Organizace i díky vysoké výkupní ceně dřeva odvádí do městské kasy více peněz

Pelhřimov – Jako po másle teď jde štípání obřích kmenů na malá polínka Městské správě lesů (MSL) Pelhřimov. V jejím areálu totiž stojí nová rakouská linka na štípání dřeva. Na stroji za 1,6 milionu korun se dá nastavit šířka polena a jeho délka v rozmezí od 25 až 50 centimetrů, většinou se řeže na délku 33 cm. Polínka se pak díky balicí lince shromáždí v síti, která se přemisťuje na paletách, anebo se naskládají do kontejneru, který se pak může přímo přivézt zákazníkovi. „Zájem o tuto službu je velký zvlášť v době, kdy jdou nahoru ceny plynu a dalších energií. Lidé ušetří čas a náklady na řezání dřeva a mají zajištěný i dovoz,” vysvětluje ředitel MSL František Kučera s tím, že topení nebo aspoň přitápění dřívím je v kurzu i u řady nových domů, zvlášť když mají krb nebo krbovou vložku, kotel na dřevo nebo udírnu. „Topení dřevem v krbu navíc poskytuje úplně jiné teplo než voda v radiátorech,” dodává. Městské lesy také umožňují takzvanou samovýrobu, při které si ale zájemce musí dříví v městských lesích sám zpracovat a vynosit.

Ceny štípaného dřeva jsou následující: u nejvýhřevnějšího a nejvyhledávanějšího buku, který je hojně zastoupen kolem Křemešníka, stojí „sypaný”kubík(tzv.prms)815 korun s daní a „skládaný” metr (1 prms) 1311 korun. Za břízu lidé zaplatí 780, respektive 1254 korun a za smrková polínka 712, resp. 1140 korun. Paušální dopravné po Pelhřimově je 250 korun.

Břízu lze přikládat do ohně i mokrou, ale díky prostorům pod střechou a větrání polínek v síťovém balení mohou v budoucnu MSL nabízet i velmi kvalitně vyschlé dřevo. Stroj zpracovává až čtyřmetrové a téměř půl metru široké kmeny a na jeho obsluhu stačí jeden pracovník. Ročně chtějí MSL takto zpracovat asi 1500 až dva tisíce kubíku dřeva – celkový objem těžby v jejich lesích je asi 17 tisíc.

Bez katastrof

Organizaci se podle Františka Kučery nyní celkově daří i díky tomu, že má společný obchod se dřevem s dalšími subjekty a dostane garantovanou cenu, která je nyní nejvyšší za posledních deset let. Navíc se lesům zatím vyhýbají katastrofy jako vichřice nebo kůrovec. „Díky všem těmto podmínkám jsme městu jako vlastníkovi mohli odevzdat vyšší nájemné,” říká ředitel, který je i celorepublikovým šéfem Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů.