soustavné péče, ale vnáší se do toho to, co běžně se mezi nimi děje v přírodě, proto nás ta dynamika schopnost přesévat, schopnost křížit se, schopnost /nesrozumitelné/ začalo mnohem víc zajímat, protože to, když to řeknu naplno, tak to městům snižuje nároky na údržbu, přináší to větší, dejme tomu, možnosti poznání po stránce enviromentální výchovy a když to vezmu do extrému, tak to přináší třeba možnosti hospodaření s dešťovou vodou, možnosti zacházení se zasoleným prostředím, s extrémně stresovým a městským, městským intravilánem. Takže tyhle věci se posunuly a myslím si, že tý extrémní péče a extrémní ochrany, tak dneska už se s ochranou přírody a zahradníky, tak se nalézají společný témat, který by bylo asi záslužný vykomunikovat.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím. Na to ale teď momentálně nemáme čas. Ondřeji, ještě vydržte na telefonu, ale musím se rozloučit s Jiřím Sádlem, díky moc za váš čas, na slyšenou. A slovo má paní Prímová. Dobrý večer.
posluchačka
--------------------
Dobrý večer. Já bych totiž tady k tomu chtěla něco poznamenat, tolik lidí se zajímá o různý rostliny běžný, neběžný a tak dále, ale že trávíme děti bramborama, zeleninou a já nevím čím vším, tak o to se nikdo nezajímá. To mě tedy udivuje. To mě hrozně ..., já si myslím, že jestli je důležitější, jestli tady roste tahle rostlina nebo támhle ta, že je důležitější, se starat o to, aby děti jedly zdravě ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Rozumíme. Fajn, děkujeme, děkujeme, paní Prímová, díky. Ale myslím, že to necháme tentokrát z důvodu nedostatku času bez komentáře. Já se znovu vracím ještě k Ondřeji Fousovi. Je tedy jasné, co se může vysazovat a co nikoli a mám teď namysli kulturní krajinu a veřejnou zeleň.
Ondřej FOUS, zahradník, zahradní designér
--------------------
No, prostor veřejné zeleně, tak samozřejmě narážíme vlastně na situaci, kdy operační programy ministerstva životního prostředí vlastně neznají ten pojem květinový záhon a nedaří se nám nějak najít společný obraz toho, jak by ten květinový záhon měl fungovat, ta poptávka veřejnosti je, aby se ten květinový záhon buďto vrátil do města a nebo, aby nemizel z toho města, ale tam, tam prostě pořád nevíme, kudy kam, my jsme tedy, jako zahradníci mají za sebou výzkum, mají za sebou sledování a monitoring biodiverzity na stávajících již existujících záhonech. A /nesrozumitelné/ příklady, o které se to opírá ze zahraničí, ale jak říkám, to se, to se nepodařilo zatím prosadit, nebo nenašli jsme společnou řeč.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tak snad se to povede. Já se moc omlouvám, protože máme úplně už poslední minutu času, a ještě se nám dovolal pan Mirek, můžu stručně, pane Mirku, dobrý večer.
posluchač
--------------------
Ano, dobrý večer, to je téma na dvě hodiny, pokusím ...
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Jistě.
posluchač
--------------------
... se být stručný. Nedávno ve vašem pořadu Pro a proti zazněla zajímavá čísla, jak se komunisti podepsali na střední a východní Evropě. Tak v České republice je do dneška průměrná rozloha farmy zemědělské nějakých 150 hektarů, na Slovensku už jenom kolem 80 hektarů a v ostatních bývalých komunistických státech jsou to jednotky hektarů od 2, 3 až do nějakých 5, 6, 7.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
A zmínil jste farmy, zmínil jste farmy, jo, proč ...
posluchač
--------------------
Ano, farmy zemědělské, to je do dneška, a to je strašný, takto zemědělská krajina velice utrpěla ve své diverzifikaci. Děkuji a na slyšenou.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Tak bohužel je to debata opravdu na několikero hodin. V tuto chvíli už se musíme rozloučit. Takové bylo dnešní Radiofórum, kde jsme v podstatě jenom začali, načali téma biodiverzity a to hlavně v rostlinné říši, hostem byl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. Díky moc, že jste se stal hostem. Na slyšenou.
František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Na slyšenou. Věřím, že se příště sejdeme a budeme diskutovat déle.
Lucie VOPÁLENSKÁ, moderátorka
--------------------
Ano. A od mikrofonu se loučí Lucie Vopálenská. Pěkný večer.
